"Ne hyenismus, jen příprava." Rohanová sehnala podpisy, když byl Zeman v těžkém stavu

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
28. 11. 2022 18:30
Denisa Rohanová je nejpřekvapivějším jménem mezi potvrzenými prezidentskými kandidáty. Ministerstvo její kandidaturu uznalo i přesto, že stojí na podpisech poslanců minulé sněmovny. Časným sběrem si chtěla pojistit, že bude moci kandidovat v případě úmrtí Miloše Zemana. Opírá se přitom i o podpisy komunistů. "Nehodnotím lidi podle toho, v jaké jsou politické straně, ale podle charakteru," tvrdí.
Denisa Rohanová.
Denisa Rohanová. | Foto: Profimedia

O Denise Rohanové si toho voliči mohou na internetu oproti ostatním kandidátům přečíst jen málo. Její jméno většinou zaznívá v souvislosti s Českou asociací povinných, sdružením pomáhajícím lidem v exekucích, které Rohanová vede. S dluhy radila například fotbalistovi Tomáši Řepkovi, kterého před dvěma lety dovezla i k nástupu do vězení.

V příštích týdnech o ní ale lidé uslyší výrazně častěji. Ministerstvo vnitra ji v pátek potvrdilo jako jednu z devíti osobností, které se v lednových volbách utkají o post prezidenta. A to i přesto, že všech dvacet podpisů pod kandidaturou je více než rok starých a pochází od poslanců, kterým už dávno skončil mandát.

"Věřím si na výhru. Důvěra se buduje činy. Myslím, že jsem schopná ukázat, že jsem pro lidi v exekucích dokázala prosadit velkou spoustu věcí," říká nyní Rohanová.

Rozhodnutí ministerstva vnitra začali ihned rozporovat ústavní právníci. "Ústavodárce předpokládá, že se opíráte o někoho, kdo teď říká, že vás chce jako prezidentského kandidáta. Ne o někoho, kdo to říkal před rokem nebo třeba dvěma, pěti, deseti lety," řekl například v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Kysela.

Rohanová si stojí za tím, že vše proběhlo podle zákona. "Víte, jak to je. Dva právníci, tři názory. Kdyby to napadlo někoho z nich, tak by možná neříkali, že to není fér," prohlašuje.

Pojistka pro případ předčasných voleb

Důvod k časnému sběru podpisů neskrývá. Po zhoršení zdraví prezidenta Miloše Zemana loni na podzim chtěla mít jistotu, že v případě jeho úmrtí ve funkci bude mít dost podpisů na to, aby se mohla zúčastnit předčasných voleb. "Budu úplně otevřená. Když se podíváte na to, jak vypadal zdravotní stav současného prezidenta v době, kdy byla sněmovna před svým koncem, tak to pro mě byla taková pojistka," přiznává.

Prezident skončil v nemocnici nejdříve loni v září, údajně kvůli dehydrataci a vyčerpání. Média tehdy začala informovat o tom, že se jeho stav výrazně zhoršil. Den po skončení voleb do Poslanecké sněmovny, 10. října, byl hospitalizovaný znovu, tentokrát ve vážném stavu.

Lékaři po několika dnech uvedli, že Zeman není schopný ze zdravotních důvodů vykonávat žádné pracovní povinnosti a dlouhodobou prognózu označili za "krajně nejistou". Z nemocnice ho propustili až koncem listopadu.

"Nechtěla jsem to v tu dobu prezentovat, protože by mi to přišlo jako naprostý hyenismus," říká. Nyní už podle ní nejde ani o hyenismus, ani o vypočítavost. "Byla to pečlivá příprava na to, aby se mé roky práce mohly zúročit hlasem lidu," dodává Rohanová.

Nejvíc podpisů získala od komunistů

Kandidaturu jí podepsali poslanci ČSSD (mezi nimi i bývalý vicepremiér Jan Hamáček), ANO, SPD, ale také sedm členů KSČM. Se sběrem podle svých slov začala ještě před sněmovními volbami, podepsaní poslanci prý z větší části ještě nevěděli, že ve funkci už nebudou pokračovat.

Z velké části jde o poslance, se kterými jako šéfka České asociace povinných v minulosti spolupracovala na změnách některých zákonů týkajících se exekucí - například zavedení seznamu nezabavitelných věcí do exekučního řádu.

Bývalí poslanci, kteří podepsali kandidaturu Rohanové

  • KSČM - Hana Aulická Jírovcová, Stanislav Grospič, Květa Matušovská, Zdeněk Ondráček, Daniel Pawlas, Ivo Pojezný, Jiří Valenta
  • ČSSD - Jiří Běhounek, Jan Birke, Jan Hamáček, Roman Onderka, Antonín Staněk, Lukáš Vágner
  • ANO - Jiří Bláha, Pavel Juříček, Barbora Kořanová, Přemysl Mališ, Pavel Plzák, Miloslava Rutová
  • SPD - Ivana Nevludová

Spojení s komunisty patří kvůli minulosti některých kandidátů k tématům prezidentských voleb. Rohanová si však nemyslí, že by jí podpora od komunistů měla uškodit. "Nehodnotím lidi podle toho, v jaké jsou politické straně, ale podle charakteru a vlastní zkušenosti s nimi. Člen KSČM může se stranou souznět v jedné, dvou věcech, ale se zbytkem nemusí souhlasit. Může to být člověk jako Hana Aulická Jírovcová, která je mladá a nezažila dobu komunismu," míní.

S komunisty se ale Rohanová v některých svých názorech shoduje. Stojí například proti přispívání Ukrajině na obranu proti ruské agresi. Podporuje ale peníze pro uprchlíky a říká, že momentálně nevidí důvod vystupovat z NATO. Sama se označuje spíše za levicovou kandidátku.

Skepticky se staví vůči členství Česka v Evropské unii. Ve volbách do sněmovny před pěti lety neúspěšně kandidovala za hnutí Referendum o Evropské unii, které podporovalo vystoupení z unie. "Jsem pro setrvání v EU ve chvíli, kdy bude plnit svou funkci. V tuto chvíli se obávám, že ji pro nás neplní," říká Rohanová. Referendum podporuje i dnes. Zda by hlasovala pro, nebo proti, by se prý rozhodla na základě názorů odborníků. Ti se přitom dlouhodobě shodují, že členství je pro Česko jednoznačně přínosem.

Volební účet v exekuci

Tehdy nešlo o její první pokus proniknout do politiky. V komunálních volbách v roce 2014 opět bez úspěchu kandidovala do zastupitelstva Kralup nad Vltavou za Úsvit přímé demokracie, politické hnutí Tomia Okamury. O rok později už ale hnutí kritizovala kvůli financování.

To zatím dělá problém i Rohanové. Na jejím transparentním účtu bylo v době vydání článku jen něco přes 22 tisíc korun. Například Petr Pavel a Danuše Nerudová mají na svých účtech přes deset milionů. Na rozdíl od nich ovšem volební účet Rohanové až do podzimu blokoval exekutor. 

Kandidátka dodnes splácí dluh z roku 2008, kdy se její tehdejší manžel dostal po krachu dvou velkých firem do druhotné platební neschopnosti. Z 12 milionů jim zbývá uhradit poslední dva. Po této zkušenosti Rohanová v roce 2016 založila Českou asociaci povinných, ve které působí jako dobrovolník, běžně si vydělává jako účetní ve věci exekucí a insolvencí.

Rohanová už má podle svých slov domluvené sponzory, jejich jména ale nechce sdělovat do doby, než se jejich peníze objeví na transparentním účtu. Stejně tak zatím odmítá zveřejnit jména svých poradců nebo známých podporovatelů.

Účast ve volbách stále nemá jistou

Experti upozorňují, že Rohanová stále nemá účast v prezidentských volbách jistou. A to proto, že schválení kandidatury může podle zákona napadnout některý z úspěšných i neúspěšných zájemců o Hrad, upozornil ústavní právník Kysela. Pokud tak někdo učiní, posoudí její nárok Nejvyšší správní soud. Ten může mít jiný výklad než ministerstvo vnitra. "Riziko, že ji nepřipustí, je stále poměrně velké," uvádí politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

I pokud se ale Rohanová do voleb zapojí, nedává jí Kopeček žádné šance. "Je to naprostý outsider voleb. Fakt, že až do momentu uzávěrky o ní nikdo neslyšel jako o prezidentské kandidátce, se musel promítnout tím, že ji veřejnost téměř vůbec nezná. Do prvního kola voleb zbývá málo času a představa, že by dokázala vymyslet, realizovat a zafinancovat kampaň a získala více než pár desetin procenta hlasů, působí dost nerealisticky," říká politolog.

 "Jediný smysl kandidatury z její strany je zviditelnění tématu, se kterým je spojena, tedy ochrany dlužníků v Česku, případně své vlastní osoby," dodává Kopeček.

Video: Nejvíc peněz vkládám do Pavla. Babiš je outsider, ale mohl by mít šanci, říká sázkař (25. 11. 2022)

Andrej Babiš sice má 25 % svých věrných voličů, ale zároveň je u velké části společnosti neoblíbený. A to je jeho velký problém, míní Michal Sirový. | Video: Martin Veselovský

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy