Školáci se nemusí učit všechno, navrhuje reforma výuky. Přišly k ní tisíce připomínek

Michaela Endrštová Magdalena Synková Michaela Endrštová, Magdalena Synková
6. 6. 2022 16:38
Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně - jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Všichni žáci nemusí umět všechno. Měli by se soustředit na to, na co mají talent a co je zajímá, a to rozvíjet. U ostatního stačí umět jen základ. A spíše než učit se látku by měli získat dovednosti, díky kterým obstojí v reálném životě, jako je třeba schopnost vyhodnotit informace. Zmenšil by se tím objem učiva, které dnes musí umět všichni žáci bez rozdílu. To je hlavní směřování revize rámcového vzdělávacího programu základního vzdělání. Tímto dokumentem se školy řídí, když tvoří vlastní program a plánují, co budou žáky učit v daném školním roce. 

Ve vzdělávacím programu není přesně určené, kolik hodin například matematiky mají mít žáci třetích tříd nebo v kterém ročníku se mají probírat zlomky. Dokument jen shrnuje, co všechno mají žáci umět na konci devátého ročníku. Jak přesně si školy výuku rozvrhnou, už záleží na nich. Na každé škole se tak děti učí trochu jinak, ale jejich znalosti by na konci studia měly být srovnatelné.

Nový rámcový vzdělávací program odborníci představí za rok v září, školy podle něj mají povinně učit od září 2025. Odborníci nedávno dokončili hlavní směry, kterými by se změna měla ubírat. K návrhu jim přišlo 3600 připomínek.

Podle Jana Jiterského, předsedy expertního panelu, který hlavní směry vytvořil, to ukazuje, jak obrovský zájem téma vzbuzuje. Nejvíce připomínek se podle něj týká jednoho z nejspornějších bodů, a to rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový (základní) a rozvíjející. Právě s tím souvisí i plánované zmenšení objemu učiva.

Jádrový obsah by představoval nutný základ, který by museli ovládat všichni žáci. Rozvíjející by pak byl něčím navíc, co by si měli možnost vybrat podle svých zájmů a předpokladů.

"Základem změny je orientace na žáka a jeho schopnosti, nikoliv na obor. Společnost si zatím nechce připustit, že všechny děti nemohou umět všechno. My teď říkáme, že to je možné. Chceme, aby každé dítě maximálně rozvíjelo svůj vzdělávací potenciál - v některém předmětu tedy bude dělat jen 'jádro', v jiném bude mít rozvíjející obsah," vysvětluje Jiterský. 

"Učivo pro chytré a pro hloupé"

Navržený krok však rozděluje odborníky. "Trochu se obávám, že to bude vyznívat, jako že rozšiřující učivo je pro chytré a jádro pro ty hloupé. Obávám se, že to získá cejch a půjde to proti směru, kterým chceme jít," upozorňuje Tomáš Kuba ze Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). 

Kuba i programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová souhlasí s myšlenkou, která k rozdělení vedla, tedy že na některé děti je učiva příliš mnoho a nejsou schopné ho zvládnout. I ona se však obává, jak bude novinka uvedena do praxe. Podle ní je totiž i před slabší děti třeba stavět dostatečně ambiciózní a současně přitažlivé cíle, jinak nemají motivaci se snažit.

"Bojím se toho, že to může spíše zhoršit situaci slabších dětí, než že by jim to pomohlo," upozorňuje. Stává se podle ní, že když učitelé začnou pracovat s dětmi trochu jinak, překvapí je, že jedničkáři mají problém a slabší děti se chytají. "Najednou totiž vidí smysl v tom, co dělají. A já si nejsem jistá, zda jádrové učivo nebude mít spíš povahu mechanického učiva, které se děti učí jen kvůli známce a které nevyvolává motivaci k učení," vysvětluje Košťálová. 

Učitelé by podle ní měli pracovat s dětmi tak, aby viděly výsledek své práce. A žáci by se měli vzdělávat společně třeba proto, aby se učili od svých vrstevníků. "Všechny děti nedojdou stejně daleko, ale žádné dítě by nemělo být vyčleněno," říká.

Zároveň upozorňuje, že v hlavních směrech autoři dostatečně nevysvětlili, jak má rozdělení učiva v praxi fungovat nebo jak to má pomoct potřebným dětem. "Proto nelze posoudit, jestli je zrovna tato cesta ta nejlepší. Všechno, co děti rozděluje, je ale potenciálně rizikové pro žáky, o které nám jde nejvíc," podotýká Košťálová. 

Připravit na život po škole

Mnoho připomínek přišlo také k pojetí toho, jak děti připravit na život po škole. Na výuku takzvaných kompetencí se v hlavních směrech revize klade velký důraz. Definuje je jako "souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti".

"Míříme k tomu, aby děti uměly dobře používat to, co se ve škole naučí. A aby si osvojily nějaké hodnoty a postoje, aby věděly, proč a jak dané věci používat," vysvětluje Jiterský. 

Hlavní směry prozatím navrhují sedm konkrétních klíčových kompetencí - k učení, k řešení problémů, sociální a personální, komunikační, občanské, pracovní a digitální. V tom se neliší od toho, jak jsou pojaté v současnosti. Kromě kompetencí je podle Jiterského podstatné nové vymezení dvou gramotností - matematické a čtenářské a pisatelské.

Gramotnosti i kompetence by nově měly být popsány podle vývojových fází dítěte, aby učitelé získali představu, kdy má který žák co znát nebo umět. Zároveň bude rámcový vzdělávací program obsahovat očekávané výstupy v daných oborech. Měly by být takové, které rozvíjí klíčové kompetence a základní gramotnosti.

"Navrhli jsme prakticky stejné kompetence, jaké jsou už v současném rámcovém vzdělávacím programu. Dostáváme ale řadu připomínek, že bychom se měli orientovat spíš na klíčové kompetence, které jsou stanoveny Evropou. Takže je to ještě předmětem jednání," popisuje Jiterský. Mezi klíčovými kompetencemi, které doporučila Rada Evropské unie pro celoživotní učení, je například mnohojazyčnost. 

"Pokrok je v tom, že kompetence budou popsány podle vývoje dítěte. Tím má podle autorů dojít k tomu, že budou kompetence lépe implementovány a lépe propojeny s výukou, což se dnes nedaří. Autoři už ale neříkají, jak třeba hodnotit pokrok dítěte v dané kompetenci," upozorňuje Košťálová. Chybí jí také důraz na klimatické vzdělávání nebo demokracii. 

"Dále bych navrhované gramotnosti rozšířila o mluvení, dívání se, naslouchání. Děti by měly být vedeny k tomu, že komunikace je pro život v demokracii velmi důležitá, že slova mají obrovskou moc. Ale to tam není domyšlené," říká. 

Členové Stálé konference asociací ve vzdělávání se domnívají, že právě vytvoření vývojových stádií, která budou ověřitelná, usnadní učitelům dosahování a sledování pokroku v rozvoji žáků. Upozorňují ale, že ne všechny kompetence mohou být rozpoznatelné či sledovatelné, aby je bylo možné vyhodnotit. Ve stanovisku konference stojí, že například hodnoty a postoje jsou výsledkem celoživotního vývoje a učení a nelze je měřit.

Testování v 5. a 9. třídě

Dalším sporným bodem jsou takzvané uzlové body, které mají ověřovat znalosti žáků v přestupních ročnících. Podle SKAV to je ale v rozporu s tím, že se má kurikulum soustředit na kompetence žáků. "Kompetence se nedají otestovat, projevují se v reálných situacích a ty nelze navodit testem," říká Kuba. Navíc je podle něj třeba respektovat, že se každé dítě vyvíjí svým tempem, a tak nemá smysl fixovat jeho vzdělávací cíle na pevné body v čase.

Kuba se také obává, že podle dosažených cílů v uzlových bodech budou školy srovnávány mezi sebou. "Už jsme zažili, že jednotné přijímací nebo maturitní zkoušky byly zneužity pro hodnocení škol," upozorňuje Kuba. Takové testování podle něj vede ke zkresleným výsledkům, protože se škola soustředí hlavně na to, co bude v testech. "Podle tabulek pak jsou některé školy mnohem lepší než jiné. Když se ale přijedeme podívat na místo, ukáže se, že to není pravda," uzavírá Kuba.

Zástupci vzdělávací organizace EDUin považují pravidelné testování žáků v 5. a 9. třídách za dobrý návrh. Upozorňují však zároveň, že musí být bezpečně ošetřeno, jak bude stát s výsledky těchto testů nakládat, aby nedošlo k veřejnému srovnávání škol.

Změny často zůstaly jen na papíře

I pokud se podaří vyjasnit všechny neshody a vytvořit takovou verzi vzdělávacího programu, na které bude panovat široká shoda, nebude ještě vyhráno. Odborníci totiž upozorňují na to, že je potřeba připravit také dobrý plán, jak změnu vysvětlit učitelům a veřejnosti, aby to nedopadlo jako při zavádění rámcového vzdělávacího programu v roce 2005.

Tehdy se totiž změnu nepodařilo vysvětlit a dokument veřejnost ani učitelé nepřijali úplně dobře. Zmiňují se o tom i autoři současného dokumentu - zavádění vzdělávacího programu do škol tehdy provázely problémy spjaté s nedostatečnou propagací a vysvětlení zadávaných změn i jeho pouze formální naplňování ve školách. 

"Rámcový vzdělávací program byl na tu dobu extrémně progresivní. Asi na stovce škol se vyzkoušelo, že si podle něj dokážou napsat vlastní školní vzdělávací program, a předpokládalo se, že zbytek škol se s tím nějak vyrovná. Školy ale nechápaly, jaký to má smysl, často proto školní vzdělávací program jen někde opsaly, dokument uložily do šuplíku a dál s ním nepracovaly. Takže se vůbec nepromítl do výuky. Což dodnes mimo jiné vede k tomu, že se na školách učí podle učebnic," upozorňuje Jiterský.

Důležité tak podle něj je, aby se učitelé s novým programem ztotožnili, přijali jej lépe než před sedmnácti lety a začali podle něj učit. Proto se nyní podle Jiterského chystá kampaň a také debaty s učiteli a řediteli. "Kromě kampaně, osvěty nebo metodických materiálů plánujeme setkávání po celém Česku, kde budeme mluvit o tom, co je to za změnu a co má přinést. Budeme také odpovídat na dotazy - například, jak ve škole efektivně diferencovat výuku, aby to dávalo všem smysl," říká Jiterský.

Podle Košťálové však lepšímu zavedení vzdělávacího programu do praxe nepomůže ani propagace, ani vysvětlování, ale jedině přímá podpora. Například mentor, se kterým by se učitelé mohli radit. "Učitelé potřebují věci vidět, bavit se o nich. Potřebují mít někoho, kdo jim pomůže změnit výuku tak, aby vedla ke kompetencím," dodává Košťálová. 

Zavedení změn potřebuje delší čas 

První školy by měly podle nového vzdělávacího programu začít dobrovolně vyučovat od září 2024. Je ale možné, že si na něj počkají ještě o něco déle. Už teď je jisté, že se posune vydání hlavních směrů po zapracování připomínek. Původně autoři, mezi nimiž jsou zástupci učitelů, ředitelů nebo odborných asociací, chtěli zadání zveřejnit na přelomu května a června, nyní hovoří o měsíčním posunu. 

"Ukázalo se, že zájem je tak obrovský, že přišlo 3600 připomínek. Na připomínky jsme měli vyčleněných osm dní, takže je zřejmé, že to nestihneme. A je možné, že se celkový časový harmonogram posune - ne o roky, ale maximálně o měsíce," dodává Jiterský. Pokud vše půjde podle plánu, za rok v září by měl být zveřejněn hotový program pro základní vzdělávání, o rok později by podle něj mohly začít učit dobrovolně první školy. Od září 2025 by pak měl být povinný minimálně v prvním a šestém ročníku.

Tomáš Kuba se nicméně domnívá, že harmonogram revize je příliš ambiciózní a obává se, že jej nejde v plánovaném čase stihnout. "Když si vynásobím počet škol, počet učitelů, které je potřeba obejít, a když se podívám na to, v jakém stavu je po dvou letech covidu a teď po vlně související s Ukrajinou většina škol, obávám se trochu, jestli na to budou mít učitelé sílu," podotýká.

Kdyby bylo více času na dobrovolné zavádění, pomohlo by to podle Kuby i tomu, aby se z revize nestal dokument, o kterém se bude několik příštích let pouze mluvit, a pak se nahradí zase jiným dokumentem.

Jiterský každopádně počítá s tím, že až na jaře příštího roku zveřejní první verzi hotového programu, povede se o něm další diskuse, protože je potřeba najít shodu. Školství si tak na slibovanou revoluci vzdělávání ještě bude muset nějakou dobu počkat. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy