Proč se tohle musíme učit? K čemu nám to bude? ptají se často děti učitelů. Ti se sice mohou snažit vysvětlit, že znalosti získané například v matematice se jim mohou hodit v nejrůznějších oborech. Ale pokud to slyší přímo od lékaře nebo programátora, který matematiku běžně využívá při své práci, je to podle učitelů mnohem přínosnější.
"Lékař jim například vysvětlí, že potřebuje dávkovat léky a kdyby nevěděl, co je mililitr a neuměl to převést, byl by to průšvih. Otevře jim to oči," popisuje učitelka ze Základní školy Vorlina ve Vlašimi Jarmila Klaudysová.
Vlašimská škola je jednou ze stovek, které se zapojily do prvního ročníku projektu Nadace České spořitelny zvaného Den pro školu. Jeho smyslem je propojit děti s odborníky z praxe. Aby si uvědomily, k čemu jim jednou budou teoretické znalosti, které získají ve škole, ale také aby získaly vhled do oborů, se kterými by třeba jinak vůbec nepřišly do styku. A mohly si podle toho vybrat střední nebo vysokou školu.
Projekt spočívá v tom, že se dobrovolníci z libovolných oborů zapíšou do online databáze, kde uvedou své zaměstnání a popíšou, jaké zkušenosti mohou nabídnout nebo kam jsou ochotni dojet. A zda chtějí uspořádat přednášku, online hodinu nebo třeba tandemovou výuku. Škola si pak z dobrovolníků může vybírat.
Nyní jich je přihlášených kolem pěti set. Například školy v Liberci mají na výběr z desítek různých profesí. Je za nimi ochotný přijet IT analytik, právník, politický poradce, programátor nebo koreanistka.
Vlašimskou školu navštívili dobrovolníci zatím čtyřikrát, mezi nimi například lékař nebo etický hacker. "Děti mají zúžený pohled. Nejčastěji se setkávají se svými rodiči, kteří jsou odborníky maximálně ve dvou oborech. Vědí, co jejich rodiče dělají, ale spousta do jejich oboru nechce jít a neví, kde získat zkušenosti z jiných odvětví nebo s kým si o tom popovídat. Takto se dostanou i k expertům z oborů, které by je třeba ani nenapadly," vysvětluje učitelka Klaudysová.
Díky tomu, že děti získají nějaký cíl nebo pochopí, jaké znalosti se jim k jeho dosažení budou hodit, mají podle Klaudysové zároveň motivaci se učit. Jinak ji totiž často ztrácí. "Jsou to pořád děti a nevidí tak daleko do budoucnosti. Ale my jim ten obzor poodkryjeme a můžeme s nimi nahlédnout na cestu, která je čeká," dodává.
Dobrovolník: Děti nejvíc zajímá, jak nenaletět
Jedním z dobrovolníků je investor a mentor Tomáš Cironis. Dosud přednášel na čtyřech školách. "Vystudoval jsem bakalářské studium pedagogiky a zjistil jsem, že to není pro mě. Tento koncept, kdy jednou za čas přijdu do třídy zkusit předat to, co mi pomohlo v kariéře, pomoci rozhodnout se, co studovat nebo kterým předmětům se věnovat, je to, co mě na tom baví," popisuje Cironis.
V první polovině přednášky se s dětmi baví o start-upech, investování nebo kryptoměnách. V druhé polovině se zabývá tím, čemu se věnovat po škole. "Jsem překvapený, jak připravené děti jsou. Kolikrát si mě proklepnou na sociálních sítích a mají předem připravené otázky. A nejvíc je zajímá, jak nenaletět. Mají také dobré názory na to, co je to Revolut a jak se používá nebo jak se investuje do kryptoměn. Překvapuje mě, jak dobře informovaná generace nám tu vyrůstá," dodává Cironis.
Další dobrovolník, Adam Blecha, se zabývá finančním poradenstvím a je také investor. Několikrát přednášel na obchodních akademiích. Se studenty se bavil o tom, jak rozjet firmu nebo jak řídit finance. Jednou si také měli připravit svůj vlastní byznysplán.
"Každá skupina si rozmyslela, co chce udělat - třeba fitness centrum nebo kavárnu - a vytvořila zjednodušený byznysplán. Museli vymyslet, kolik potřebují zákazníků, jaké budu mít obraty, kolik na to potřebuji peněz a podobně," vysvětluje Blecha.
Jeho obor je podle něj příliš abstraktní na to, aby děti hned zaujal a chtěly se mu věnovat. Neumí si představit, na čem konkrétně Blecha pracuje. "Ale myslím, že je to zaujme, začnou nad tím uvažovat. Třeba za mnou přišla jedna žačka v Příbrami s tím, že by chtěla mít obchod. Tak jsem jí poradil, ať si pronajme stánek a zkusí to nejdříve na farmářských trzích," uvádí Blecha.
Již osm dobrovolníků zavítalo také na pražské Gymnázium Botičská. To je zaměřené přírodovědně a zdejší studenti často odchází studovat medicínu, proto zde byl lékař jasnou volbou. Na školu zavítala také třeba fyzioterapeutka.
"Studenti si tříbí názor, co chtějí dělat, a mnohdy jsou překvapeni příběhem dobrovolníka, co vystudoval a co dělá teď. Mají také odborné dotazy a bankéřka nebo doktor mohou zodpovědět otázky z praxe lépe než já," popisuje učitelka a výchovná poradkyně gymnázia Milena Petrová.
Lidé si vyzkouší práci učitele
Dne pro školu se podle místopředsedy správní rady Nadace České spořitelny Karla Vala zúčastnilo za první rok fungování deset tisíc dětí, zapojily se zhruba čtyři stovky základních i středních škol z celé republiky. Nadace by projekt chtěla v budoucnu rozšířit ještě na více škol.
Program v září získal záštitu ministerstva školství. "Je to v souladu s tím, co ministerstvo chce a co má propsáno ve svých strategiích. Cílem Strategie 2030 je propojení toho, co se děje ve školách, se skutečným světem, aby to dětem dávalo smysl," říká ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství na ministerstvu školství Jan Mušuta.
Výhodou podle něj je i to, že se školy více otevírají veřejnosti. "Snažíme se otevírat učitelskou profesi lidem, kteří, když si vybírali vysokou školu, tak si třeba neuvědomili, že by to mohlo být jejich poslání, a uvědomili si to až později. Takže si díky tomu vyzkouší, že to je třeba něco, co by je naplňovalo, a mohou se dát na dráhu učitele," uzavírá Mušuta.
