1. I když Česko uzavírá celou řadu mezinárodních smluv, dohoda s Polskem patří k těm vůbec nejprobíranějším. Už třeba proto, že její podoba byla tajná ještě ve chvíli, kdy ji premiéři obou zemí podepisovali, či proto, že se kvůli jejímu znění mimořádně sešli v minulém týdnu poslanci.
2. Málokterá mezinárodní smlouva také přináší tak rozdílné interpretace. Zatímco vládní pětikoalice, jejíž lídr Petr Fiala dohodu podepsal, ji označuje za velmi dobrou, kritici v čele s politiky opozičního hnutí ANO ji označují za velmi nevýhodnou pro Česko. A odpůrce má také uvnitř vlády, postavili se proti ní Piráti.
3. Dohoda určuje, co všechno musí Polsko udělat, aby ochránilo obyvatele českého pohraničí před následky těžby. Poláci musí například postavit zemní val na povrchu a podzemní bariéru (ta už je hotová), zřídit monitorovací vrty, každého čtvrt roku provádět měření hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech a výsledky předat Čechům. Musí také poskytnout projektový záměr výstavby zemního valu a musí umožnit Čechům provádět v dole hodnoticí práce.
Dohoda také popisuje, co musí Polsko udělat, aby snížilo míru hluku, prašnosti nebo světelného znečištění. Do jednoho měsíce se mají zmocněnci obou zemí dohodnout na tom, kde bude zařízení na měření hluku, do roka ho pak musí Poláci nainstalovat.
Pokud Poláci cokoli z toho poruší, musí zjednat nápravu. Na plnění dohody bude dohlížet Soudní dvůr Evropské unie. Pokud zjistí, že jedna ze stran smlouvu porušuje, může jí udělit pokutu, která by putovala do unijního rozpočtu.
Kompromis, nebo tvrdší podmínky?
4. Většina obsahu dohody byla připravena už za vlády premiéra Andreje Babiše, a to týmem nepolitických odborníků, kteří pokračovali i za vlády Petra Fialy. Kritika se týká jen menší části smlouvy, byť velmi důležité.
5. Hlavní rozdíl je v tom, že Fiala se rozhodl na rozdíl od Babiše na dohodu kývnout za cenu toho, že v některých věcech Polsku ustoupil. Právě o míře toho, jak moc byl pro Česko tento ústupek výhodný, se vede největší polemika.
6. Ještě před podpisem dohody, 3. února, se Česku podařilo ve sporu o dopady těžby v polském dolu Turów několik věcí. Za Babišovy vlády se začalo Česko úspěšně bránit - podalo žalobu na Polsko u Soudního dvora EU, se kterou částečně uspělo a donutilo ho jednat o tom, jak neohrožovat těžbou uhlí české obyvatele za hranicemi. Babišova vláda ale nedotáhla jednání k uzavření dohody.
7. Babiš a jeho lidé tvrdí, že nemohli dohodu podepsat, protože byla ve stavu, kdy by na ní Česko tratilo. Kritici mu vyčítají, že Česko tak nemělo nic v ruce kromě toho, že Poláci museli odvádět do evropského rozpočtu pokuty za neplnění rozsudku evropského soudu. Nepozastavili totiž těžbu a důl fungoval dál, jako by žádný soud nebyl.
8. Za této situace byly v Česku sněmovní volby a nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se pustila do vyjednávání nad smlouvou rozepsanou minulou vládou. Po několika týdnech bylo zřejmé, že nový premiér Fiala se chce s Poláky co nejdříve dohodnout.
Potvrdila to i polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová, která prohlásila, že jednání s Babišem i Fialou byla tvrdá, ale s jedním zásadním rozdílem. "Rozdíl je v tom, že vláda premiéra Fialy se rozhodně chtěla dohodnout a chtěla tento spor ukončit," řekla polským médiím. Členové bývalé i současné české vlády se shodují v tom, že Poláci byli velmi tvrdí vyjednávači.
9. Proč Petr Fiala s podpisem tak spěchal, není zcela jasné. To, jak nečekaně pozval polského premiéra do Česka a oznámil podpis utajované dohody, mnohé překvapilo.
Fialova argumentace stojí především na tvrzení, že je pro Česko lepší mít dohodu, ve které se Poláci zavazují k řadě povinností, než vést spor, který místním lidem dlouho nic nepřinášel.
"V tomto případně šlo o to najít řešení, které by chránilo obyvatele Libereckého kraje. Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou hledání dohody místo sporu, úsilím o korektní vztahy se sousedy místo siláckých prohlášení," řekl ve sněmovně Fiala. Podle něj Česko dosáhlo cílů, které mělo naplánované. "Šlo především o dostupnost pitné vody pro obce, o ochranu lidí před hlukem, prachem a dalšími negativními vlivy na životní prostředí. Těchto cílů dosahujeme právě touto dohodou," uvedl.
10. Podle informací Aktuálně.cz z premiérova okolí měl Fiala ještě jednu motivaci pro rychlé uzavření dohody. Nechtěl pokračovat ve sporu s Polskem v době, kdy se mezinárodní situace kvůli chování Ruska dramatizovala. Veřejně o tom Fiala nemluvil, spíše se snažil dávat najevo, jak se na rozdíl od Babiše snaží problém vyřešit.
11. Oponenti nové vlády především z hnutí ANO tvrdí, že také chtěli dohodu, a ne soudní tahanice. Největším kritikem dohody je místopředseda ANO a ministr životního prostředí za Babišovy vlády Richard Brabec, který vystupuje především s dvěma výtkami. Jedna se týká délky platnosti dohody. Druhá částky, kterou Poláci zaplatili Česku jako odškodnění.
12. Vláda dojednala pět let, po kterých bude moci jedna ze stran dohodu vypovědět. Následovala by půlroční výpovědní lhůta. Pokud by Polsko smlouvu vypovědělo, nelze odhadnout, jak by Česko s případnými stížnostmi na chování dolu dopadlo. "Naší podmínkou bylo aspoň 15 let. Pět let je naprosto nepřijatelně krátká doba," tvrdí Brabec, který dohodu označuje za "vyměknutí vlády". Podobně ostře reaguje na dohodnutých 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun) jako odškodnění. "Je to nedůstojné podle mě i ze strany Polska. Pro důl jsou to drobné," namítá.
13. Proč je konečná částka "jen" 45 milionů eur, zatím nikdo z nové vlády podrobně nevysvětlil. Stejně jako proč je nakonec v dohodě jen pětiletá lhůta. Z dostupných informací ale vyplývá, že šlo o kompromis, na který bylo ochotné Polsko kývnout. Původně svolilo vyplatit 40 milionů eur a jako lhůtu prosazovalo pouhé dva roky.
14. Proti Fialově dohodě však nestojí jen opozice. Ve svém vnitrostranickém hlasování se proti rozhodnutí postavili i vládní Piráti. Těm vadí mimo jiné to, že premiéři smlouvu projednávali v utajeném režimu.
"Česká pirátská strana je proti dohodě o řešení vlivu těžební činnosti v dole Turów uzavřeného premiérem Fialou a premiérem Morawieckim a proti utajenému způsobu projednání popírajícímu základní principy transparence," stojí v usnesení. Odsouhlasilo jej 252 z 367 hlasujících.
Zabrání bariéra odtoku vody? Expert změnil názor
15. Další spor se týká podzemní bariéry, která by podle Česka měla bránit tomu, aby kvůli dolu neunikala voda z českého území. Což je věc, na kterou místní obyvatelé upozorňují nejvíce. Experti z advokátní kanceláře Frank Bold, kteří se kauze věnují léta, označují tento bod za prohru Česka. Podle nich bariéra nezabrání dalšímu úniku podzemních vod.
"Opatření v dohodě jsou totiž navázána na ochranu jedné podzemní odtokové vrstvy ze čtyř. Tato vrstva ale neslouží k zásobování pitnou vodou ani skrze ni v současnosti neodtéká největší množství vody," uvádí. Podle nich v minulosti touto podzemní vrstvou voda odtékala, jenže od roku 2017 mělo dojít k významné změně odtokových poměrů - voda údajně teče jinudy. "Několikrát jsme na to vládu upozorňovali a vyzývali jsme ji, ať bere v tomto ohledy na to, že se situace změnila. Bylo to ale marné," tvrdí právnička Petra Urbanová z Frank Boldu a odkazuje na detailní analýzu, kterou sepsali.
16. Že nemůže stěna žádným způsobem pomoci, prohlašoval v létě také hydrogeolog Josef Datel. Před časem ale v Aktuálně.cz připustil, že v horizontu několika let, možná i desetiletí, by pomoci mohla. "Za předpokladu, že se natlakují spodní vrstvy a ani z kvartéru (vrchní vrstvy podzemní vody, která napájí zdroj v obci Uhelná, pozn. red.) nebude mít voda kam odtékat," řekl. Odmítl přitom kritiku Frank Boldu, že stěna stojí jinde, než by ideálně měla, aby byla skutečně funkční.
17. Jestli bude stěna fungovat, mají monitorovat podzemní vrty. Pokud nezačne do 30. července 2023 hladina podzemních vod jižně od bariéry stoupat nebo alespoň nepřestane klesat, nesmí Polsko překročit plánovaný limit těžby pro rok 2023 a Česko může požádat nezávislý orgán o posouzení situace. Polsko bude moci v těžbě pokračovat, pokud hladiny podzemní vody neklesnou o více než osm metrů za dobu šesti měsíců. V opačném případě bude muset polská strana okamžitě zastavit aktuální těžební práce ve směru k hranicím Česka a také zajistit upravení bariéry tak, aby voda už neklesala.
18. Z místních obyvatel se k situaci kolem dolu nejčastěji vyjadřoval Milan Starec z obce Uhelná, který sleduje důl z okna vlastního domu. "Ukazuje se, že šlo jen o peníze, a ne o životní prostředí. Voda nám bude dál odtékat a důl desítky let dál těžit," stěžuje si. A stejně jako Frank Bold kritizuje plán podzemní bariéry.
"Je to podobné, jako byste si napustil vanu a měl byste v ní dva odpady. Vy si sice jeden odpad krásně zaděláte špuntem, jenže voda vám bude utíkat druhým odpadem. A mezitím budete vyhodnocovat, jak ten špunt těsní, nebo netěsní," vysvětluje Starec.
19. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta dohodu vítá a označuje ji za dobrý kompromis. Za velké plus považuje jak to, že Poláci budou muset udělat řadu opatření, aby chránili Čechy od provozu dolu, tak získané peníze. Na účet kraje přišlo od Poláků 35 milionů eur (přes 800 milionů korun). Zástupci kraje slíbili, že peníze použijí především na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. To vítají i místní. Starec ale upozorňuje, že vodovod sice přinese vodu do kohoutků, ale nijak nezabrání úbytku podzemních vod.
20. Po ostré výměně názorů ve sněmovně se situace patrně částečně uklidní. Zmiňovaná advokátní kancelář Frank Bold ovšem vyzývá Česko, aby s Polskem jednalo dál. "Pokud se České republice nepodaří na Polsku zamezení škod vynutit, je povinna se obrátit na Evropskou komisi a iniciovat přeshraniční řízení podle směrnice o odpovědnosti za škody na životním prostředí," říká ve stanovisku právnička Frank Bold Laura Otýpková. Nic ale zatím nesvědčí o tom, že by se Česko k takovému jednání chystalo. Vláda považuje za zásadní postupovat podle vyjednané dohody.
