Nejvyšší soud dal svévolně vystěhované ženě šanci na vyšší odškodnění za nesprávný úřední postup soudní exekutorky. Odpovědnost nese stát, žaloba míří konkrétně na ministerstvo spravedlnosti.
Původně žena vysoudila zhruba 656 tisíc korun, nyní by vzhledem k okolnostem případu mohla dosáhnout na vyšší částku. Znovu rozhodne Městský soud v Praze. Verdikt Nejvyššího soudu je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Rozhodnutí má obecnější přesah. „Při určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění musí soudy zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdce,“ uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.
Žaloba se týká nesprávného úředního postupu kutnohorské exekutorky Veroniky Jakubovské. V roce 2015 nechala vyklidit rodinný dům v Praze 4, a to v rámci exekuce proti jinému člověku. Zároveň vystěhovala i ženu s dětmi, která ale neměla žádnou vazbu na dlužníka, v domě bydlela právem. Exekuční řízení podle žaloby účelově zinscenoval tehdejší manžel vystěhované ženy.
Žena tvrdí, že nesprávný úřední postup soudní exekutorky jí způsobil závažnou psychickou újmu, což potvrdily znalecké posudky. Musela bez varování opustit domov, kde měla osobní věci, a to bez možnosti se tam vrátit. Žádala odškodné hlavně za ztížení společenského uplatnění, porušení práva na soukromí a duševní útrapy.
Pražské soudy rozhodovaly opakovaně, nakonec ženě přiznaly 656 tisíc korun. Odvolací Městský soud v Praze však nepřihlížel k úmyslům či chování exekutorky. Vycházel z názoru, že pro určení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění jsou relevantní jen následky na zdraví, nikoli motivace škůdce
Nejvyšší soud ale takový výklad odmítl jako nesprávný. Zákon výslovně vyžaduje zohlednění "okolností hodných zvláštního zřetele", které podle Nejvyššího soudu zahrnují jak přímý, tak nepřímý úmysl škůdce, stejně jako zneužití autority či manipulaci.
„Uzavřel-li odvolací soud, že skutečnosti jako úmyslný nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítosti či snaha o zahlazení nesprávného postupu vytvářením falešných důkazů nejsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, je jeho právní názor v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a tedy neobstojí,“ stojí v rozsudku senátu s předsedou Davidem Vláčilem.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Lehečka - Fils. Českému hráči se otevřela obrovská šance projít do životního finále
Sledujte online přenos ze semifinále tenisového turnaje v Miami mezi Jiřím Lehečkou a Arthurem Filsem z Francie.
Další skvělý milník na dosah. Siniaková si po obratu zahraje finále i v Miami
Tenistka Kateřina Siniaková s americkou parťačkou Taylor Townsendovou postoupily do finále turnaje v Miami. Kanadsko-brazilský pár Gabriela Dabrowská, Luisa Stefaniová porazily 4:6, 6:4, 10:3 a o víkendu mohou získat i druhý titul z prestižní dvojice Sunshine Double.
ŽIVĚ Hackeři s vazbami na Írán zaútočili na Spojené státy. Nabourali se do e-mailu šéfa FBI
Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.
ŽIVĚ Lež. Rubio popřel tvrzení Zelenského o nabídce bezpečnostních záruk za ústup z Donbasu
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.
Byla Evropa jen kousek od války? Dánové měli překvapivou podporu
Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.