Praha - Církve podle očekávání přijaly návrh vládní komise na majetkové vypořádání státu s církvemi. Po společném jednání to oznámil pražský arcibiskup Dominik Duka.
Sporným bodem ještě zůstává délka přechodného období, po které se bude církvím vracet postupně majetek a vyplácet peněžní náhrada, ale stát je ještě zároveň bude podporovat ročními dotacemi jako dosud.
Zatímco vládní komise mluví o délce 20 let, církve dlouhodobě prosazují spíše 30 let.
Vydávání pozemků, lesů i nemovitostí, které bude stát vracet církvím, se ale může protáhnout na léta. Sporné případy navíc skončí u soudu, což znamená další zdržení.
O každou jednotlivou část majetku totiž budou muset církve jako restituenti žádat zvlášť, protože připravovaný zákon bude podmínky upravovat jen obecně.
"Obecný zákon je pro to ideální," potvrzuje ministr kultury Jiří Besser (TOP 09 a STAN), který má vyrovnání státu s církvemi na starosti a předsedá i vládní komisi.
Besser: Každý asi desátý případ bude sporný
Platit tedy bude obecné ustanovení: Církvím a náboženským společnostem se vrátí pozemky, lesy a nemovitosti za 75 miliard korun. Výčet pozemků ale zákon stanovovat nebude.
V praxi tak každá církev bude muset o své pozemky požádat současné vlastníky - tedy státní instituce - zvlášť. Pokud vznikne spor, bude ho řešit soud. Vydávání se tak může protáhnout na léta.
"O každý konkrétní majetek si bude muset církev zažádat. Odhadujeme, že tak 90 nebo 92 procent vydávání bude bezproblémových, jen tak 8 procent bude sporných," vysvětluje Jiří Besser.
Vracení polností, lesů a budov se nejvíc týká katolické církve, menších církví jen minimálně. Jde jen o státní majetek, většinou ve správě pozemkového fondu a státních lesů. Ostatní státní instituce budou vracet pouze budovy, které souvisí s kultovní a pastorační činností nebo budovy, které prokazatelně patří k majetku, který církve už vlastní.
Dvě miliardy ročně jako odškodnění
Za zbylý majetek, který se už nedá vrátit, dostanou církve peněžní odškodnění - celkem 59 miliard korun, vyplácených postupně během 30 let. Ročně tedy - bez valorizace kvůli inflaci - to stát přijde na 1,9 miliard.
I s valorizací se odhaduje konečná částka peněžního vyrovnání na 79 miliard korun.
Církve se už předběžně dohodly, že toto odškodnění si rozdělí v poměru 80 procent pro katolickou církev a pětina pro ostatní.
Zároveň ale po této době přestane stát platit církve úplně a ony si budou muset svoji činnost hradit samy.
"Do jisté míry by bylo jednodušší, kdyby dál fungovala smlouva se státem. Tento současný návrh je ale zajímavější - církve si to zkusí," řekl před nedávnem v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
Státní příspěvek se bude tenčit
Ministr Besser teď plánuje, že příspěvek na provoz bude platit církvím stát ještě dalších 20 let, souběžně s vydáváním majetku. Každý rok chce ale částku snížit o 5 procent.
Pokud se církve se státem definitivně dohodnou, o konečné podobě odškodnění církví rozhodne vláda, která pak pověří ministerstvo kultury, aby zpracovalo obecný zákon o podmínkách odškodnění.
Do fáze zákona ale dospěl pokus vyrovnat se s církvemi už v roce 2008. Tehdy Topolánkova vláda počítala s konečnou částkou vyplácenou během desítek let ve výši 280 miliard korun. Sněmovna tehdy návrh smetla ze stolu hlasy opozice a přeběhlíků.
