Rektoři revoluci neplánují. Navzdory Valachové chtějí, aby všechny profesory jmenoval prezident

Markéta Hronová ČTK Markéta Hronová, ČTK
Aktualizováno 3. 12. 2015 19:44
Rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek po jednání České konference rektorů sdělil, že rektoři vysokých škol podporují poslanecký návrh, který požaduje, aby profesory i nadále jmenoval prezident. Pokud by s tím ale otálel, titul by jim byl automaticky udělen po 60 dnech nečinnosti hlavy státu. O novém způsobu jmenování profesorů se začalo diskutovat, protože prezident Miloš Zeman nedávno odmítl udělit tento titul třem akademikům.
Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima
Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima | Foto: Sandra Štefaniková

Brno - Rektoři českých vysokých škol podporují poslanecký návrh, aby profesory nadále jmenoval prezident. Pokud by s tím ale otálel, titul profesor by jim byl automaticky udělen po 60 dnech nečinnosti hlavy státu. Řekl to po jednání České konference rektorů její místopředseda a rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

O novém způsobu jmenování profesorů se začalo diskutovat, protože prezident Miloš Zeman nedávno odmítl udělit tento titul třem akademikům. Ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) se domnívá, že jmenování profesorů by mohl mít v budoucnu na starosti ministr školství. Podle předsedy ODS a bývalého ministra školství Petra Fialy by mohli profesory jmenovat rektoři. Postup by byl stejný, jak je tomu u docentů.

Příliš revoluční jsou oba návrhy

Oba návrhy vnímají rektoři jako příliš revoluční a podporují proto návrh poslance Davida Kasala (ANO). Podle něj by jmenování mělo být nadále věcí prezidenta. Ale pokud by tak do 60 dní neučinil, získá akademik titul profesor automaticky.

S tím ale Valachová nesouhlasí. "Vůbec se mi to nelíbí. Pan prezident by si, při vší úctě, neměl mezi profesory vybírat. Už dopředu jsem říkala, že s tímto nápadem nesouhlasím a nikdy souhlasit nebudu," řekla Valachová v rozhovoru pro Hospodářské noviny. O tom, že se Kasal chystá podat tento pozměňovací návrh, prý věděla dopředu.

"Většina rektorů je přesvědčena o tom, že není rozumné měnit zvyklosti. Třetí návrh je evoluce, přičemž předešlé dva návrhy znamenají revoluci ve jmenování profesorů," uvedl Bek. Doplnil, že rektoři se revoluce v této oblasti neobávají, pro zásadní změnu ale podle něj schází diskuze o věci v akademické obci.

Předseda České konference rektorů a rektor Karlovy univerzity v Praze Tomáš Zima zdůraznil, že celý proces jmenování profesorů je po mnoho let transparentní. Jména kandidátů na tento titul jsou diskutována na jejich fakultách i jejich vysokých školách, ministr školství je předkládá následně k projednání do vlády.

Zima: Jmenování prezidentem je formální akt

Zima upozornil, že po celou tu dobu je možnost s kandidátech řádně diskutovat. "Nikomu nebrání v tomto procesu obrátit se na rektora školy a říci, že s tímto kandidátem nesouhlasím z těchto důvodů," řekl Zima. Zdůraznil, že jmenování profesorů prezidentem je z hlediska zákona pouze formální akt.

Změnu ve jmenování profesorů by měla přinést novela vysokoškolského zákona, kterou se již zabývají zákonodárci.

Prezident odmítá jmenovat profesory Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Vyčítá jim prohřešky z minulosti. Dotčení na Zemana podali žaloby a chtějí, aby mu jmenování uložil soud.

Společně s Univerzitou Karlovou a Vysokou školou ekonomickou, kde absolvovali jmenovací řízení, zastávají názor, že splnili veškeré zákonné podmínky pro jmenování. Na jmenování profesorem tak ze svého pohledu mají právní nárok.

Hrozí koaliční roztržka?

Kasal si pro svůj návrh nejdříve zajistil podporu poslanců z klubu TOP 09 a KSČM, aby měl větší šanci, že Sněmovna pozměňovací návrh schválí. "Návrh jsem podal po konzultaci s části akademiků, konkrétně například s rektorem Karlovy univerzity Tomášem Zimou. Snažím se pouze pragmaticky situaci vyřešit. Jde mi o odblokování vztahů," říká k tomu Kasal. "Mám zprávy o podpoře z našeho klubu ANO, od části lidovců i některých zástupců sociální demokracie," doplnil.

To ale Valachová vnímá jako podraz. "Já jsem o této věci během pěti měsíců opakovaně s koaličními partnery jednala a ti mě ujišťovali, že postavení prezidenta měnit nebudeme. Výslovně mi to slíbili. A pak pan poslanec Kasal načte pozměňovací návrh," stěžuje si Valachová.

Kasal tvrdí, že o tom už s ministryní Valachovou mluvil a nemyslí si, "že by z toho měla být koaliční roztržka".

 

Právě se děje

před 45 minutami

Při potlačení vzpoury ve věznici na Srí Lance zemřelo šest vězňů. Bouře začaly kvůli koronaviru

Šest vězňů přišlo o život a dalších 35 bylo zraněno, když vězeňská služba zahájila střelbu, aby potlačila vzpouru ve věznici na okraji hlavního města Srí Lanky. Vážně zraněni byli také dva strážní. Uvedla to agentura AP s odvoláním na úředníky. V přeplněných věznicích na Srí Lance rostou nepokoje kvůli pandemii. V posledních týdnech vězni protestovali v několika věznicích, protože zde vzrostl počet nakažených covidem-19.

Podle mluvčího policie nepokoje vypukli v neděli ve věznici zhruba 15 kilometrů severně od Colomba. Strážci se pokusili dostat situaci pod kontrolu, nepokoje však přerostly ve vzpouru. Vězni se snažili převzít kontrolu nad vězením a stovky se jich pokusily o útěk. Dozorci proto začali střílet.

Jeden vězeň zemřel při podobných nepokojích minulý týden. Další zemřel v březnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy