Dělnická strana
- Strana vznikla v roce 2003.
- V čele stojí Tomáš Vandas, někdejší tajemník Sládkových republikánů.
- Vydává Dělnické listy.
- Ve volbách do krajských zastupitelstev a Evropského parlamentu v roce 2004 nezískala ani jeden mandát.
- Do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 šla pod hlavičkou Práva a Spravedlnosti, nezískala ani jeden mandát.
- Má vlastní bezpečnostní jednotku - Ochranné sbory.
Praha - S heslem "Za zrušení poplatků ve zdravotnictví" a s nemalým sebevědomím vyráží do krajských voleb Dělnická strana, která je spojována s pravicovým extremismem.
Sestavila kandidátky ve všech krajích, celkem se za ni chce o křesla krajských zastupitelů ucházet 188 kandidátů, půl na půl členů a nečlenů.
Mnoho z nich už v minulosti v politice působilo, především pod křídly Sládkových republikánů. Další jsou už tradičně účastníky různých pochodů neonacistů a bývalými členy některých extrémně pravicových hnutíí.
Vandas: Jsme stále silnější
Předseda strany Tomáš Vandas, lídr kandidátky ve Středočeském kraji, si věří.
"Právě volby, kde je podmínkou trvalé bydliště v daném kraji, ukazují skutečnou sílu politických stran. My jsme nepočítali s tím, že bychom zaplnili všechna místa na kandidátkách, takže jsme se spíše soustředili na kvalitu těch lidí," říká.
Tvrdí, že především v Ústeckém, Plzeňském a Moravskoslezském kraji je šance na "velmi slušný výsledek" vysoká.
"Vynikající by pro nás bylo dostat se do krajských zastupitelstev. Ale myslím, že bych nepovažoval za špatný výsledek třeba tři procenta," hýří optimismem.
Strana podle něj zaznamenává obrovský zájem o členství. Každý týden se najde pět až šest nových zájemců o vstup do partaje, který vznikla v roce 2003 na troskách Republikánské mládeže. Dnes má asi tři sta členů.
Schovávají neonanacisty?
Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanská společnost, které dlouhodobě sleduje neonacistickou scénu, sestavení kandidátek Dělnické strany ve všech krajích nepřekvapilo.
"Je to strana, která se v poslední době těší velké oblibě zejména u mladých neonacistů, kteří se schovávají pod její křídla," vysvětluje.
Zaštítění politickou stranou je prý výhodné například pro pořádání veřejných shromáždění nebo koncertů s menším nebezpečím, že budou předem zakázány nebo rozpuštěny na místě.
Dělnická strana ovšem už od svého založení jakékoli napojení na neonacistickou scénu odmítá. Jenže i na kandidátkách má teď lidi, kteří pochybnosti jen prohlubují.
V Moravskoslezském kraji je například jedničkou někdejší lídr Národního sjednocení a šéfredaktor Hlasů národa Mirko Musil. V Olomouckém kraji je to zase Jiří Švehlík, který je činný v hnutí P.O.W., jež pomáhá vězňům z řad neonacistů.
První oficiální předvolební mítink chystá Dělnická strana na září do Ústeckého kraje. Už tuto sobotu ale pořádá ve východních Čechách politicko-kulturní akci "Den svobody". A na tu se podle lidí z Antify chystají známé neonacistické kapely.
Caklův odhad: Půl procenta
Ondřej Cakl odhaduje výsledek strany v krajských volbách nižší, než v jaký doufá Vandas - mezi 0,2 až 0,5 procenta. Strana si podle něj nevybrala příliš vhodná témata kampaně.
"Nejsem si jistý, jestli na téma poplatků ve zdravotnictví uslyší jejich potenciální voliči. Většina členů Dělnické strany jsou mladí lidé a ti by určitě přišli s jiným tématem, ale Vandas zkrátka zřejmě vymyslel poplatky a radar," míní.
Vandas si přesto myslí, že lidé na jejich program uslyší. "Říkáme věci, které jsou na první pohled rázné a radikální, ale s nimiž lidé sympatizují," tvrdí.
V krajských volbách před čtyřmi lety kandidovala Dělnická strana v osmi krajích. Nejlepší výsledek zaznamenala v Plzeňském kraji - 0,83 procenta.
Čtěte také:
