Analýza - Po roce 2035 hrozí penzijnímu systému výpadek ve výši tří procent HDP každý rok.
Proto politici chystají důchodovou reformu. Přitom ovšem vůbec neřeší schodek, do kterého se penzijní systém propadl v minulém roce.
Dosahuje každoročně 30 miliard korun, tedy procenta HDP. Je "jenom" třikrát nižší než schodek hrozící ve vzdálené budoucnosti.
Topolánkův deficit
Pokud se do konce roku něco nestane, nepokryje vybrané pojistné náklady na důchody a stát bude muset z jiných zdrojů doplatit 32 miliard korun.
Přitom ještě v roce 2007 byl na důchodovém účtu přebytek 13 miliard korun. Propad o 45 miliard nezpůsobil v první řadě pokles mezd a tím i odvodů na důchody, ke kterému došlo během krize. Hlavním viníkem jsou úpravy daní a pojistného, ke kterým došlo během reformy veřejných financí v letech 2008-2009 a které připravily důchodový účet o 25 miliard.
V roce 2008 se zavedl strop sociálního pojištění na úrovni čtyřnásobku hrubé mzdy. V roce 2009 navíc odpustila vláda firmám část pojistného, které platí za své zaměstnance. Na důchody se tedy loni vybralo o deset miliard korun méně, než kdyby k uvedeným změnám nedošlo. I když se letos vrátil strop na šestinásobek průměrné mzdy a slevy se zrušily, lidé ani firmy nezačali víc platit a výpadek v příjmech se zřejmě ještě prohloubí.
Reforma z roku 2008 zároveň zvýšila výdaje na důchody. Daňovými úpravami zdvihla dolní sazbu daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent, zároveň zvýšila některé spotřební daně. Tím přispěla k inflaci, na kterou musel důchodový systém reagovat zvýšením důchodů o 8,5 procenta během jednoho roku.
Kdyby zvýšení daní způsobilo polovinu tohoto nárůstu, byli by daňoví reformátoři pod vedením premiéra Mirka Topolánka odpovědní za patnáctimiliardový nárůst důchodového schodku.
Ministerstvo souhlasí
Stejnými důvody - propadem mezd během krize, zvýšením DPH, slevami na pojistném - vysvětluje schodek ministerstvo práce a sociálních věcí. "Jde v zásadě o kombinaci těchto faktorů," potvrzuje ředitel odboru sociálního pojištění Jiří Biskup.
V letošním roce žádá o starobní důchod rekordní počet penzistů. Za první čtvrtletí jich přibylo 103 tisíc, o 17 tisíc víc než ve stejném období loňského roku a o třicet tisíc víc než před pěti lety. Příčinou je podle ministerských úředníků nástup silných poválečných ročníků do důchodového věku. Tento problém se ale čekal a byl vyřešen postupným prodlužováním penzijního věku k hranici 65 let.
Od letošního ledna se zjednodušil odchod do penze pro starší zaměstnance, kteří chtějí dál pracovat. Podle ředitele Biskupa se tím však náklady systému nezvětšily: "Naše data nápadný nárůst počtu nově přiznaných starobních důchodů neukazují," upozorňuje.
Další deficit od Nečase
Současný třicetimiliardový schodek zatím ministerstvo práce neřeší, ministr Jaromír Drábek místo toho navrhuje reformu, která má odstranit schodek hrozící systému po roce 2035. Podle výpočtu tzv. Bezděkovy komise č. 2 dosáhne zhruba tří procent HDP, tedy 100-120 miliard korun měřeno v současných cenách. "S touto prognózou souhlasíme," potvrzuje zadání ředitel Biskup.
Ministr Drábek zatím nevysvětlil, jak chce náklady na reformu financovat, zároveň ale chce zopakovat právě ty kroky Topolánkovy vlády, které způsobily současný schodek.
Ministerský materiál navrhuje, ať se znovu sníží strop pro výběr pojistného. Namísto šestinásobku průměrné mzdy se sníží na trojnásobek. Tím se sníží příjmy systému o deset miliard a stejně jako v roce 2008 návrh neuvádí, jak se očekávaný výpadek nahradí.
Návrh reformy nepočítá ani s tím, že rok po zvýšení daně z přidané hodnoty bude nutné výrazně zvýšit důchody, aby se penzistům nepropadly reálné příjmy. Zvýšení dolní sazby o čtyři procenta způsobilo mimořádný nárůst výdajů o 15 miliard, tentokrát se dolní sazba zvýší o devět procent a horní se o procento sníží. Zvýšení výdajů o 15-20 miliard, které nepokryjí žádné nové příjmy, se proto dá čekat i v případě nové reformy.
