Praha - V navrhovaném státním rozpočtu na příští rok chybějí miliardy na důchody, které musí stát nově přiznat podle verdiktu Ústavního soudu. Většina nových penzí, dohromady jich bude mezi 30 až 40 tisíci se tak může snížit.
Ústavní soud od října roku 2011 zrušil tzv. redukční hranici pro výpočet důchodů, a tak stát by pak měl přiznávat vyšší důchody lidem, kteří vydělávali více než 10 500 korun měsíčně.
Jen v posledních třech měsících příštího roku by stálo toto zvýšení penzí dvě miliardy korun. Vláda by tak měla do té doby upravit v duchu soudního verdiktu zákon o důchodovém pojištění.
Změnu příslušného paragrafu ale ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek zatím nepředložil a podle zjištění Aktuálně.cz se jednání o nich komplikují.
Státní rozpočet zároveň nepočítá s tím, že vyšší náklady na penze uhradí.
"Se změnou, která plyne z rozhodnutí Ústavního soudu, tento rozpočet logicky nepočítá, protože vláda v tuto chvíli nepředložila žádný návrh zákona, který by do sebe toto rozhodnutí Ústavního soudu zahrnoval," potvrdil nastávající problém premiér Petr Nečas.
Od října 2011 podle zásluhy
Podle platných zákonů tak mohou lidé, kteří požádají o důchod koncem příštího roku, očekávat vyšší penze než jejich předchůdci.
Ústavnímu soudu vadilo, že stát peníze na důchody příliš tvrdě přerozděluje. Do základu pro důchod se dnes každému počítá 10 500 korun, pokud takovou částku vydělává.
Z výdělku do 27 tisíc se do základu započítává jen každá třetí koruna a z vyšších výdělků jen desetina. Kdo dnes například vydělává 10 tisíc měsíčně, může spoléhat na osmitisícový důchod, kdo vydělává třikrát tolik, má nárok na důchod 11 tisíc korun.
Ústavní soud proto žádá, aby byly důchody spravedlivější. Po zrušení redukčních hranic v říjnu 2011 bude mít zaměstnanec s platem 30 tisíc skoro dvacetitisícový důchod.
Někde je třeba vzít
Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo návrh, jak zavést nové redukční hranice, které by sice nebyly pro lépe placené zaměstnance tak výhodné, přesto by se jejich zavedením vyšlo Ústavnímu soudu vstříc.
"Vedeme o tom složité jednání, novela může být hotova do konce roku," potvrzuje mluvčí Viktorie Plívová.
Ministerstvo však svůj návrh nezveřejnilo. Před volbami to je pochopitelné. Pokud se některé důchody výrazněji zvýší a do systému nepřidají další peníze, musí se jich většina o něco snížit.
"Čistě teoreticky samozřejmě lze připravit i takovou změnu penzijního systému, která bude fiskálně neutrální," připustil premiér, že se o takové možnosti uvažuje.
Pětina nahoru, čtyři pětiny dolů
O jednom z modelů navržených experty ministerstva práce a sociálních věcí informoval člen vládní rady NERV Vladimír Bezděk v MF Dnes.
Dvěma desetinám nových penzistů by se po zavedení nových redukčních hranic důchody snížily o 10 až 15 procent, víc než polovině by se penze zvýšily minimálně, desetině by se minimálně zvýšily a pouze desetině vysokopříjmových zaměstnanců by se důchody zvýšily až o čtyři procenta.
Zaměstnanec s platem deset tisíc korun by se tak musel spokojit s důchodem ve výši sedm tisíc, jeho kolega s třikrát vyššími příjmy by si naopak o tisícovku polepšil.
Tuto verzi však ministr Drábek odmítl vládě předložit.
Kalousek: Času dost
Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že na řešení potíží je dost času.
"Ústavní soud uložil Poslanecké sněmovně změnit legislativu tak, aby nebyla z hlediska nálezu Ústavního soudu diskriminační. To znamená - k říjnu 2011 musí být změněna legislativa. Pokud ta legislativa bude účinná k prvnímu lednu 2012, rozhodně se nedomnívám, že by se stalo něco proti nálezu Ústavního soudu," uvedl na dotaz Aktuálně.cz.
Tím se však neřeší osud 30 až 40 tisíc důchodů, které budou přiznány v posledním čtvrtletí roku 2011 a které by měly být výrazně vyšší, protože se mají počítat bez redukčních hranic.
Tento problém se bude podle Kalouska řešit speciálním opatřením. "Nechtějte po mně, abych vám ho popisoval. Nerad bych způsobil spory v koalici," odmítl přesnější vysvětlení Kalousek.
