Druhá injekce až za 42 dní. Ministerstvo zvažuje, že prodlouží interval mezi dávkami

Barbora Doubravová
16. 3. 2021 5:30
V Česku by se brzy mohl prodloužit interval podání jednotlivých dávek vakcín od společnosti Pfizer a Moderna. Ministerstvo uvažuje o tom, že místo 21 či 28 dnů budou lidé na druhou dávku chodit až s šestitýdenním odstupem. V době, kdy stále není dostatek vakcíny, by tak mohlo očkování začít dříve u většího počtu osob. I po první dávce se totiž pozoruje velmi dobrá účinnost.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Ačkoliv se v Česku proti koronaviru očkuje již od konce loňského prosince, alespoň jednu dávku dosud obdrželo jen necelých 700 tisíc lidí. Vakcín je stále nedostatek a na očkování pořád ještě čekají někteří senioři starší 80 let, kteří patří mezi vůbec nejohroženější skupiny onemocnění covid-19. Zdravotníci i při nedostatku vakcín musí navíc počítat s tím, že jejich část musí vyčlenit na přeočkování druhou dávkou. 

Ministerstvo zdravotnictví společně s Českou vakcinologickou společností nyní uvažují o tom, že by druhou dávku o pár týdnů posunuly tak, aby mohlo být co nejdříve naočkováno větší množství lidí. "V rámci klinické skupiny ministerstva i vakcinologické společnosti o tom diskutujeme," říká k možné úpravě očkování mluvčí ministerstva Barbora Peterová. 

Předseda České vakcinologické společnosti a vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek připouští, že se zvažuje mírné prodloužení období mezi dvěma dávkami. To nyní u vakcín Pfizer a Moderna činí 21, případně 28 dní. "Při nedostatku vakcíny by bylo možné prodloužit interval na 42 dní," domnívá se Chlíbek.

Například Velká Británie právě z toho důvodu, aby stihla alespoň jednou dávkou naočkovat co největší množství lidí v co nejkratším čase, podává druhou dávku vakcíny společnosti Pfizer až s tříměsíčním odstupem. I díky tomu už alespoň jedním očkováním prošla třetina Britů, což je ale způsobeno i tím, že se Spojenému království podařilo zajistit si pro sebe více vakcín než zemím Evropské unie. 

Tento krok podporuje i studie kanadských vědců, podle které má tato vakcína již 14 dní po první dávce 92procentní účinnost proti nákaze covidem. Právě látka společnosti Pfizer se v Česku používá nejčastěji, dosud tvoří 82 procent ze všech očkování. A i v dalších měsících by dávek této vakcíny mělo přijít nejvíce. Podobně vysokou účinnost ale zaznamenávají výzkumníci po první dávce i u vakcíny Moderna. 

Vzhledem k obecnému nedostatku vakcín tak lpění na současném předepsaném rozestupu mezi první a druhou dávkou nepřináší podle kanadských výzkumníků dostatečné krátkodobé výhody, které by převážily to, že část vysoce rizikových osob zůstává naprosto nechráněna déle, než by bylo nutné. Naopak by se podle nich mělo zajistit, aby byli všichni lidé z rizikových skupin co nejdříve naočkováni alespoň jednou.

Více než šest týdnů je riziko

Vakcinolog Chlíbek je ale i přes tuto studii k prodloužení intervalu mezi oběma dávkami na delší dobu než 42 dnů skeptický. "Pro delší intervaly nejsou data a nikdo pak nemůže garantovat dlouhodobou účinnost očkování. Tato studie rozhodně nepotvrzuje, že je možné prodloužit druhou dávku," domnívá se Chlíbek.

Výzkum kanadských vědců sice ukazuje velmi vysokou účinnost vakcíny po první dávce, ale není zřejmé, jestli pak - když po ní v určitém časovém odstupu nenásleduje druhá dávka - účinnost zase neklesá. 

Před prodlužováním odstupu mezi jednotlivými dávkami varuje i samotná firma Pfizer, protože její vakcína je navržená na dvoudávkové schéma s třítýdenním rozestupem. Odchylka pár dnů by neměla být komplikací, ale na výrazně delší časovou prodlevu nejsou zaměřena ani původní klinická hodnocení vakcíny. Vědci stojící za výzkumem Pfizeru později doporučili nepřekročit šestitýdenní interval. 

Chlíbek se tak domnívá, že výrazné prodlužování intervalů mezi dávkami není vhodnou cestou ke zrychlení očkování. "Raději bychom měli více zapojit praktiky, neschovávat vakcíny na skladě pro druhé dávky a neočkovat osoby po prodělaném covidu dříve než za šest měsíců," říká šéf České vakcinologické společnosti.

Onemocnění covidem jako první dávka vakcíny

S odkladem druhé dávky nesouhlasí ani primářka ústavu imunologie ve Fakultní nemocnici Motol Anna Šedivá. I podle ní existují vhodnější způsoby, jak naočkovat více lidí. Jedním z nich je podávat lidem, kteří již covid prodělali, pouze jednu dávku. Podle ní se totiž ukazuje, že samotné onemocnění může plnit úlohu první dávky.

"Imunitní systém se už s virem setkal a rozvinul obranné mechanismy. První dávka očkování u již jednou nakaženého pak získanou imunitu ještě posiluje, ale druhá dávka už žádný benefit nepřináší," říká Šedivá a odkazuje na Izrael nebo Polsko, kde postup přeočkování pouze jednou dávkou vakcíny u osob, které již koronavirus prodělaly, využívají. 

Příznivcem odložení druhé dávky je naopak matematik René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP. "Posunutí druhé dávky vakcíny navrhuji již delší dobu, máme na to komplexní modely. Už posunutí druhé dávky o dva týdny zachrání životy. Já bych byl dokonce pro britské schéma dvanáctitýdenního intervalu mezi dvěma dávkami," říká Levínský, přičemž však dodává, že si uvědomuje, že více než šestitýdenní interval není v souladu s registrací vakcíny. 

Na to koneckonců na konci ledna upozornil i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který upozorňoval, že delší než 42denní odstup může nést určitá rizika. "Momentálně nejsou k dispozici žádná klinická data o účinnosti vakcíny při podání druhé dávky vakcíny mimo interval použitý v klinické studii. Z toho důvodu je nutné dbát zvýšené opatrnosti při zvažování širšího dávkovacího intervalu, obzvlášť mimo interval 19 až 42 dnů po první dávce, protože riziko poklesu účinnosti vakcíny se zvyšuje s oddálením druhé dávky vakcíny," varoval ústav. 

Jak fungují mRNA vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderny | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 25 minutami

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy