Praha - Čtyři Češi unesení v Libanonu se budou soudit se státem o 40 milionů korun. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 1, řekla v úterý jeho mluvčí Alena Novotná. Unesení muži nesouhlasí s tím, že několik ministerstev odmítlo jejich žádost o odškodnění.
Domnívají se, že tajné služby mohly únosu zabránit. Odškodnění chtějí čtyři z pěti Čechů, kteří byli uneseni v létě 2015 v libanonském údolí Bikáa. Do Česka se vrátili loni počátkem února.
Jejich žádostí o odškodnění se dříve odmítlo zabývat ministerstvo financí a zamítla ji ministerstva vnitra, zahraničí a spravedlnosti. Ministerstvo vnitra uvedlo, že odpovědnost by měli převzít organizátoři cesty, nikoli stát.
Jeden z unesených, advokát Jan Švarc ve čtvrtek řekl, že se k žalobě nechce vyjadřovat. Na dotaz, o jakou částku se chtějí soudit, uvedl, že to není důležité, jelikož o výši nemajetkové újmy rozhodne soud. Z veřejné justiční databáze pak vyplývá, že muži budou požadovat 40 milionů korun. Mluvčí soudu potvrdila, že žalobu soud obdržel 18. ledna. Bližší informace neuvedla, protože se žaloba teprve bude posílat žalované straně.
Advokát Švarc, překladatel Adam Homsi a novináři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň v dřívějších žádostech o odškodnění tvrdili, že stát při řešení únosu selhal. Kdyby podle nich tajné služby lépe spolupracovaly, nemusel se incident stát. Civilní rozvědka podle nich měla informaci o tom, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání Česko požádaly Spojené státy. Švarc byl Fajádovým advokátem.
V den návratu pětice Čechů do vlasti byl z české vazby propuštěn Fajád, kterého USA podezřívaly z napojení na teroristickou organizaci. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce poté médiím potvrdil, že podmínkou propuštění pěti unesených bylo to, aby Česká republika nevydala v Česku zadržovaného Fajáda do Spojených států.
K žádosti o odškodnění se z unesených nepřidal jen vojenský zpravodajec Martin Psík.
Podle Kofroně má žaloba pomoci zjistit více informací k celé události. "Mně osobně nejde o majetek nebo finanční přínos. Ale spíš se jedná o zadostiučinění nebo závěr k celému únosu. Od té doby, co jsme se vrátili, jsme považováni za darebáky, přitom nikdo nám ani lidem neřekl, co se vlastně stalo," řekl Kofroň, jenž pracuje jako novinář v Jindřichohradecké televizi.
Dodal, že on se svým kolegou cestoval do Libanonu kvůli tomu, že měli přislíbený rozhovor se syrským prezidentem Bašárem Asadem. "To je práce, která se neodmítá," uvedl. Ještě však před tím, než se novináři stačili s Asadem setkat, byli spolu s dalšími třemi Čechy v létě 2015 uneseni v libanonském údolí Bikáa. Právě tato lokalita patřila na seznam míst, kam ministerstvo zahraničí turistům nedoporučovalo cestovat.
"Já mám zkrátka pocit, že to bylo připravené. Kdyby to nebylo v údolí Bikáa, tak by se to stalo v Bejrútu někde na náměstí. Profesionálně nás zajalo vycvičené komando, celá akce měla systém, nebyla to pouhá náhoda a nebylo to únos kvůli penězům. Všechno bylo do detailu připravené," řekl Kofroň. Domnívá se, že únosci měli dostatečný přehled o tom, kde se Češi pohybují.
