Jak hodnotíte letošní přijímací zkoušky? Jaké problémy jste zaznamenal?
Letošní přijímačky přinesly jednu pozitivní změnu - digitalizaci. Nová data ukazují, že se více žáků dostalo na preferované školy. Například pokud 60 žáků, kteří se hlásili na daný obor, mělo velmi vysoký počet bodů a 30 z nich si dalo prioritu na jinou školu, systém přijal i 60. žáka. To by dříve nebylo možné.
Jsou tu ale i problémy. Základem je kapacita všeobecných oborů. Zájem výrazně převyšuje nabídku, což je nejvýraznější v Praze a Středočeském kraji. V ostatních krajích je zase nabídka všeobecného vzdělání velmi omezená. Žák, který dosáhne dostatečného počtu bodů, se nedostává na svůj vysněný obor, protože mu ten systém řekne, že není přijat z důvodů kapacity. To je plýtvání potenciálem.
Měly by se tedy zvýšit kapacity gymnázií?
Problém je, že veřejnost nevnímá gymnázia jako školy pro všechny. Proto bychom měli rozšiřovat nabídky lyceí a středních škol s všeobecným vzděláním. To záleží hlavně na krajích, ty ale často nemají motivaci nic měnit.
Proč kraje změny nechtějí?
Odvolávají se na potřeby zaměstnavatelů. Jenže ti potřebují lidi, kteří chtějí daný obor dělat, umí spolupracovat v týmu a komunikovat. Pokud by se obory rozšířily na všeobecné zaměření, jako například všeobecné stavebnictví nebo zemědělství, měli by žáci větší šanci najít to, co je opravdu baví.
Jak přesně by takový systém vypadal?
Ministerstvo školství mluví už přes deset let o zúžení oborů na sedm hlavních větví. Ideální systém by měl větší třídy s více učiteli všeobecných předmětů. Specializace by přicházela až v posledním roce studia.
Znamená to, že vyrovnávání poměru mezi všeobecnými a specializovanými obory, které je v dlouhodobé vzdělávací strategii 2030+, není nutné? Stačí jen upravit systém odborných středních škol?
To určitě nestačí. V současné chvíli 70 procent žáků odchází na odborné školy. Průměr Evropy je jen každé druhé dítě. Česko v tomhle patří k nejhorším. Problém je, že ministerstvo má sice takzvaný dlouhodobý záměr a kraje by ho měly dodržet, ale nečeká je žádná sankce, pokud se to nestane. Proto už dnes slyšíme od některých krajských zastupitelů, například z Ústeckého nebo Plzeňského kraje: "My těch 50 procent mít nechceme a nebudeme. To je pro Pražáky." A proto plošně k vyrovnání poměru dojít vlastně vůbec nemůže.
Je to vůbec žádoucí? Měl by se snížit podíl odborných středních škol a učilišť i v průmyslových regionech?
Ano, je to žádoucí. Odborné školy by měly poskytovat všeobecné vzdělání v širších oborech, což by umožnilo žákům postupně se specializovat.
Strategie měla také snížit nerovnosti a zlepšit kvalitu vzdělávání. Jak se daří naplňovat její další body?
Zavádění probíhá různě v jednotlivých krajích. Vysočina a Jihomoravský kraj jsou příkladem nového přístupu. Jsou tam odhodlaní radní, kteří vidí budoucnost ve zvyšování kapacity gymnázií a lyceí. Hlavní výzvou je motivace ostatních krajů k podobným krokům, protože bez celoplošného nařízení žijeme v nejistotě.
Co může stát dělat pro zmenšení rozdílů?
Ministerstvo školství může finančně podporovat kraje, které se rozhodnou rozšiřovat všeobecné obory podle dlouhodobého záměru. Důležitá je ale i aktivita a politická angažovanost rodičů a dalších občanů. Myslím, že v současnosti je nejvhodnější chvíle se o tom bavit, pokud to zasahuje i rodiče vyšší třídy a není to už jen o sociálně znevýhodněných. Ale všespásné řešení neexistuje.
Navyšování kapacit je zbytečné
Znevýhodňování uchazečů z chudších rodin je podle vás další úskalí současného systému. Co se dá dělat pro to, aby se i tyto děti dostávaly na školy, kam chtějí?
I to se vyřeší navýšením kapacit a vytvořením více všeobecných oborů. Cermat také pracuje na nástroji, který by poskytoval všem žákům zásobárnu přípravných úloh. Mohl by také vzniknout program na doučování dětí ve skupinách.
Přímo v systému přijímaček by se nic změnit nedalo?
Je tam taková jedna věc, kterou ministerstvo školství plánuje, a to psát testy hromadně na základních školách ještě předtím, než se podají přihlášky na střední. Pak se podaří zachytit i žáky, kteří nyní jednotné přijímací zkoušky vůbec nepíšou. Pokud by třeba někdo takový napsal přijímačky a zjistil, že výsledkově má na lepší školu, tak by se mohl přihlásit.
Zmizí pak taktizování?
Lehce, určitě by se snížilo. Ale stejně se podají přihlášky a nikdo vlastně nemůže vědět, jestli výsledek bude k přijetí stačit. U škol by se mohl ukázat třeba počet bodů, které byly potřeba k přijetí minulý rok. Ale myslím, že taktizovat se bude i tak. Tohle by spíš jenom zvýšilo sebevědomí znevýhodněným žákům, kteří dosáhli dobrého výsledku v přijímačkách.
Ale přesunul by se míč na stranu hřiště základních škol. Ty jsou v současnosti hodně tlačeny k tomu, aby žáky, kteří budou psát jednotné přijímačky, posadily do prvních lavic a začaly je připravovat na testy. Teď by to mohlo vypadat jinak v tom, že test píše najednou celá třída.
Svůj podíl na vytváření rozdílů mají také osmiletá gymnázia. Co si myslíte o plánu Prahy vyslyšet poptávku a navyšovat jejich kapacity? Je dobře, že ministerstvo školství takovou myšlenku odmítá?
Ano, navyšování kapacit je zbytečné. Není tam žádný silný ročník, co by osmiletá gymnázia využil. Pokud je někdo ochotný zvýšit kapacity osmiletých gymnázií, tak ať z nich radši udělá čtyřletá. Myslím, že osmiletá gymnázia by měla být ještě více elitní, než jsou nyní. Měla by přijímat jen ty nejtalentovanější žáky.
Jenže v Praze je zájem o osmiletá gymnázia mnohem vyšší. Potom se na ně nedostávají děti, které by se jinde bez problému dostaly. Není to nespravedlivé?
Řešením ale není navýšení kapacit osmiletých gymnázií. Větší zájem je totiž způsobený strachem rodičů, že žáci budou později bojovat o místo na čtyřletém gymnáziu. Proto už nyní hledají jistotu v podobě osmiletého. Potvrzují to čísla šestiletých gymnázií, na která se hlásí enormní počet zájemců, což se dřív nedělo.
