Co důležitého řekl Obama v Praze? A jak tomu rozumět?

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
6. 4. 2009 6:00
Sešrotujeme jaderné zbraně a zachráníme klima. Opravdu?
Projev připravený do nejmenších detailů. To je Barack Obama
Projev připravený do nejmenších detailů. To je Barack Obama | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Praha má krásné kulisy a jako místo, kde začínaly i končily dějinné události, nabízí fascinující příběh k vyprávění. To první vědí léta v Hollywoodu, druhého si byl vědom už jeden z nejprozíravějších politiků evropské historie Otto von Bismarck.

Ani jedno neuniklo nejchytřejšímu politikovi současnosti, americkému prezidentu Baracku Obamovi. Pro svůj první významný projev na zahraniční půdě zvolil Hradčanské náměstí a při té příležitosti nešetřil řečnickými výlety do historie.

Tak jako za jeho zády zůstala kvůli nízké oblačnosti skryta většina pražských památek a z panoramatu vystupovala jen věž Sv. Mikuláše, zůstávají v mlžném oparu rovněž pravidla, jimiž se bude svět vedený Obamou řídit. Coby nazdobená barokní kupole z něj po pražské návštěvě ční vize sešrotování všech jaderných zbraní, bezprostřednější plány ale už teď narážejí na vážné problémy.

Co důležitého Obama v Praze řekl a jak je dobré tomu rozumět?

Obama: "Spojené státy podniknou konkrétní kroky ke světu bez jaderných zbraní."

Americký prezident nevytahuje tuto kartu náhodou, ani kvůli tomu, že by ho prostoupil věštecko-vizionářský duch. Závazek, že USA míří ke vzdálené bezjaderné budoucnosti, dává Američanům páku do jednání o aktuálních hrozbách pocházejících ze Severní Koreje (která pár hodin před Obamovým projevem vyzkoušela raketu dlouhého doletu) a Íránu (disponujícímu už zřejmě dostatkem materiálu pro výrobu atomové bomby).

Rozhovory o omezení počtu jaderných zbraní jsou pro Obamu navíc příležitostí „zadarmo" pro úspěšný start nových vztahů s Ruskem. Moskva nemá zájem, ani prostředky na to, aby svůj zastarávající arzenál udržovala.

Obama současně ujistil, že Spojené státy se poslední jaderné zbraně zbaví až ve chvíli, kdy ji nebude mít k dispozici nikdo jiný.  Jde o přiznání faktu, že jeho plán obsahuje realistické (dojednání nové smlouvy s Ruskem do konce letošního roku) i těžko splnitelné cíle (zabezpečení veškerého jaderného materiálu do čtyř let).

Obama: "Dokud trvá hrozba z Íránu, budeme pokračovat v budování protiraketového systému."

Otázku, zda v Brdech bude nakonec stát americký radar, nechal Obama v Praze otevřenou.

Podmínění jeho instalace zastavením íránského jaderného programu říká Čechům dvě věci. Věty "Děkujeme, už u vás radar nechceme" se v nejbližších letech určitě nedočkají. Budování základny ale v nejbližší době nezačne.

Obamova administrativa potřebuje získat dostatečný čas na jednání s Ruskem i rozsáhlou diplomatickou ofenzivu na Blízkém východě.

Obama: "Musíme využít jaderné energie k tomu, abychom uspěli v boji s klimatickými změnami."

Frekvence, s jakou americký prezident po celou dobu svého evropského turné hovořil o potřebě bojovat s oteplováním klimatu, byla ostrou otočkou proti postoji předchozí administrativy, zároveň také velmi efektivním způsobem, jak si Evropany naklonit. Spojené státy a EU jsou po nástupu Obamy v této klíčové věci na jedné lodi.

Do citované věty dokázal americký prezident vtěsnat hned dva prekérní problémy. Umožnit všem zemím, aby mohly využívat jádro k výrobě energie, a zároveň zajistit, aby jaderný materiál nesloužil také k vojenským účelům, je snadné stanovit jako cíl, daleko těžší však je se ho dobrat.

Dohodnout se na tom, zda je jaderná energie skutečně záchranou životního prostředí, je často těžké v rámci jednotlivé země. Dosáhnout takové shody v globálním měřítku může být nedosažitelné i pro politika Obamova formátu a popularity.

Obama: "USA a Evropa musí k muslimům přistupovat jako k přátelům, sousedům a partnerům v boji s nespravedlností, netolerancí a násilím."

Větu, kterou by z evropských státníků těžko někdo rozporoval, využil americký prezident ke zdůvodnění, proč je podle něj nezbytné, aby Evropská unie přijala Turecko za svého plnoprávného člena. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nechal toto prohlášení sotva doznít, a už ujišťoval prostřednictvím novinářů veřejnost ve své zemi, že něco takového nikdy nepřipustí.

Spojené státy v čele s Barackem Obamou si s Evropou rozumí lépe než za časů jeho předchůdce. Neshoda ve věci tureckého (ne)členství v EU však dokládá, že sporů bude i dál víc než dost, neboť obě strany vycházejí v mnoha věcech z odlišných předpokladů.

Obama a USA nahlížejí na tureckou integraci do Evropy jako na strategický tah, který by muslimskou zemi pevně připoutal k západnímu světu, což odpovídá americkým zájmům v celém blízkovýchodním regionu.

Evropané (a Francouzi speciálně) vidí za případným členstvím Turků v Unii především přerozdělené dotace, které by neskončily v kapsách jejich zemědělců.

Obamova přesvědčivá rétorika i symbolická gesta z Prahy i odjinud, jimiž promyšleně nadbíhá Evropanům, budou mít cenu záběrů z televizního archivu, pokud se Evropa nezmění aspoň tak, jak to za nové administrativy udělaly Spojené státy.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy