Ačkoliv se v Česku proti koronaviru očkuje již od konce loňského prosince, alespoň jednu dávku dosud obdrželo jen necelých 700 tisíc lidí. Vakcín je stále nedostatek a na očkování pořád ještě čekají někteří senioři starší 80 let, kteří patří mezi vůbec nejohroženější skupiny onemocnění covid-19. Zdravotníci i při nedostatku vakcín musí navíc počítat s tím, že jejich část musí vyčlenit na přeočkování druhou dávkou.
Ministerstvo zdravotnictví společně s Českou vakcinologickou společností nyní uvažují o tom, že by druhou dávku o pár týdnů posunuly tak, aby mohlo být co nejdříve naočkováno větší množství lidí. "V rámci klinické skupiny ministerstva i vakcinologické společnosti o tom diskutujeme," říká k možné úpravě očkování mluvčí ministerstva Barbora Peterová.
Předseda České vakcinologické společnosti a vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek připouští, že se zvažuje mírné prodloužení období mezi dvěma dávkami. To nyní u vakcín Pfizer a Moderna činí 21, případně 28 dní. "Při nedostatku vakcíny by bylo možné prodloužit interval na 42 dní," domnívá se Chlíbek.
Například Velká Británie právě z toho důvodu, aby stihla alespoň jednou dávkou naočkovat co největší množství lidí v co nejkratším čase, podává druhou dávku vakcíny společnosti Pfizer až s tříměsíčním odstupem. I díky tomu už alespoň jedním očkováním prošla třetina Britů, což je ale způsobeno i tím, že se Spojenému království podařilo zajistit si pro sebe více vakcín než zemím Evropské unie.
Tento krok podporuje i studie kanadských vědců, podle které má tato vakcína již 14 dní po první dávce 92procentní účinnost proti nákaze covidem. Právě látka společnosti Pfizer se v Česku používá nejčastěji, dosud tvoří 82 procent ze všech očkování. A i v dalších měsících by dávek této vakcíny mělo přijít nejvíce. Podobně vysokou účinnost ale zaznamenávají výzkumníci po první dávce i u vakcíny Moderna.
Vzhledem k obecnému nedostatku vakcín tak lpění na současném předepsaném rozestupu mezi první a druhou dávkou nepřináší podle kanadských výzkumníků dostatečné krátkodobé výhody, které by převážily to, že část vysoce rizikových osob zůstává naprosto nechráněna déle, než by bylo nutné. Naopak by se podle nich mělo zajistit, aby byli všichni lidé z rizikových skupin co nejdříve naočkováni alespoň jednou.
Více než šest týdnů je riziko
Vakcinolog Chlíbek je ale i přes tuto studii k prodloužení intervalu mezi oběma dávkami na delší dobu než 42 dnů skeptický. "Pro delší intervaly nejsou data a nikdo pak nemůže garantovat dlouhodobou účinnost očkování. Tato studie rozhodně nepotvrzuje, že je možné prodloužit druhou dávku," domnívá se Chlíbek.
Výzkum kanadských vědců sice ukazuje velmi vysokou účinnost vakcíny po první dávce, ale není zřejmé, jestli pak - když po ní v určitém časovém odstupu nenásleduje druhá dávka - účinnost zase neklesá.
Před prodlužováním odstupu mezi jednotlivými dávkami varuje i samotná firma Pfizer, protože její vakcína je navržená na dvoudávkové schéma s třítýdenním rozestupem. Odchylka pár dnů by neměla být komplikací, ale na výrazně delší časovou prodlevu nejsou zaměřena ani původní klinická hodnocení vakcíny. Vědci stojící za výzkumem Pfizeru později doporučili nepřekročit šestitýdenní interval.
Chlíbek se tak domnívá, že výrazné prodlužování intervalů mezi dávkami není vhodnou cestou ke zrychlení očkování. "Raději bychom měli více zapojit praktiky, neschovávat vakcíny na skladě pro druhé dávky a neočkovat osoby po prodělaném covidu dříve než za šest měsíců," říká šéf České vakcinologické společnosti.
Onemocnění covidem jako první dávka vakcíny
S odkladem druhé dávky nesouhlasí ani primářka ústavu imunologie ve Fakultní nemocnici Motol Anna Šedivá. I podle ní existují vhodnější způsoby, jak naočkovat více lidí. Jedním z nich je podávat lidem, kteří již covid prodělali, pouze jednu dávku. Podle ní se totiž ukazuje, že samotné onemocnění může plnit úlohu první dávky.
"Imunitní systém se už s virem setkal a rozvinul obranné mechanismy. První dávka očkování u již jednou nakaženého pak získanou imunitu ještě posiluje, ale druhá dávka už žádný benefit nepřináší," říká Šedivá a odkazuje na Izrael nebo Polsko, kde postup přeočkování pouze jednou dávkou vakcíny u osob, které již koronavirus prodělaly, využívají.
Příznivcem odložení druhé dávky je naopak matematik René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP. "Posunutí druhé dávky vakcíny navrhuji již delší dobu, máme na to komplexní modely. Už posunutí druhé dávky o dva týdny zachrání životy. Já bych byl dokonce pro britské schéma dvanáctitýdenního intervalu mezi dvěma dávkami," říká Levínský, přičemž však dodává, že si uvědomuje, že více než šestitýdenní interval není v souladu s registrací vakcíny.
Na to koneckonců na konci ledna upozornil i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který upozorňoval, že delší než 42denní odstup může nést určitá rizika. "Momentálně nejsou k dispozici žádná klinická data o účinnosti vakcíny při podání druhé dávky vakcíny mimo interval použitý v klinické studii. Z toho důvodu je nutné dbát zvýšené opatrnosti při zvažování širšího dávkovacího intervalu, obzvlášť mimo interval 19 až 42 dnů po první dávce, protože riziko poklesu účinnosti vakcíny se zvyšuje s oddálením druhé dávky vakcíny," varoval ústav.
