Praha - Od pravomocného doživotního odsouzení Jiřího Kajínka v únoru 1999 se ve vedení resortu spravedlnosti vystřídalo třináct ministrů. Většina z nich jeho případ řešila a tři v jeho prospěch dokonce apelovali u soudů. Ale bezúspěšně.
Současný ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) přiznává, že by milost pro nejznámějšího českého vězně odsouzeného za nájemné vraždy prezidentovi Miloši Zemanovi nenavrhl. "Panu prezidentovi bych milost v tomto případě nedoporučil. Ale nejsem prezident a je to jeho suverénní pravomoc," říká ve shodě se svými předchůdci ve funkci.
Jiří Pospíšil, který se Kajínkovým případem také zabýval, byl prezidentovým prohlášením zaskočen. A doufá, že Zeman vysvětlí veřejnosti důvody, které ho k takto kontroverznímu kroku vedly.
"Vadí mi, že to vypadá, že pravomoc prezidenta byla zneužita k reality show. Je-li důvodem udělení milosti pouze popularita pana Kajínka, tak mi to připadá jako velmi varovný případ," říká Pospíšil s tím, že Zeman chce na sebe zjevně upoutat pozornost před volbami.
Zastírací manévr?
"Ale nelze vyloučit, že se snaží udělat zastírací manévr kvůli aktuálním kauzám. Já si ale hlavně myslím, že i když nemusí, u této kauzy by měl vysvětlit, proč milost panu Kajínkovi dal. Celebrita může být v dnešní době kdokoli, ale tady mi to připadá zvláštní. Pocitu spravedlnosti v této zemi to nyní vůbec nepřispívá," uzavírá.
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) pro Český rozhlas uvedla, že před lety ji Zeman požádal, aby se na Kajínkův případ podívala a prostudovala jej.
"Došla jsem k podobnému závěru jako soudy, tedy že vraždu spáchal. Něco jiného je ale výše trestu," řekla Válková, podle které bylo doživotí Kajínkovi příliš přísné.
"S ohledem na okolnosti případů - vyřizování účtů ve zločinecké galerce - jsem došla k závěru, že doživotí bylo velmi, velmi přísné. Takto jsem informovala i pana prezidenta," dodává.
Tři obžalovaní, jen Kajínek odsouzen
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dokonce v Kajínkův prospěch orodoval. Ještě jako ministr spravedlnosti v roce 2001 podával k Nejvyššímu soudu žádost o obnovu řízení. Neúspěšně, soud ji odmítl, byť Rychetský argumentoval řadou pochybností.
A byť již od doby, kdy stížnost pro porušení zákona podával, uplynulo 16 let, hlavní výtky si stále pamatuje. "Dobře si pamatuji z toho spisu, že o celé té schůzce věděla dopředu plzeňská policie," říká.
"Pan Kajínek byl obžalován za nájemnou vraždu. Spolu s ním byl obžalován člověk, který si ho měl najmout, a dokonce i jeden policista plzeňské kriminálky. Pan Kajínek byl odsouzen a ten, co si ho měl najmout, byl zproštěn. A ten policajt také zproštěn. Už toto samo o sobě vyvolává ty pochybnosti," poukazuje Rychetský.
Už není prostor jeho vinu zpochybňovat
A jeho nástupce v čele resortu Jaroslav Bureš se za Kajínka přimlouval až u Ústavního soudu, když protestoval proti tomu, že Nejvyšší soud Rychetského stížnost odmítl v neveřejném jednání a neprovedl navržené důkazy.
"Tehdy jsem podával ústavní stížnost. Měl jsem docela zásadní pochybnosti o vině pana Kajínka," vzpomíná Bureš s tím, že pochybnosti v něm zasel reportér Josef Klíma, který jej konfrontoval s řadou věcí, které se však v řízení neprobíraly. Ani on ale neuspěl.
Neuspěl ani sám Kajínek se svými žádostmi o obnovu řízení. Těch proběhlo několik, ale jak Krajský soud v Plzni, tak Vrchní soud v Praze - kde je Bureš nyní předsedou - je zamítly. "Z hlediska toho, jak to posoudila justice, již nemám prostor to zpochybňovat. Ale tehdy jsem ty pochybnosti měl," uvedl Bureš.
Ten nynější krok prezidenta bere jako akt milosrdenství poté, co známý vězeň strávil za mřížemi 23 let. "Kajínek je pravomocně odsouzen, těžko k tomu lze co dodat. Je také otázkou, jaké podmínky s milostí spojí pan prezident," uzavřel.
