


Nejvyšší soud dal svévolně vystěhované ženě šanci na vyšší odškodnění za nesprávný úřední postup soudní exekutorky. Odpovědnost nese stát, žaloba míří konkrétně na ministerstvo spravedlnosti.

Původně žena vysoudila zhruba 656 tisíc korun, nyní by vzhledem k okolnostem případu mohla dosáhnout na vyšší částku. Znovu rozhodne Městský soud v Praze. Verdikt Nejvyššího soudu je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Rozhodnutí má obecnější přesah. „Při určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění musí soudy zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdce,“ uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.
Žaloba se týká nesprávného úředního postupu kutnohorské exekutorky Veroniky Jakubovské. V roce 2015 nechala vyklidit rodinný dům v Praze 4, a to v rámci exekuce proti jinému člověku. Zároveň vystěhovala i ženu s dětmi, která ale neměla žádnou vazbu na dlužníka, v domě bydlela právem. Exekuční řízení podle žaloby účelově zinscenoval tehdejší manžel vystěhované ženy.
Žena tvrdí, že nesprávný úřední postup soudní exekutorky jí způsobil závažnou psychickou újmu, což potvrdily znalecké posudky. Musela bez varování opustit domov, kde měla osobní věci, a to bez možnosti se tam vrátit. Žádala odškodné hlavně za ztížení společenského uplatnění, porušení práva na soukromí a duševní útrapy.
Pražské soudy rozhodovaly opakovaně, nakonec ženě přiznaly 656 tisíc korun. Odvolací Městský soud v Praze však nepřihlížel k úmyslům či chování exekutorky. Vycházel z názoru, že pro určení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění jsou relevantní jen následky na zdraví, nikoli motivace škůdce
Nejvyšší soud ale takový výklad odmítl jako nesprávný. Zákon výslovně vyžaduje zohlednění "okolností hodných zvláštního zřetele", které podle Nejvyššího soudu zahrnují jak přímý, tak nepřímý úmysl škůdce, stejně jako zneužití autority či manipulaci.
„Uzavřel-li odvolací soud, že skutečnosti jako úmyslný nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítosti či snaha o zahlazení nesprávného postupu vytvářením falešných důkazů nejsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, je jeho právní názor v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a tedy neobstojí,“ stojí v rozsudku senátu s předsedou Davidem Vláčilem.



Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.



Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení sankcí na dovoz ruských energií do EU.



Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) rozšířili obvinění Tomáše Jiřikovského známého z bitcoinové kauzy. Kromě legalizace výnosů z trestné činnosti je nově stíhán i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. V pondělí to uvedl vrchní žalobce Radim Dragoun.



Severoatlantická aliance zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Některé části rakety dopadly do provincie Gaziantep, uvedlo ministerstvo, které neinformuje o případných obětech či škodách. Podle tiskových agentur aliance v Turecku zasahovala proti raketě z Íránu podruhé během nynější války na Blízkém východě. Poprvé se tak stalo 4. března.



Masivní izraelský úder v pátek ráno zničil teheránský podzemní bunkr nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího, který využívali vysocí představitelé režimu, oznámily Izraelské obranné síly (IDF). Zveřejnily také animaci, která přibližuje detaily podzemního úkrytu.