Praha - Poslanci schválili ve třetím čtení novelu vysokoškolského zákona, která zavádí největší změny především v systému udělování akreditací. Pokud škola prokáže, že má dobře nastavené vnitřní hodnocení a je schopna ohlídat kvalitu vyučovaných oborů, může získat takzvanou institucionální akreditaci k dané vzdělávací oblasti.
Když ji škola dostane například pro oblast ekonomie, jednotlivé obory, jako jsou zahraniční obchod či podniková ekonomika, si už bude moct akreditovat sama. Nebude potřebovat souhlas nového Národního akreditačního úřadu, který nahradí stávající akreditační komisi.
Jestliže toto povolení nezíská, bude muset stejně jako dosud žádat o akreditaci na každý obor zvlášť. "Školy dostanou větší autonomii, ale také odpovědnost," míní předsedkyně dosavadní akreditační komise Vladimíra Dvořáková.
Akreditační úřad bude mít patnáct členů. Pět jich má být z praxe, jeden student, zbytek lidé z akademického prostředí. Jeho předseda a místopředsedové už nebudou smět vyučovat na vysokých školách. Kdo v komisi zasedne a jak nastaví pravidla pro udělování institucionálních akreditací, určí, zda se kvalita vysokých škol zvedne, nebo naopak rozvolní.
Problém "létajících profesorů"
Nejvíce Sněmovna debatovala o pozměňovacím návrhu, který předložil předseda školského výboru Jiří Zlatuška (ANO). Ten si přál, aby akademici museli získat souhlas rektorů všech škol, na kterých budou přednášet. Jeho návrh podpořil svým hlasováním také školský výbor.
Podle Zlatušky je třeba vzít v potaz konkurenceschopnost škol. Zabránit chce také praxi "létajících" učitelů, kteří učí na řadě vysokých škol jen kvůli výdělku. Ministerstvo školství souhlasí s tím, že tato praxe může mít negativní dopady na výuku. Zároveň přiznává, že se ale taková změna měla projednat standardně ve výboru, a ne řešit pozměňovacím návrhem na poslední chvíli.
S omezením pro učení na více vysokých školách nesouhlasili zástupci vysokých škol. "Domníváme se, že ten návrh je v rozporu s ústavou," říká předseda rady vysokých škol Jakub Fischer.
Poslanci se nakonec shodli na tom, že je to dobrý návrh, ale existují pochyby o jeho právní aplikovatelnosti. Proto jej odložili s tím, že návrh zapracují do nějaké další novely.
Kompromis, který toho mnoho nezmění
Současná novela se považuje za kompromis mezi univerzitami a politiky. Vznikala pět let, přes funkční období několika ministrů. Přestože měla být nekonfliktní, jen ve Sněmovně se projednávala přes rok.
Kromě změny akreditací zavádí také vyšší sociální stipendia, snazší by mělo být odebrat titul lidem, kteří si k němu dopomohli úmyslným trestným činem, plagiátorstvím nebo jiným úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Naopak postup při jmenování profesorů se nemění. Pravomoc zůstává prezidentovi.
Novelu vysokoškolského zákona mnozí kritizovali i proto, že je podle nich nedostatečná a nic podstatného vlastně nemění. "Musím zopakovat slova jednoho mého kamaráda, že zástupci vysokých škol rok pracovali na tom, aby se nic moc nezměnilo," řekla ve Sněmovně Anna Putnová (TOP 09).
