Ekovábnička na voliče se jmenuje levná hybridní auta

Petr Holub, Kateřina Eliášová
14. 8. 2009 14:30
Namísto nových reaktorů v Temelíně prý stačí investice od úsporných technologií
Se šéfem zelených Ondřejem Liškou o vědě, výzkumu a penězích.
Se šéfem zelených Ondřejem Liškou o vědě, výzkumu a penězích. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Kdyby politici nesloužili energetickému koncernu ČEZ, nikdy by stavbu reaktorů v Temelíně nemohli doporučit. "Je to absolutní plýtvání s penězi občanů," tvrdí předseda Strany zelených Ondřej Liška, který nabízí alternativu.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz poprvé prozradil, že investice do úsporných ekologických technologií a nových zdrojů energie bude šlágrem programu jeho strany. Liška odmítá o nových velkých elektrárnách vůbec uvažovat:

"U nás má smysl se bavit především o tom, kde uspořit. Náš průmysl je neuvěřitelně zastaralý. Ekonomika potřebuje na stejný produkt o polovinu více energie, než je tomu v zemích staré evropské dvanáctky. Jestli má smysl mluvit o nových energetických zdrojích, tak největším zdrojem jsou úspory, takzvané negawatty. Mají mnohem větší potenciál než v rozvinutějších zemích," zdůraznil Liška.

Interview s Ondřejem Liškou je prvním ze série předvolebních rozhovorů s lídry parlamentních stran, které pro vás připravujeme.

A.cz: Vyšší spotřeba energie je přece dána tím, že ekonomika stojí víc na průmyslu, zvláště na výrobě železa a na strojírenství. Není pak vyšší spotřeba energie logická?

To je pravda, u nás se průmysl podílí na ekonomickém výkonu jednou třetinou a ne jednou pětinou, jako v jiných zemích. Ale zdaleka to neznamená, že zmíněné odvětví průmyslu nemůže vyrábět efektivněji. Záleží na tom, kam se investice napřou.

Auta bez daní

A.cz: Zelení tedy chtějí podpořit investice do úsporných technologií?

I když se Škodovka ve svém vývojovém centru určitě zabývá automobily, které jedou na úspornější a obnovitelné zdroje, na hybridní pohon nebo CNG, tak je evidentní, že velká poptávka po nich ve společnosti není. Výroba a tím i kupní cena jsou dražší. Proto stát musí vytvořit podmínky, aby se takové zboží vůbec na trh dostalo.

Platí to i v případě elektromobilů, které už fungují ve skandinávských zemích a jinde po světě.

Nepřehlédněte
Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Nepřehlédněte

Na stránkách Aktuálně.cz už nyní naleznete exkluzivní články k předčasným podzimní volbám. Například:

Je to otázka, jestli se stát bude skrývat pod jakési pseudorovné podmínky pro všechny, anebo jestli se bude chovat inteligentně a vytvářet vhodné podmínky různými sazbami daně z přidané hodnoty nebo jiným daňovým zvýhodněním šetrných technologií.

A.cz: O tom bude váš program?

V našem volebním programu stojí, že kdo si pořídí vozidlo s hybridní nebo jinou šetrnou technologií, tak aby neplatili žádné daně, nebo nesrovnatelně menší než ti, kteří nakupují pětilitry a offroady, byť s nimi nikdy neopustí asfaltovou silnici.

Existují možnosti obrovských úspor a možnosti podstatně se odstřihnout od závislosti na ropě a stát je bohužel vůbec nevyužívá.

A.cz: Ekonomika je v potížích, do kterých se dostala svou orientací na export. Průmyslové firmy by se logicky měly zaměřit na zlepšení exportní výkonnosti. Podporou ekologických vozidel jste myslel také to, že se české automobilky prosadí na světovém trhu s elektromobily, nebo s auty na hybridní pohon?

Bez ohledu na to, co se dá ve sněmovně prosadit se šesti nebo deseti poslanci, tak naše strana má mnohem ambicióznější představy o vývoji ekonomiky, než jsou její dnešní koleje. Jako ministr školství jsem měl možnost diskutovat se zástupci koncernů. Poznal jsem, že to jsou lidé, kteří sledují nejnovější trendy a strašně trpí, že česká politika v oblasti průmyslu je strašně provinční. Zelení by chtěli vést s těmito podniky dlouhodobější dialog, jak je zvykem ve Skandinávii. Tam se ukázalo, že stát nemůže uměle subvencovat vývoj v soukromých společnostech, ale může vytvářet podmínky, aby inovace padaly na úrodnou půdu a zúročily se v soukromých společnost.

Dvě procenta za rok

A.cz: Nechcete dávat státní peníze firmám, jak tedy chcete otevřít prostor pro investice do nových technologií? Prostě jen firmám poradíte?

To si můžeme představit celkem jednoduše. Pokud nastavíte dlouhodobé podmínky a dáte manažerům a projektantům jasný rámec toho, kde se budeme pohybovat za deset, patnáct, nebo dvacet let, tak tomu přizpůsobí technologický vývoj.

Rádi bychom prosadili jako ve Velké Británii, aby snižování emisí CO2 probíhalo podle jasného kalendáře, například každý rok o dvě procenta. Společnosti v průmyslu, dopravě nebo třeba při třídění odpadu by tak měly úplně jasnou vizi toho, do jakých technologií směřovat své prostředky.

Stejně tak daňové zvýhodnění pro nové technologie ovlivní spotřebitelské chování a vytváří jasné mantinely pro byznys, který potom může počítat, jestli se investice vrátí.

A.cz: Stát může podpořit nové technologie také tím, že bude investovat do výzkumu ve vybraných oborech. Dosud stát podporuje prakticky všechno a pouze čeká, jestli se při zkoumání nových materiálů, farmacie, elektroniky, energetiky něco nenajde. Znamená to, že budete chtít víc peněz soustředit na vybrané obory, třeba právě energeticky úsporné technologie?

Dnes opravdu chybí strategické uvažování. Čas od času se objeví pokusy dát hlavy dohromady a vytvořit strategický plán, kam se vlastně sunout. Obvykle to skončí hořkou pachutí. I když se zpracuje pod vedením Martina Jahna zajímavá koncepce, tak všechno skončí a shodí se ze stolu.

Ondřej Liška před volbami do EP.
Ondřej Liška před volbami do EP. | Foto: Ludvík Hradilek

Dánsku se strašně vyplatilo vytvoření fóra, na kterém se shodnou všechny relevantní politické síly, do kterého se zapojí zástupci průmyslu, zaměstnaneckých svazů a nevládních organizací. Vytvořili strategii, jak se má Dánsko vyrovnat s globalizací. Rozhodli se, že budou na prvním místě investovat do terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje, do jazykových dovedností. Dnes je Dánsko země, kde naprosto nejvyšší procento obyvatel ze všech evropských zemí mluví anglicky, mají jedno z největších procent studentů, kteří studují v zahraničí.

A.cz: To jsou také zdejší priority?

Česko je podobné. Nemá takovou komunitní soudržnost, jako skandinávské země včetně Dánska, máme tady větší podíl průmyslu jako dědictví minulosti, máme tady jiné podniky. Ale i s nimi lze zavést nějaký dialog, kde má být Česká republika za deset nebo dvacet let. Bavil jsem se s lidmi ze Škodovky a oni nemají zájem se stěhovat na Ukrajinu a stavět novou továrnu v Bělorusku. Nemá smysl vyhánět tyto firmy, ale vytvořit podmínky, aby jejich produkce byla co nejšetrnější k přírodě. To znamená, že je také nejekonomičtější, protože nové výrobky ušetří na energii a mají ve světě obrovský odbyt.

Je škoda, že dosud debata o ekonomice zůstává na zcela primitivní rovině, když se všichni přou o daňová pásma. Jsou důležitá, ale z hlediska makroekonomického je mnohem víc důležité vytvářet pro velká odvětví průmyslu perspektivu na dlouhou dobu.

Reforma vědy přeje průměru

A.cz: Minulá vláda připravila reformu výzkumu tak, aby se dal co nejlépe využít v průmyslu. Je to krok správným směrem?

Reforma financování výzkumu a vývoje zůstala na půli cesty. Je dobře, že došlo k navýšení prostředků, ale jsou tady dva problémy, totiž hodnocení výzkumu a vývoje, které nikdo neřeší. My bychom je chtěli tematizovat.

A.cz: Hodnocení vědy se přece řeší dost hlasitě...

Řeší se to na blozích, ale politici mlčí. Řešení vidím v tom, že se změní nesmyslná metrika, která jednostranně nahrává tomu, čemu se u nás říká aplikovaný výzkum. Přitom zabíjí obory, které u nás mají určitou excelenci.

A.cz: Jinými slovy, současný systém hodnocení nepomáhá kvalitnímu výzkumu a jeho využití v průmyslu, ale podporuje průměr?

Nejen podporuje průměr, ale zároveň nahrává těm, kteří se dokážou rychle orientovat na povrchní výkonnostní žebříček.

Výzkum trápí i to, že si navzájem naprosto nesmyslně konkurují dvě větve výzkumu na vysokých školách a v Akademii věd. Debata o tom, že jestli je Akademie přežitek, nedává vůbec žádný smysl. Na mnoha pracovištích Akademie i vysokých škol se dělá velmi kvalitní výzkum a pro budoucnost je podstatné, jestli se je podaří propojit. To reforma financování výzkumu neřeší a my bychom to chtěli vyřešit v příštím období.

Pro ČEZ nebo pro Česko

A.cz: Jaká je v této perspektivě budoucnost české energetiky? Němci sází na větrnou energii a jiné obnovitelné zdroje, u nás ČSSD i ODS tvrdí, že se v delší perspektivě nejde obejít bez stavby nových atomových reaktorů, jak navrhují ČSSD i ODS.

ČSSD i ODS mají absolutně zastaralý přístup. Zeleným nejde o nic jiného, než modernizovat ekonomiku a energetiku. Nejde o to, jestli se má nebo nemá vyvíjet jaderná energetika, na prvním místě jde o to, jaké jsou vůbec možnosti pro Českou republiku. A jak už jsem říkal, máme nesmírný potenciál právě v úsporách. Ocituji z našeho volebního programu: Pokud se sečte potenciál úspor při zateplování domů, tak odpovídají trojnásobku atomové elektrárny v Dukovanech. Ve chvíli, kdy máme možnost zabít dvě mouchy jednou ranou, to znamená spořit a zároveň modernizovat Českou republiku, tak je nesmysl začít od úplného konce a bavit se o tom, jestli budovat nebo nebudovat další blok Temelína.

A.cz: Proč tedy velké strany sází na atom?

ČSSD a ODS jsou jenom prodloužená ruka ČEZu, který je líný investovat do modernizace a úspor. Ukazuje to dnes často citovaná otázka výnosu z emisních povolenek, které spadnou do klína ČEZu na projekty, které tak jako tak dlouhodobě plánoval a které měl platit ze svých investičních prostředků.

Jestli tady někdo stojí proti zájmu lidí a jejich peněženkám, tak je to ČSSD a ODS jako parlamentní klub ČEZu, který zamlčuje možnosti úspor.

A.cz: Se stavbou dalších reaktorů v Temelíně tedy nesouhlasíte?

Náš odpor není založen na nějaké nedůvěře vůči vývoji a vědeckému poznání. Je založen na tom, že stát se chová jako špatný hospodář a tahá z peněženek lidí naprosto zbytečně obrovské částky jen proto, že se nedokáže vymanit z vlivu ČEZu.

A.cz: Stavba dalších reaktorů je nezodpovědným plýtváním peněz občanů?

Je to absolutní plýtvání. Navíc je ČEZ sice provozovatelem atomových elektráren, ale nenese plnou odpovědnost za jejich bezpečnost. Nese rizika pouze do částky osm miliard korun, přitom v případě skutečně vážné havárie jaderného zařízení jdou škody až do dvou bilionů. Odpovědnost zase nesou lidé, kteří platí daně.

Další stavba jaderných bloků navíc nese naprostou závislost na ruském uranu. Nezávislost na ropě, plynu a uranu je pro nás naprosto klíčová a jestli nás k ní něco přiblíží, tak to jsou úspory a investice do obnovitelných zdrojů.

 

Právě se děje

Další zprávy