Do Antarktidy vyjela 20. expedice vědců z Masarykovy univerzity

ČTK ČTK
24. 1. 2024 9:24
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně ve středu ráno vyrazili na 20. expedici do Antarktidy. Hlavní skupina, kterou tvoří 16 lidí, se po dva měsíce bude kromě výzkumu věnovat také testování nových zařízení, přístrojů a vybavení. V plánu mají i natáčení dokumentu o českém antarktickém programu.
První část výpravy vyrazila z Česka na konci prosince 2023 a úspěšně dorazila na základnu CZ*ECO Nelson v prvním lednovém týdnu.
První část výpravy vyrazila z Česka na konci prosince 2023 a úspěšně dorazila na základnu CZ*ECO Nelson v prvním lednovém týdnu. | Foto: Masarykova univerzita

Skupina míří na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, z Brna odjela několika auty na vídeňské letiště. Čeští vědci dlouhodobě monitorují změny okrajové části Antarktidy v souvislosti se změnou klimatu, řekl novinářům vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Cílem expedice je opět monitoring klimatu a sledování stavu ledovců, proměn území, řek, jezer a ekosystémů. Pokračovat bude studium změny dlouhodobě zmrzlé půdy na Antarktickém poloostrově i medicínský výzkum vlivu stresu na zdraví v polárních oblastech.

"Specifikem našeho programu je především to, že se snažíme pracovat uceleně v co nejširším spektru přírodovědných disciplín, abychom pokryli veškeré aspekty té části Antarktidy, kam směřujeme," uvedl Nývlt.

Z vybavení budou vědci testovat ponožky a nové osvětlení. "Tradičně testujeme oblečení, letos to budou ponožky české firmy. Z hlediska bezpečnosti budeme používat nové osvětlovací zařízení lidí, ale i objektů. Zařízení má nízkou spotřebu. V extrémním prostředí, jako je zima a tma, je vhodné otestovat, jak bude fungovat," řekl Nývlt.

Rozpady ledovců a sněhové bouře

Ostrov Jamese Rosse prochází podle vědců významnými změnami. Český výzkum je specifický tím, že je v dané oblasti jediný, nejbližší stanice jsou zhruba 70 kilometrů daleko. "V okolí stanice Johanna Gregora Mendela nastávají dramatické změny, jsou to asi největší změny v oblasti celé Antarktidy. Pozorujeme tam rozpady ledovců, vysychání vodních toků či sněhové a prachové bouře," uvedl výzkumník Kamil Láska. Na výzkumu je podle něj nejtěžší odhadnout své síly v kombinaci s proměnlivým počasím.

Kvůli výskytu vysoce patogenního viru ptačí chřipky museli vědci zrušit aktivity spojené s výzkumem zvířat. "U ptačí chřipky nikdy nevíme, jak moc přenosná je. V oblasti, kam míříme v této sezoně, zatím letos nikdo nebyl, takže nemáme informace o aktuální situaci, ale v okruhu 200 kilometrů už jsou úhyny ptactva zaznamenávány. Pro letošní expedici tak platí striktní zákaz přibližování se k ptactvu a savcům," řekl Nývlt.

Výpravu tvoří vědci, technici, lékař a letos i a dva dokumentaristé, režisér Petr Horký s kameramanem Janem Šimánkem. Natáčet budou dokument pro Českou televizi. "Naši vědci v Antarktidě odvádí skvělou práci na světové úrovni, a mám pocit, že se o tom pořád málo ví. Obrovské téma je pro mě taky to, jak vypadá soužití skupiny vědců a vědkyň v tak izolovaném prostředí," řekl Horký.

Skupina vědců ve středu odlétá z vídeňského letiště přes Madrid do Chile, odkud se přesune lodí chilského vojenského námořnictva přes Drakeův průliv do Antarktidy a poté jinou lodí na ostrov Jamese Rosse s českou stanicí. Menší, osmičlenná, skupina vědců vyrazila z České republiky 27. prosince a v prvním lednovém týdnu dorazila na základnu CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Část výpravy se pak tento týden přesunula na čínskou základnu Great Wall Station.

Video: Maskuje se, plíží, čeká. Tři roky jsem mrzl zbytečně, říká dokumentarista přírody (17. 8. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Prokop Pithart | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy