Praha - Povinné připojištění v soukromých penzijních fondech, postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu - u žen o něco rychlejší - nebo možnost přispívat na důchody svých rodičů.

To jsou některé pilíře penzijní reformy, jak ji koaličním partnerům navrhuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Zároveň by každý dostal rok co rok jakýsi penzijní "účet" - dopis od penzijní správy, kolik má naspořeno a na jak velký důchod by měl v dané chvíli nárok."Aby si lidé uměli představit, do čeho jdou," komentuje to Drábek.

Kapitálové připojištění? Povinně!

Základem Drábkova návrhu je ale právě novinka, kdy bychom všichni museli povinně ze svého penzijního pojištění odevzdat 3 a později až 5 procent soukromým penzijním společnostem. Týkalo by se to lidí, kterým bude v době startu reformy (tedy v roce 2013) 40 let a méně.

Licence by přiděloval stát a ministr Drábek by si představoval zhruba pět společností, které by penzijní připojištění měly spravovat.

Toho, kdo by se nepřihlásil do nějakého fondu sám, by prostě stát automaticky přidělil k jednomu, zřejmě veřejnoprávnímu fondu, který by směl nakupovat jen státní dluhopisy.

Právě to, že by kapitálové připojištění bylo povinné, ale ještě může narazit v koalici. Premiér Petr Nečas (ODS) se v září nechal slyšet, že připojištění musí být dobrovolné. Naopak Věci veřejné se kloní k povinnému.

Vedou se o tom spory," připustil Drábek. "Podprůměrně příjmoví se většinou do toho dobrovolného pilíře nepřihlásí. Protože mají - většinou oprávněný - pocit, že jim na to nezbývají peníze. Ale pak zůstanou v důchodu skutečně jenom na tom průběžném pilíři. Proto navrhuji, aby to bylo povinné."

Budou vydělávat?

Otázkou navíc je, jak - a zda vůbec - budou penzijní společnosti zhodnocovat vklady klientů.

Současným penzijním fondům se to totiž zatím příliš nedaří: za rok 2009 byl u toho nejlepšího výnos jen 3 procenta, většina oscilovala mezi 1,5 a 2 procenty, nechyběly ani fondy bez zisku.

Licenci by soukromým penzijním společnostem dával stát, vklady pojištěnců by ale negarantoval.

"Garance státu je nesmyslným krokem," vysvětluje svůj postoj Drábek. "Je to lhaní občanům, že stát může garantovat všechny vklady v bankách nebo v penzijních systémech."

Kde na to vzít?

To, že část ze svého pojištění dá člověk soukromému fondu, ale znamená, že státní pilíř dostane o to méně.

Zatímco teď odvádí zaměstnanec a zaměstnavatel 28 procent z hrubé mzdy, postupně by to bylo jen 23 procent.

Ministr Drábek říká, že v první chvíli by v systému chybělo 30 miliard korun, každoročně pak zhruba 50 miliard. Výpočty Aktuálně.cz mluví o 25 až 60 miliardách ročního výpadku.

Drábek chce tyto peníze získat tím, že by stát sjednotil sazbu daně z přidané hodnoty na 19 procentech a také použil dividendy z firem, jejichž akcie vlastní, hlavně tedy z ČEZu.

O těchto nápadech ministra Drábka už začala koalice debatovat. Do půlky prosince má ODS i Věci veřejné dodat své připomínky a výhrady.

Dohady v koalici, dohady s opozicí...

Debata v koalici se povede už v půlce prosince.

Zvláště Věci veřejné se v posledních dnech na sebe snažily upozornit jako na toho, kdo popohání koaliční partnery a je "motorem důchodové reformy".

Jejich nápad s Generačním fondem, do kterého by příspívali všichni, ale brali z něj jen lidé s dětmi, se ministru Drábkovi nelíbí. Místo toho ministr navrhuje, aby děti mohly přispívat 2 procenty na penze svých rodičů-důchodců.

Po dohadech v koalici pak přijde na řadu debata s opozicí.

"Lepší o něco horší rozhodnutí, než rozhodnutí, které bude budoucí politická reprezentace měnit," vysvětluje Drábek. Od premiéra získal slib, že ve vhodnou chvíli začne debata na úrovni předsedů stran i s ČSSD.

Pro ČSSD je ale opt out - tedy povinný odvod soukromým fondům - dlouhodobě nepřijatelný. Sociální demokracie tyto nápady odrážela už v době vlády Vladimíra Špidly.