Praha - Na stole je vůbec první důkaz o tom, že slabá vůle obcí regulovat herny dopadá na ty nejchudší z nás.

Redakce Aktuálně.cz získala první data z unikátní studie o vlivu hazardu, kterou připravuje tým pod národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem. Z předběžných výsledků vyplývá, že nejméně tři pětiny obcí, které mají na svém území ghetto, zároveň trápí hazard.

"Zjistili jsme, že výskyt provozoven s hazardními hrami je v sociálně vyloučených lokalitách běžný. V kontextu dalších problémů, které se tam hromadí, jako jsou dluhy, nezaměstnanost nebo problémy s bydlením, vnímají jako problém středně závažný," uvedl Vobořil.

Do studie se zapojilo třicet obcí, ve kterých vznikla ghetta. "Herny se nacházejí v 18 z 25 obcí, které na otázku odpověděly," dodal Vobořil.

Například v Ústí nad Labem se ve čtvrtích, kde žijí ti nejchudší, nachází až třetina všech heren ve městě.

Reportéři Aktuálně.cz se vydali do tří obcí, ve kterých experti na problémy chudých s hazardem dlouhodobě upozorňují, aby zjistili, jak se tamní politici vypořádali s nově nabytou odpovědností. Reportáže vám přineseme v následujících dnech.

Z analýzy zároveň vyplynulo, že pět procent Čechů, tedy zhruba 350 lidí, je ohroženo rizikovým hraním. 42 tisíc z nich už je gamblery.

Česká republika navíc patří mezi evropské státy s největším počtem automatů na hlavu. V roce 2013 - tedy po částečné regulaci - u nás připadá 7,5 automatů na tisíc obyvatel.

"V roce 2011 bylo v Rakousku 0,7 zařízení na tisíc obyvatel, v Německu 2,9, v Polsku 0,4 a v Maďarsku 0. Uvádíme pouze geograficky nejbližší země, mnohonásobně nižší čísla lze najít napříč celou EU," vypočítává Vobořil.

Kromě počtu automatů je Česko ve srovnání se zahraničím unikátní právě v tom, že řada heren se nachází přímo v ghettech nebo jejich okolí.

"Mnoho těch terminálů máme v rizikových lokalitách mezi lidmi v nízkopříjmových skupinách, ve vyloučených lokalitách. To není v zahraničí úplně běžné. Česká republika je v tomhle určitě v té horší polovině," myslí si Vobořil.

Zkušenosti ze srovnatelných evropských zemí přitom varují, že pro sociálně slabé jsou nabídky heren obzvláště nebezpečné. Vedou k prohlubování problémů v ghettech.

"Byli jsme například v Dijonu a tamní starosta se normálně smál, jak si to představujeme, jak chceme vůbec řešit nějakou sociální problematiku. Řekl nám, že pokud necháme v sociálně vyloučených lokalitách automaty, nikdy nic nevyřešíme," popisuje zahraniční pohled někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Černá ekonomika

Sociolog Iva Gabal hovoří o sekundárním zdanění chudých, kdy se podstatná část sociálních dávek přesype do kapes soukromých osob. "V ghettech vzniká vlastní svět černé ekonomiky - lichva, prostituce, kriminalita a hazard," myslí si Gabal.

Ne vždy ale za neutěšenou situaci mohou obce. Radnice totiž dlouhé roky měly jen omezené možnosti, jak se proti hazardu v sociálně vyloučených lokalitách bránit. Mohly zakázat provozovny klasických automatů, ministerstvo financí ale mohlo povolit neomezený počet videoloterijních terminálů.

Od letošního jara ale mohou místní samosprávy loterie ze svého území zcela vykázat.