Co důležitého řekl Obama v Praze? A jak tomu rozumět?

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
6. 4. 2009 6:00
Sešrotujeme jaderné zbraně a zachráníme klima. Opravdu?
Projev připravený do nejmenších detailů. To je Barack Obama
Projev připravený do nejmenších detailů. To je Barack Obama | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Praha má krásné kulisy a jako místo, kde začínaly i končily dějinné události, nabízí fascinující příběh k vyprávění. To první vědí léta v Hollywoodu, druhého si byl vědom už jeden z nejprozíravějších politiků evropské historie Otto von Bismarck.

Ani jedno neuniklo nejchytřejšímu politikovi současnosti, americkému prezidentu Baracku Obamovi. Pro svůj první významný projev na zahraniční půdě zvolil Hradčanské náměstí a při té příležitosti nešetřil řečnickými výlety do historie.

Tak jako za jeho zády zůstala kvůli nízké oblačnosti skryta většina pražských památek a z panoramatu vystupovala jen věž Sv. Mikuláše, zůstávají v mlžném oparu rovněž pravidla, jimiž se bude svět vedený Obamou řídit. Coby nazdobená barokní kupole z něj po pražské návštěvě ční vize sešrotování všech jaderných zbraní, bezprostřednější plány ale už teď narážejí na vážné problémy.

Co důležitého Obama v Praze řekl a jak je dobré tomu rozumět?

Obama: "Spojené státy podniknou konkrétní kroky ke světu bez jaderných zbraní."

Americký prezident nevytahuje tuto kartu náhodou, ani kvůli tomu, že by ho prostoupil věštecko-vizionářský duch. Závazek, že USA míří ke vzdálené bezjaderné budoucnosti, dává Američanům páku do jednání o aktuálních hrozbách pocházejících ze Severní Koreje (která pár hodin před Obamovým projevem vyzkoušela raketu dlouhého doletu) a Íránu (disponujícímu už zřejmě dostatkem materiálu pro výrobu atomové bomby).

Rozhovory o omezení počtu jaderných zbraní jsou pro Obamu navíc příležitostí „zadarmo" pro úspěšný start nových vztahů s Ruskem. Moskva nemá zájem, ani prostředky na to, aby svůj zastarávající arzenál udržovala.

Obama současně ujistil, že Spojené státy se poslední jaderné zbraně zbaví až ve chvíli, kdy ji nebude mít k dispozici nikdo jiný.  Jde o přiznání faktu, že jeho plán obsahuje realistické (dojednání nové smlouvy s Ruskem do konce letošního roku) i těžko splnitelné cíle (zabezpečení veškerého jaderného materiálu do čtyř let).

Obama: "Dokud trvá hrozba z Íránu, budeme pokračovat v budování protiraketového systému."

Otázku, zda v Brdech bude nakonec stát americký radar, nechal Obama v Praze otevřenou.

Podmínění jeho instalace zastavením íránského jaderného programu říká Čechům dvě věci. Věty "Děkujeme, už u vás radar nechceme" se v nejbližších letech určitě nedočkají. Budování základny ale v nejbližší době nezačne.

Obamova administrativa potřebuje získat dostatečný čas na jednání s Ruskem i rozsáhlou diplomatickou ofenzivu na Blízkém východě.

Obama: "Musíme využít jaderné energie k tomu, abychom uspěli v boji s klimatickými změnami."

Frekvence, s jakou americký prezident po celou dobu svého evropského turné hovořil o potřebě bojovat s oteplováním klimatu, byla ostrou otočkou proti postoji předchozí administrativy, zároveň také velmi efektivním způsobem, jak si Evropany naklonit. Spojené státy a EU jsou po nástupu Obamy v této klíčové věci na jedné lodi.

Do citované věty dokázal americký prezident vtěsnat hned dva prekérní problémy. Umožnit všem zemím, aby mohly využívat jádro k výrobě energie, a zároveň zajistit, aby jaderný materiál nesloužil také k vojenským účelům, je snadné stanovit jako cíl, daleko těžší však je se ho dobrat.

Dohodnout se na tom, zda je jaderná energie skutečně záchranou životního prostředí, je často těžké v rámci jednotlivé země. Dosáhnout takové shody v globálním měřítku může být nedosažitelné i pro politika Obamova formátu a popularity.

Obama: "USA a Evropa musí k muslimům přistupovat jako k přátelům, sousedům a partnerům v boji s nespravedlností, netolerancí a násilím."

Větu, kterou by z evropských státníků těžko někdo rozporoval, využil americký prezident ke zdůvodnění, proč je podle něj nezbytné, aby Evropská unie přijala Turecko za svého plnoprávného člena. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nechal toto prohlášení sotva doznít, a už ujišťoval prostřednictvím novinářů veřejnost ve své zemi, že něco takového nikdy nepřipustí.

Spojené státy v čele s Barackem Obamou si s Evropou rozumí lépe než za časů jeho předchůdce. Neshoda ve věci tureckého (ne)členství v EU však dokládá, že sporů bude i dál víc než dost, neboť obě strany vycházejí v mnoha věcech z odlišných předpokladů.

Obama a USA nahlížejí na tureckou integraci do Evropy jako na strategický tah, který by muslimskou zemi pevně připoutal k západnímu světu, což odpovídá americkým zájmům v celém blízkovýchodním regionu.

Evropané (a Francouzi speciálně) vidí za případným členstvím Turků v Unii především přerozdělené dotace, které by neskončily v kapsách jejich zemědělců.

Obamova přesvědčivá rétorika i symbolická gesta z Prahy i odjinud, jimiž promyšleně nadbíhá Evropanům, budou mít cenu záběrů z televizního archivu, pokud se Evropa nezmění aspoň tak, jak to za nové administrativy udělaly Spojené státy.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy