Jena - Udržet nízké mzdy je klíčový předpoklad pro získání zahraničích investic a pro úspěch v globální konkurenci.
Zmíněné pravidlo vyznávají všechny postkomunistické ekonomiky, najdou se však výjimky, například v průmyslovém městě Jena a celé spolkové zemi Durynsko.
"Vůbec největším rizikem, se kterým se v Jeně potýkáme, jsou nízké mzdy. V Durynsku bude do roku 2020 potřeba 200 tisíc nových odborných pracovníků. A pokud nedokážeme nabídnout dobrou mzdu za dobrou práci, budou nám mladí lidé odcházet například do Bavorska," varuje durynský státní sekretář pro průmysl Jochen Staschewski (SPD).
Rodák z bavorského Waidhausu se do Jeny přistěhoval před dvaceti lety a dnes se pokouší přemlouvat místní firmy, ať investují do svých zaměstnanců. Jinak dobře neskončí ani příběh jenského hospodářského zázraku.
"Vysoce respektuji, co dokázali Češi," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Staschewski zdvořile.
"V bývalé NDR a speciálně v Jeně to dopadlo trochu jinak, protože jsme měli velkou oporu. Západní spolkové země sem převedly neskutečné množství kapitálu, velké podniky měly zájem zde investovat. V osmdesátých letech bylo Německo v recesi a na sjednocení Východu se Západem se řada podniků uzdravila a začala jít opět nahoru," popisuje počáteční výhody východních Němců Staschewski.
A.cz: Východní Německo tedy mělo větší možnosti, řada regionů je ale nedokázala využít. Proč se to povedlo v Jeně?
Jena je atraktivním místem pro přistěhovalce. Chcete-li si zřídit podnik, musíte zajistit, aby se zde zaměstnanci cítili dobře. A to Jena splňuje.
Druhým důvodem je univerzita. Sám jsem byl jedním z prvních západoněmeckých studentů v Jeně. Díky univerzitě je zde k dispozici extrémně úžasné technické know-how. Převálcujeme i mnoho západoněmeckých měst, protože jsme jednoduše znalostní velmoc. To vyplývá i z jenské mentality, na které se podepsalo tradiční soužití vědy a ekonomiky.
Také východní Němci se samozřejmě musí vyrovnávat se stejnými nevýhodami jako Česko, Polsko a další země, například s tím, že jsme pouze prodloužený ponk a svěrák západních kolegů. Jena je unikátní, protože se podobným trendům více méně vyhnula.
A.cz: Durynsko má i další města s tradičním průmyslem a univerzitami. Existují i jiné pozitivní příklady?
Víte, Jena se nachází opravdu ve výjimečné situaci. V Durynsku je spousta měst s univerzitami, ale žádné nemá takový koncentrovaný charakter jako Jena. Všichni zde spolupracují se všemi, což přináší nemalé výhody nejen podnikům, ale i výzkumu. Počet podniků přitom není tak horentní, protože Jena zase tak velká není.
A.cz: Hlavní konkurenční výhodou je fakt, že se v Jeně všichni znají?
Nejde jen o to, že tu všechno máme vedle sebe a že tu je dramatická koncentrace vědy a výzkumu. Podstatný je také široký záběr výzkumu i výroby. Máme medicínskou techniku, biotechnologie, stěžejní zůstává oblast optiky, která zasahuje až do zbrojního průmyslu.
Před dvaceti lety se navíc prosadila myšlenka tzv. „clusterů", tedy propojení firem a výzkumníků v konkrétních oblastech. Osmdesát osm procent jenských podniků představují firmy do devíti zaměstnanců. Slabosti vyplývající z jejich malé velikosti, což je celoevropský problém, se velmi rychle překonaly a proměnily v přednost, protože firmy vlastnili lidé s vědeckou zkušeností. Ta velí uvažovat a postupovat v rámci větších celků.
Zatvrzelí nezaměstnaní
A.cz: Posledních dvacet let má být pro Jenu úspěšnou historií. Tomu odporuje fakt, že zdejší občané mají nejnižší průměrný příjem ze všech velkých měst Německa. Nebo to je předpoklad hospodářského úspěchu?
Je to vůbec největší riziko, se kterým se v Jeně potýkáme. Předchozí vláda neustále tvrdila, že mzdy jsou vzhledem k lokalitě standardní. Čím dál víc se však ukazuje, že nízké mzdy jsou obrovským problémem. Představte si, že v Durynsku bude do roku 2020 potřeba 200 000 nových odborných pracovníků.
Deficit na pracovním trhu vznikne kvůli demografické struktuře, protože se rodí stále méně dětí, a také proto, že přibudou nová průmyslová odvětví, na něž se lidé teprve budou kvalifikovat.
A.cz: Neztratí západní investoři o Durynsko zájem, když se tu zvýší mzdy?
Dnes jsem hovořil s jedním investorem. Zamýšlí vybudovat v Durynsku pobočku a potřebuje 600 zaměstnanců. Měl jedinou otázku, jestli mu těch 600 lidí dokážeme zajistit. Klíčová otázka při rozhodování zní: Máte tam u vás dost odborníků?
Když nedokážeme nabídnout dobrou práci za dobrou mzdu, budou nám mladí lidé odcházet například do Bavorska.
A.cz: Při desetiprocentní nezaměstnanosti v Durynsku nemáte dost lidí?
Naše situace je opravdu bláznivá. Máme nedostatek odborníků a na druhé straně velice tuhé a zatvrzelé jádro dlouhodobě nezaměstnaných. Lámal jsem si hlavu, jak propast mezi nimi překlenout. Pořád mi někdo opakoval: to není reálné, ti lidé jsou líní, bojí se práce a nedokážou se kvalifikovat. Proto jsme vypracovali program pro dlouhodobě nezaměstnané.
Někteří se potýkají s nějakou překážkou, např. lehčím tělesným postižením nebo nemají žádné dokončené vzdělání. Druhou skupinou jsou samoživitelky bez práce nebo případy, kdy oba rodiče přijdou o práci. Ti představují velké riziko, protože praktikují zvláštní kulturu nezaměstnaných rodin.
Děti například nechápou, že normální je brzy ráno vstát a jít do práce. Touhle otázkou se intenzivně zabýváme a často jsme terčem posměchu. Máme například integračního zaměstnance, který obchází rodiny a tahá děti ráno z postele.
Projekt začal obrovským úspěchem. Zapojili jsme do něho asi sedm tisíc lidí a během osmnácti měsíců se pro dva tisíce z nich podařilo úspěšně zprostředkovat první pracovní místo. A to jsou přesně ti lidé, o kterých se soudilo, že jsou to věční pobírači dávek.
A.cz: Nemůžete najmout zahraniční pracovníky?
V Jeně by to nefungovalo. Ti, které máme zde, jsou z velké části akademici nebo šéfové firem. V celém Durynsku dělají cizinci dvě procenta, což je směšné. Obvykle mívají namířeno spíše do Bavorska nebo Badenska-Württemberska. Naším cílem je zajistit atraktivní mzdy, aby Češi a Poláci neutíkali do Bavor, ale zůstali v Durynsku.
Porosteme krize nekrize
A.cz: Evropa zažila po roce 2008 ekonomickou krizi. Teď v řadě evropských zemí ekonomika opět stagnuje, případně se znovu propadla do recese. Česko není výjimkou. Dotklo se ekonomické ochlazení také Jeny?
Jako zázrakem jsme z krize v letech 2009 a 2010 vyšli bez úhony. Výhodou byla flexibilita menších podniků, která je logicky větší než u velkých koncernů. Jena si navíc zvykla, že se bez permanentního růstu neprosadí na zahraničních trzích. Krizi můžete zvládnout jenom tehdy, poháníte-li současně kupředu výzkum a vývoj.
A.cz: Z ekonomické budoucnosti tedy strach nemáte?
Máme dobře našlápnuto, hlavně díky programům na získávání nových pracovníků. Přitom využíváme podpůrné fondy EU, a proto nám starost dělají roky 2013 a 2014, kdy začíná nová dotační perioda a kdy z hlavního dotačního programu vypadneme. Česko, Polsko a ostatní východoevropské země splňují podmínky pro poskytnutí dotací daleko lépe. Musíme platit lepší mzdy, abychom nalákali specializované síly.
A.cz: Případný letošní propad do recese vás nestraší?
Se strachem to ještě nikdy nikdo daleko nedotáhnul, strach navíc může roztočit dost nebezpečnou spirálu. Samozřejmě, kdyby opravdu došlo k nějakému velkému třesku, postihne to Jenu jako ostatní. Prozatím se potvrdilo, že jsme na dobré cestě a že menší, obratnější a pružnější loďky jsou lépe ovladatelné.
Musíme proniknout na nové trhy, což znamená vkládat další investice, abychom dosáhli na nové výrobky. Proto jsme s poradenskou firmou Roland Berger připravili publikaci Trend-Atlas, ze které získáte představu, jaké lze v příštích letech očekávat megatrendy, jaké možnosti k jejich dosažení nabízí Durynsko a co dokážeme zorganizovat, abychom byli konkurenceschopní krize nekrize.
A.cz: Znamená to, že nemá smysl podporovat jiná odvětví, exportní průmysl, například zemědělství?
Mezi námi, naše konkurenceschopnost v zemědělství je oproti západnímu Německu ve výhodě, protože naši konkurenceschopnost oproti západnímu Německu neskutečně zvýhodňují dotace EU. Hlavně si to užívají menší rodinné podniky. Osobně bych si přál, aby převažovalo ekologické zemědělství a aby se změnil přístup.
Představte si Alpy bez východních Němců
A.cz: Po sjednocení Německa bylo možné srovnat kvalifikaci lidí, kteří vyrostli v kapitalistickém a v socialistickém systému. Bylo na tom východní Německo hůře nebo lépe?
Bylo na tom jinak. Hodně zdejších lidí mělo úzkou technickou kvalifikaci. Na Východě přitom byly v určitých oblastech úplně odlišné technologické standardy než na Západě. Ale právě NDR a Československo se v žádném případě neměly zač stydět, protože co do úrovně vědeckých poznatků patřily k těm nejlepším. Nápady byly vždy, jen se je nedařilo dostat do výroby.
A.cz: Takže zaměstnanci z NDR byli z hlediska Spolkové republiky přínosem?
Jednoznačně. Představte si na okamžik bavorské, rakouské, švýcarské Alpy bez jediného východoněmeckého zaměstnance v pohostinství. Češi sklízejí úspěchy zejména v Rakousku a Maďarsku. Poslední profesionálové v gastronomii pochází z východní Evropy. Na západě se tato živnost zanedbala a gastronomický servis na Západě převzali studenti jako vedlejšák.
