Chudobínská borovice roste na skalnatém výběžku levého břehu Vírské přehrady. Své jméno nese po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže.
Obec se nacházela na levém břehu řeky Svratky v dnešním okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. V roce 1950 zde žilo 143 obyvatel. Zanikla v květnu 1957, kdy došlo k zatopení vodami vodní nádrže Vír. Přečkaly jen dvě chaty vysoko nad zátopovou zónou přehrady. Ty byly strženy roku 1993, když tu bylo vymezeno pásmo hygienické ochrany Vírské přehrady. Posledním svědkem, vzdorně trčícím do kraje se tak stala chudobínská borovice. Její příběh zasáhl nejen Čechy, ale i celou Evropu.
Příběh je o to dojemnější, že ji do soutěže přihlásil 87letý vědec Milan Peňáz, který Chudobínem a kolem borovice chodíval do školy.
Druhé místo obsadil jinan z chorvatského Daruvaru, který nicméně získal téměř o dvacet tisíc hlasů méně. Jmenuje se Adam a vedle něj roste i Eva. Na třetí příčce se umístil topol z ruské vesnice Har-Buluk. Podle pověsti ho zasadil na začátku 20. století buddhistický mnich, který přivezl semínka z pouti po Tibetu. Semínka vložil do hlíny ve stepi na nejvyšším místě náhorní plošiny. Cestovatelům přináší blahodárný stín a stal se jakousi svatyní v této stepi.
Vše začalo v Brně
Když v roce 2000 brněnští ochránci přírody organizovali první ročník malé ankety o nejsympatičtější strom, asi málokdo z nich si dokázal představit, že o dvě dekády později budou jejich myšlenku šířit statisíce lidí po celé Evropě.
Nápad oslavy stromů s nejzajímavějšími příběhy opustil hranice České republiky právě před deseti lety. Do hledání Evropského stromu roku se od té doby zapojilo přes 3,3 milionu lidí od Irska až po Ruskou federaci. Národními soutěžemi, včetně té nejstarší české, od té doby prošlo na 1100 stromů a komunit kolem nich.
Soutěž dokonce vykročila přes oceán do Kanady nebo Austrálie. Anketa Evropský strom roku ale zůstává s šestnáctkou soutěžících největší a nejviditelnější oslavou významu stromů a příběhů kolem nich.
Chudobínská borovice je 350 let stará, pamatuje budování vesnice Chudobín, život v ní i její zatopení Vírskou přehradou. Pohled na ni je pokaždé jiný, záleží na výšce hladiny. Přežila všechno a vypráví se o ní řada pověstí. Vyhrála český titul Strom roku 2019 v celonárodní anketě pořádané Nadací Partnerství. Hlavním strůjcem jejího úspěchu je Milan Peňáz (87). V někdejší vesnici Chudobín se narodila jeho maminka, on zde strávil celé dětství a pak každé prázdniny.
"Kolem Chudobínské borovice jsem chodíval během válečného roku dvakrát denně pěšky do školy do Víru a zpět," vypráví pan Peňáz. "Borovici dobře znaly i moje maminka a babička a vyprávěly mi pověst, že pod ní hrával čert na housle."
Za poslední dekádu klání o nejhezčí strom svedla soutěž dohromady nespočet milovníků stromů z místních komunit a zpopularizovala krásu těchto dřevěných velikánů, o nichž Rob McBride, lovec významných stromů, řekl: "Staré stromy jsou poslední stopy zmizelé krajiny. Jsou tak často jediní živí svědci společné evropské historie."
