Co důležitého řekl Obama v Praze? A jak tomu rozumět?

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
6. 4. 2009 6:00
Sešrotujeme jaderné zbraně a zachráníme klima. Opravdu?
Projev připravený do nejmenších detailů. To je Barack Obama
Projev připravený do nejmenších detailů. To je Barack Obama | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Praha má krásné kulisy a jako místo, kde začínaly i končily dějinné události, nabízí fascinující příběh k vyprávění. To první vědí léta v Hollywoodu, druhého si byl vědom už jeden z nejprozíravějších politiků evropské historie Otto von Bismarck.

Ani jedno neuniklo nejchytřejšímu politikovi současnosti, americkému prezidentu Baracku Obamovi. Pro svůj první významný projev na zahraniční půdě zvolil Hradčanské náměstí a při té příležitosti nešetřil řečnickými výlety do historie.

Tak jako za jeho zády zůstala kvůli nízké oblačnosti skryta většina pražských památek a z panoramatu vystupovala jen věž Sv. Mikuláše, zůstávají v mlžném oparu rovněž pravidla, jimiž se bude svět vedený Obamou řídit. Coby nazdobená barokní kupole z něj po pražské návštěvě ční vize sešrotování všech jaderných zbraní, bezprostřednější plány ale už teď narážejí na vážné problémy.

Co důležitého Obama v Praze řekl a jak je dobré tomu rozumět?

Obama: "Spojené státy podniknou konkrétní kroky ke světu bez jaderných zbraní."

Americký prezident nevytahuje tuto kartu náhodou, ani kvůli tomu, že by ho prostoupil věštecko-vizionářský duch. Závazek, že USA míří ke vzdálené bezjaderné budoucnosti, dává Američanům páku do jednání o aktuálních hrozbách pocházejících ze Severní Koreje (která pár hodin před Obamovým projevem vyzkoušela raketu dlouhého doletu) a Íránu (disponujícímu už zřejmě dostatkem materiálu pro výrobu atomové bomby).

Rozhovory o omezení počtu jaderných zbraní jsou pro Obamu navíc příležitostí „zadarmo" pro úspěšný start nových vztahů s Ruskem. Moskva nemá zájem, ani prostředky na to, aby svůj zastarávající arzenál udržovala.

Obama současně ujistil, že Spojené státy se poslední jaderné zbraně zbaví až ve chvíli, kdy ji nebude mít k dispozici nikdo jiný.  Jde o přiznání faktu, že jeho plán obsahuje realistické (dojednání nové smlouvy s Ruskem do konce letošního roku) i těžko splnitelné cíle (zabezpečení veškerého jaderného materiálu do čtyř let).

Obama: "Dokud trvá hrozba z Íránu, budeme pokračovat v budování protiraketového systému."

Otázku, zda v Brdech bude nakonec stát americký radar, nechal Obama v Praze otevřenou.

Podmínění jeho instalace zastavením íránského jaderného programu říká Čechům dvě věci. Věty "Děkujeme, už u vás radar nechceme" se v nejbližších letech určitě nedočkají. Budování základny ale v nejbližší době nezačne.

Obamova administrativa potřebuje získat dostatečný čas na jednání s Ruskem i rozsáhlou diplomatickou ofenzivu na Blízkém východě.

Obama: "Musíme využít jaderné energie k tomu, abychom uspěli v boji s klimatickými změnami."

Frekvence, s jakou americký prezident po celou dobu svého evropského turné hovořil o potřebě bojovat s oteplováním klimatu, byla ostrou otočkou proti postoji předchozí administrativy, zároveň také velmi efektivním způsobem, jak si Evropany naklonit. Spojené státy a EU jsou po nástupu Obamy v této klíčové věci na jedné lodi.

Do citované věty dokázal americký prezident vtěsnat hned dva prekérní problémy. Umožnit všem zemím, aby mohly využívat jádro k výrobě energie, a zároveň zajistit, aby jaderný materiál nesloužil také k vojenským účelům, je snadné stanovit jako cíl, daleko těžší však je se ho dobrat.

Dohodnout se na tom, zda je jaderná energie skutečně záchranou životního prostředí, je často těžké v rámci jednotlivé země. Dosáhnout takové shody v globálním měřítku může být nedosažitelné i pro politika Obamova formátu a popularity.

Obama: "USA a Evropa musí k muslimům přistupovat jako k přátelům, sousedům a partnerům v boji s nespravedlností, netolerancí a násilím."

Větu, kterou by z evropských státníků těžko někdo rozporoval, využil americký prezident ke zdůvodnění, proč je podle něj nezbytné, aby Evropská unie přijala Turecko za svého plnoprávného člena. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nechal toto prohlášení sotva doznít, a už ujišťoval prostřednictvím novinářů veřejnost ve své zemi, že něco takového nikdy nepřipustí.

Spojené státy v čele s Barackem Obamou si s Evropou rozumí lépe než za časů jeho předchůdce. Neshoda ve věci tureckého (ne)členství v EU však dokládá, že sporů bude i dál víc než dost, neboť obě strany vycházejí v mnoha věcech z odlišných předpokladů.

Obama a USA nahlížejí na tureckou integraci do Evropy jako na strategický tah, který by muslimskou zemi pevně připoutal k západnímu světu, což odpovídá americkým zájmům v celém blízkovýchodním regionu.

Evropané (a Francouzi speciálně) vidí za případným členstvím Turků v Unii především přerozdělené dotace, které by neskončily v kapsách jejich zemědělců.

Obamova přesvědčivá rétorika i symbolická gesta z Prahy i odjinud, jimiž promyšleně nadbíhá Evropanům, budou mít cenu záběrů z televizního archivu, pokud se Evropa nezmění aspoň tak, jak to za nové administrativy udělaly Spojené státy.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 7 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 10 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy