Praha - Komunisté dobyli krajská zastupitelstva, před předčasnými volbami míří na nejvyšší úroveň veřejné správy.
Předseda Vojtěch Filip připouští, že jsou ochotni vstoupit do vlády, pokud bude ve sněmovně levicová většina.
Budou však mít své podmínky: "Už dnes mohu říct, že nevstoupíme do žádné korupční vlády," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Korupční vláda se podle něho pozná podle toho, zda je nebo není ochotna odhalit minulé systémové nedostatky.
"Nezapomeňte, že tu byly případy soudce Berky, že je tu stále neobjasněný případ Jiřího Čunka, že se neřešily chyby po kupónové privatizaci. Máme nevyjasněno, kde se ztratilo 117 a půl miliardy korun, které se daly do bank na stabilizaci před jejich prodejem," říká Vojtěch Filip.
Interview s Vojtěchem Filipem je čtvrtým ze série předvolebních rozhovorů s lídry parlamentních stran, které pro vás připravujeme. Předchozí rozhovory s lídry zelených, strany TOP 09 a KDU-ČSL Ondřejem Liškou, Karlem Schwarzenbergem a Cyrilem Svobodou najdete v infoboxu. |
Předvolební rozhovory
Ondřej Liška:
- Budu strašit voliče velkou koalicí, říká zelený Liška
- Ekovábnička na voliče se jmenuje levná hybridní auta
Karel Schwarzenberg:
- Schwarzenberg: Zachrání nás příklad barona Prášila
- Koalice s ČSSD? Jedině bez Paroubka, říká Schwarzenberg
- Hašteření lídrů stran nám nahrává, říká Schwarzenberg
Cyril Svoboda
Vlastnictví a komunisté
A.cz: To nemůžete chtít po žádné vládě, aby všechno tohle řešila a dala si to jako podmínku své existence.
Můžu. Pokud cítíte politickou odpovědnost, musíte si stanovit podmínky. Nakonec do vlády vůbec vstupovat nemusíme.
A.cz: To by ale v sobě zahrnovalo závazek zcela změnit fungování soudního systému.
Musí být zachovány všechny základní principy demokratického právního státu. To znamená pluralitu vlastnických forem. Všechny formy vlastnictví musí mít stejnou ochranu, ať jde o vlastnictví fyzické osoby, právnické osoby, veřejnoprávní korporace, obce, kraje, nebo státu. Nemůže nikdo říkat, že státní vlastnictví je horší než soukromé. Není to pravda. Státní i soukromé majetky mohou být spravovány stejně špatně. Příkladů v České republice by se našlo velké množství.
Musí být zachována pluralita politických stran. Neusilujeme o model vlády jedné strany a ve svých programových dokumentech to říkáme zcela jasně. Jsme také schopni kompromisu, ale nechceme kompromis uzavírat na základě toho, kolik si ta která strana ze státu odnese. Naopak. Vidíme to jako službu státu, kolik dá strana svých odborníků a znalostí pro fungování státního mechanismu.
Než Žáčkův ústav raději nemocnici
A.cz: Na řízení státu jste tedy dostatečně připraveni?
KSČM se osvědčila v obcích, myslím, že se osvědčuje v krajích. Uvedu konkrétní příklad z oblasti menšin. V Ústí vládne koalice ČSSD a ODS. Má mnohem větší problémy s menšinami, rostou preference Dělnické strany, která je svými programovými dokumenty za hranou české ústavnosti, ale koalice nedělá nic.
V Karlovarském kraji, kde jsme v koalici se sociálními demokraty a s lékaři, existují problémy s menšinami na Sokolovsku. Už osmadvacátého srpna proběhl odborný seminář s návrhy na řešení, na vložení prostředků do určitých programů.
Tady je vidět rozdíl. My se problém snažíme zachytit v zárodku, aby nepřerostly přes hlavu jako na Ústecku.
A.cz: Pokud se budete účastnit sestavení vlády, budete požadovat zrušení lustračního zákona a tzv. Žáčkova ústavu? ODS chce obě instituce uhájit.
Zrušení lustračního zákona je nasnadě, protože je ostudou právního řádu. Nebude to ale podmínka. To je tak trapná záležitost z mezinárodního pohledu, v podstatě Berufsverbot. Pokud je člověk někde evidován, tak to neříká, jaký ten člověk je. Jsme ochotni to nahradit soudním projednáváním.
Žáčkův ústav se znemožnil sám. Pokud ho chce ODS bránit, bude bránit instituci, která nepřinesla České republice vůbec nic. Utrácí desítky milionů korun a přináší pouze ostudu v zahraničí zkreslenými informacemi o spisovatelích, zpěvácích a politicích.
Co přišlo ze Žáčkova ústavu není ani historické ani pravdivé, ale politicky účelové je to vždycky. Není to naše podmínka, ale kdybychom mohli rozhodnout, tak těch osmdesát milionů, kolik to stojí ročně, bychom raději utratili v nějaké nemocnici.
Nakonec Ústav soudobých dějin Akademie věd by činnost Žáčkova ústavu nahradil. Nespoléhá na politické manipulátory ale na zkušené historiky.