Rektoři revoluci neplánují. Navzdory Valachové chtějí, aby všechny profesory jmenoval prezident

Markéta Hronová ČTK Markéta Hronová, ČTK
Aktualizováno 3. 12. 2015 19:44
Rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek po jednání České konference rektorů sdělil, že rektoři vysokých škol podporují poslanecký návrh, který požaduje, aby profesory i nadále jmenoval prezident. Pokud by s tím ale otálel, titul by jim byl automaticky udělen po 60 dnech nečinnosti hlavy státu. O novém způsobu jmenování profesorů se začalo diskutovat, protože prezident Miloš Zeman nedávno odmítl udělit tento titul třem akademikům.
Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima
Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima | Foto: Sandra Štefaniková

Brno - Rektoři českých vysokých škol podporují poslanecký návrh, aby profesory nadále jmenoval prezident. Pokud by s tím ale otálel, titul profesor by jim byl automaticky udělen po 60 dnech nečinnosti hlavy státu. Řekl to po jednání České konference rektorů její místopředseda a rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

O novém způsobu jmenování profesorů se začalo diskutovat, protože prezident Miloš Zeman nedávno odmítl udělit tento titul třem akademikům. Ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) se domnívá, že jmenování profesorů by mohl mít v budoucnu na starosti ministr školství. Podle předsedy ODS a bývalého ministra školství Petra Fialy by mohli profesory jmenovat rektoři. Postup by byl stejný, jak je tomu u docentů.

Příliš revoluční jsou oba návrhy

Oba návrhy vnímají rektoři jako příliš revoluční a podporují proto návrh poslance Davida Kasala (ANO). Podle něj by jmenování mělo být nadále věcí prezidenta. Ale pokud by tak do 60 dní neučinil, získá akademik titul profesor automaticky.

S tím ale Valachová nesouhlasí. "Vůbec se mi to nelíbí. Pan prezident by si, při vší úctě, neměl mezi profesory vybírat. Už dopředu jsem říkala, že s tímto nápadem nesouhlasím a nikdy souhlasit nebudu," řekla Valachová v rozhovoru pro Hospodářské noviny. O tom, že se Kasal chystá podat tento pozměňovací návrh, prý věděla dopředu.

"Většina rektorů je přesvědčena o tom, že není rozumné měnit zvyklosti. Třetí návrh je evoluce, přičemž předešlé dva návrhy znamenají revoluci ve jmenování profesorů," uvedl Bek. Doplnil, že rektoři se revoluce v této oblasti neobávají, pro zásadní změnu ale podle něj schází diskuze o věci v akademické obci.

Předseda České konference rektorů a rektor Karlovy univerzity v Praze Tomáš Zima zdůraznil, že celý proces jmenování profesorů je po mnoho let transparentní. Jména kandidátů na tento titul jsou diskutována na jejich fakultách i jejich vysokých školách, ministr školství je předkládá následně k projednání do vlády.

Zima: Jmenování prezidentem je formální akt

Zima upozornil, že po celou tu dobu je možnost s kandidátech řádně diskutovat. "Nikomu nebrání v tomto procesu obrátit se na rektora školy a říci, že s tímto kandidátem nesouhlasím z těchto důvodů," řekl Zima. Zdůraznil, že jmenování profesorů prezidentem je z hlediska zákona pouze formální akt.

Změnu ve jmenování profesorů by měla přinést novela vysokoškolského zákona, kterou se již zabývají zákonodárci.

Prezident odmítá jmenovat profesory Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Vyčítá jim prohřešky z minulosti. Dotčení na Zemana podali žaloby a chtějí, aby mu jmenování uložil soud.

Společně s Univerzitou Karlovou a Vysokou školou ekonomickou, kde absolvovali jmenovací řízení, zastávají názor, že splnili veškeré zákonné podmínky pro jmenování. Na jmenování profesorem tak ze svého pohledu mají právní nárok.

Hrozí koaliční roztržka?

Kasal si pro svůj návrh nejdříve zajistil podporu poslanců z klubu TOP 09 a KSČM, aby měl větší šanci, že Sněmovna pozměňovací návrh schválí. "Návrh jsem podal po konzultaci s části akademiků, konkrétně například s rektorem Karlovy univerzity Tomášem Zimou. Snažím se pouze pragmaticky situaci vyřešit. Jde mi o odblokování vztahů," říká k tomu Kasal. "Mám zprávy o podpoře z našeho klubu ANO, od části lidovců i některých zástupců sociální demokracie," doplnil.

To ale Valachová vnímá jako podraz. "Já jsem o této věci během pěti měsíců opakovaně s koaličními partnery jednala a ti mě ujišťovali, že postavení prezidenta měnit nebudeme. Výslovně mi to slíbili. A pak pan poslanec Kasal načte pozměňovací návrh," stěžuje si Valachová.

Kasal tvrdí, že o tom už s ministryní Valachovou mluvil a nemyslí si, "že by z toho měla být koaliční roztržka".

 

Právě se děje

před 41 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy