"Formální sdělení Evropské komise bylo doručeno dne 20. prosince 2019, ve kterém DG AGRI (evropské Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) navrhuje vyloučit z financování částku 45 milionů eur, to znamená přibližně 1,16 miliardy korun místo původních 7,5 miliardy korun," sdělila serveru Lenka Rezková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který má rozdělování evropských dotací na starosti.
Brusel v září 2017 prověřoval, jestli české úřady kontrolují, zda dotace čerpají skutečně zemědělci. V roce 2015 totiž začal platit institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Cílem tak bylo zabránit, aby dotace pobírali podnikatelé, kteří se ve skutečnosti zemědělství nevěnují.
České úřady se však dostaly s Evropskou komisí do sporu o výklad tohoto institutu. Ta později vyměřila pokutu ve výši 7,5 miliardy korun, upozornily v červnu 2018 Hospodářské noviny.
Původní pokutu za chybné čerpání evropských peněz v letech 2015 až 2017 se tak podařilo srazit o více než šest miliard korun. "Je vidět, že argumenty České republiky byly opravdu silné, když se po prvním kole bilaterálního jednání podařilo sankci takto výrazně snížit," řekl serveru poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL), který byl v době evropské prověrky ministrem zemědělství.
Ministerstvo zemědělství pochybení od začátku odmítá, chce vyvolat smírčí řízení. "Je příležitost vysvětlit smírčímu orgánu, který je na Evropské komisi nezávislý, argumenty České republiky, a ještě před vydáním rozhodnutí docílit snížení navrhované sankce," sdělil mluvčí. Podle něj se ministerstvo v krajním případě bude bránit i u Evropského soudního dvora.
Problém s institutem aktivního zemědělce měly podle Jurečky i další členské státy. Bývalý ministr zemědělství tvrdí, že ho Evropská komise po jejich kritice v roce 2018 zrušila, uzavřel server.
