Praha - Dětem končí dvouměsíční prázdniny, od pondělí jim začíná pravidelný režim - ranní vstávání a škola. A čím jsou starší, tím se do lavic těší méně a méně. Zatímco do školy chodí rádo 85 procent prvňáků, v páté třídě už je to jen 60 procent žáků. Z pravidelného dotazníkového šetření, jež pět let probíhalo na několika stovkách českých škol, to zjistila společnost Kalibro.
"Na jednu stranu je to logické. V první a druhé třídě je škola něco nového, pak je čím dál více stejná a děti už tolik nebaví," vysvětluje dětský psycholog Václav Mertin.
Vážnější důvody, proč děti do školy nechodí rády, ale vidí v tom, jak je škola v Česku nastavená. "Funguje na principu konkurence, důležitý je výkon a úspěch. Když se nedostaví, dítě má problém. A stále existuje řada učitelů, kteří mají potřebu dětem dokazovat, že nejsou tak dobré, jak si třeba ony nebo jejich rodiče myslí. A to je pak demotivuje," myslí si Mertin.
Tomu odpovídají i zhoršující se známky na vysvědčení: opět platí, že čím je dítě starší, tím má v průměru horší známky. "Může to být tak, že děti škola přestává bavit, a proto se tolik nesnaží. Ale lze se na to dívat i z opačného pohledu: jejich výsledky se horší, a tak učení vzdávají a přestávají se snažit," upozorňuje psycholog.
Učitel nesmí jen vykládat a pak zkoušet znalosti
Přitom pokud škola děti nebaví, jen těžko mohou dosahovat úspěchů a dál se rozvíjet. Přestože někteří pedagogové tvrdí, že učení bolí a není rozhodující, zda děti baví, nebo ne, podle Radky Wildové, prorektorky z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, je přátelské prostředí pro děti důležité.
"Jestliže škola sleduje jen znalosti a zaměřuje se na výklad a zkoušení naučených poznatků, nepodněcuje v žákovi tvořivost a kreativitu. Je potřeba si uvědomit, že škola má předávat nejen znalosti, ale i dovednosti," říká Wildová.
Řada škol už to tak dělá, Wildová přesto připouští, že některé školy tak svou funkci nevnímají.
Zaujmout děti není jednoduché a podle dotazníkového šetření Kalibra se to učitelům příliš nedaří. Ve škole se nudí třetina třeťáků, 42 procent páťáků a přes polovinu sedmáků. Pocit nudy se v posledních pěti letech proti předešlému pětiletému období zhoršil ve všech ročnících zhruba o deset procentních bodů. "Naopak proti dřívějšku mají děti pocit, že jsou učitelé o něco spravedlivější a ony mají větší možnost volby při výuce," uvádí analytik z Kalibra David Souček.
Rodiče děti mají podporovat a nabízet pomoc
Jak děti přistupují ke škole, mohou výrazně ovlivnit i rodiče. "Pokud jim sami říkají: 'Prosím tě, tak to tam nějak vydrž, já to taky přetrpěl', dítě bude automaticky hledět na školu s despektem," míní Wildová. Problémy může přinést také přehnané lpění na dobrých známkách, což dítě stresuje. Naopak pomáhá, když rodiče přistupují ke škole kladně, snaží se děti motivovat a nabízejí jim pomoc.
Vliv na oblibu školy má také to, jestli dítě ve škole není šikanováno či zda si má s kým povídat. Na otázku Máš ve třídě kamarády? odpovědělo kladně jen 62 procent žáků prvního stupně.
"Důvody, proč děti nemají rády školu, jsou často složeninou mnoha střípků. Chtěl bych učitele podpořit, aby se více usmívali. Je důležité mít jasně dané nároky, ale zároveň dítěti pomáhat a říkat: 'Společně to zvládneme'," říká Mertin.
