Podle médií byste 28. října mohli oznámit jako koalice Spolu společnou kandidaturu do sněmovních voleb. Je nějaké oznámení skutečně takto blízko, nebo je to něco, co závisí na dalších jednáních?
Nikdy jsem se netajil tím, že já osobně považuji koncept Spolu za nosný. Koalice Spolu je funkční a je to něco, čemu rozumí i voliči. Takže si přeji, aby pokračovala. Myslím, že velmi brzy oznámíme veřejnosti společný úmysl jít do dalších voleb na půdorysu koalice Spolu. Pak samozřejmě musí následovat jednání o konkrétní podobě kandidátek a celý schvalovací proces uvnitř stran. Ale jsem přesvědčen, že veřejnost si zaslouží, abychom jí náš úmysl oficiálně sdělili.
Jak to teď vybalancovat ve spolupráci se Starosty? Předseda STAN Vít Rakušan nedávno řekl, že budoucí koalice nebude moct vzniknout bez silného hnutí STAN, které získá dvouciferné procento hlasů. Starostové podle něj budou zdůrazňovat, že volby nejsou černobílý souboj ANO a Spolu. Jak vybalancovat před volbami, že budou konkurencí, ale zároveň současným a pravděpodobně i budoucím potřebným partnerem?
Jasně že jsme političtí konkurenti a nabízíme trošku jiný program. Ale současně jsme si blízko, pokud jde o souboj s populisty a o to, o co se snažíme ve vládě. Žádný rozpor a ani nějaký velký problém v tom není. Jistě budeme mít na některé věci rozdílné názory, to se ukáže v průběhu volební kampaně. Ale to je naprosto přirozené.
Je možné, že byste našli řeč s novým vedením Pirátů a nějak se obrousila ostrá prohlášení z posledních týdnů?
Ode mě žádné ostré prohlášení na Piráty nenajdete. Celou dobu říkám, že moje ruka je podaná, náruč otevřená. To trvá. Vůbec nevidím důvod pro tak radikální odchod, střet a ublíženectví. Mně se zdá, že by se mohli smířit s tím, že se jedna věc nepovedla, že jsem na to adekvátně reagoval, a mít trochu větší odpovědnost za budoucnost této země.
Vždy můžete podávat ruku, jak chcete, ale když ten druhý nechce, tak je to těžké. Ale já se budu snažit. Až budou mít Piráti nové vedení, pokusím se, abychom měli normální vztahy ve prospěch této země. Tak to dělám vždycky a myslím si, že to má být nad všemi osobními křivdami a pocity, že někdo něco udělal.
Když se vrátíme k volbám a k ODS, plánujete před volbami posílit komunikaci, pozvat ke kampani některé úspěšné kandidáty z krajských a evropských voleb? Jakou roli bude mít Zbyněk Stanjura, bude mít jako ministr financí a šéf skupiny soustředící se na pomoc po záplavách na kampaň dost času?
Všichni musíme mít čas na kampaň a na to, abychom oslovili voliče. To fakt není o komkoliv z nás jako jednotlivci. Náš úspěch záleží na tom, jestli dokážeme přesvědčit lidi, že politika, kterou děláme, je pro ně správná.
Já vlastně chápu, že lidé jsou nespokojení a mají obavy. Prošli jsme covidem, energetickou krizí, inflační krizí, kousek od nás je válka. Pro řadu lidí a jejich domácí rozpočty to nebylo jednoduché, tomu všemu rozumím. Čemu nerozumím, je, že si někdo myslí, že by to mohl vyřešit pan Babiš, který to jako premiér nezvládl. Jediné, co dokazuje, je, že se umí starat o sebe a svůj majetek.
Na lidoveckém sjezdu zaznělo, že pro vítězství ve volbách nestačí antibabišovská rétorika. Na jakých tématech by mělo Spolu kampaň postavit?
To určitě nestačí, ale tu jsme ani nikdy jako výhradní neměli. Nebudu tajit, že jak Babiš a Babišovo hnutí neustále využívá antifialovskou kampaň, protože jsem předseda vlády, tak my se vymezujeme vůči vůdci hnutí ANO. To je logické. Nicméně to nestačí.
Přece nabízíme lidem lék nebo řešení problémů, které je trápí. Je to jednoduché: nelíbí se vám, co se děje ve školách a co se učí vaše děti? Tak to pojďme změnit, my nabízíme cestu - rámcové vzdělávací programy, úpravu středních škol. Nelíbí se vám, po čem jezdíme a jak se rychle dostanete z jednoho konce kraje do druhého? My to měníme, pojďte nám dát šanci v tom pokračovat. Nelíbí se vám, že platy tu nejsou jako v Německu? Zase pro to děláme, co můžeme, abychom to změnili - flexibilita pracovního trhu, zahraniční investoři, investice s vysokou přidanou hodnotou a další věci, které pozvednou mzdy v Česku.
Minulý týden jste v Bruselu spolu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a nizozemským premiérem Dickem Schoofem uvedli, že česká muniční iniciativa na podporu Ukrajiny se nesmí na konci roku zastavit a musí pokračovat i v roce 2025. Jaké jsou plány? Chcete se soustředit na dlouhodobé kontinuální dodávky, nebo si pro příští rok stanovíte také nějaké konkrétní číslo jako těch zmiňovaných 500 tisíc kusů?
Spíš kontinuálně. Cíl, který jsme si dali do konce roku, naplníme. Spolupráce s Dánskem a Nizozemskem stála i v zárodku české iniciativy, tak jsme se domluvili, že chceme pokračovat. Zase jsme vyzvali další země, ať se k tomu připojí. Už bychom to nemuseli tak institucionalizovat, jak jsme to udělali s českou muniční iniciativou, kde bylo potřeba přesvědčit další země, že tohle je cesta, kterou máme jít.
Teď už si myslím, že to vědí a že se k tomu budou podle vlastních možností přidávat. Potřeba dodávat zbraně na Ukrajinu trvá. Ale je to jedna z věcí v celé skládačce. Nyní je velkým úkolem před námi pomoci Ukrajině s energiemi přes letošní zimu, kdy Rusko útočí zcela záměrně na energetickou infrastrukturu.
V zájmu pomoci Ukrajině, ale i v zájmu bezpečnosti Evropy a stabilizace situace, třeba prevence před uprchlickou vlnou, potřebujeme Ukrajincům umožnit, aby tam zimu mohli přečkat a měli teplo a energii. A k tomu taky musíme pomoct. Muniční iniciativa je naprosto zásadní a pokračovat ve vojenské podpoře také. Ale musíme se soustředit i na další oblasti.
Jak hodnotíte informace o možném zapojení severokorejských vojáků na Ukrajině?
To je něco naprosto nepřijatelného a jenom to ukazuje nebezpečí, které Severní Korea a všechny podobné režimy, třeba Írán, představují pro mír ve světě, pro soužití národů a zachování mezinárodního řádu postaveného na pravidlech.