Dezinformace se ve společnosti šířily i dříve, v době pandemie se začaly dostávat k většímu publiku a od počátku ruské invaze na Ukrajinu v tom úspěšně pokračují. Jak tedy zabránit tomu, aby v době krize lidé netíhli k nepravdivým zprávám? To je jedna z otázek, kterou si budou klást vědci z nově vzniklého Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (zkráceně SYRI).
Do ambiciózního projektu se zapojí 150 vědců z Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR. Zabývat se budou celospolečenskými výzvami, které přinášejí světové krize. Hlavní inspirací pro jejich výzkum jsou situace, jež musela společnost poprvé řešit během covidové pandemie.
"V době covidu bylo potřeba řešit spoustu medicínských problémů. Na ty ale byla navázána řada problémů sociálních či vzdělávacích, například jakým způsobem komunikovat informace, jak zabránit prohlubujícím se nerovnostem, komu a jakou dát finanční podporu. Covid byl sice zdravotnický problém, ale nesl s sebou řadu sociálních a ekonomických fenoménů, na které nestačí pouze medicínský výzkum," vysvětluje vznik institutu jeho ředitelka Klára Šeďová.
Hlavním cílem je se z krize poučit a vytvořit takové nástroje, aby se systémové hrozby neopakovaly. Dalšími tématy, kterými se vědci budou zabývat, je například otázka kvalitního vzdělávání při uzavřených školách a online výuce nebo jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadaly do chudoby.
Projekt je financován z Národního plánu obnovy částkou 560 milionů korun. Zapojeno je do něj devět výzkumných skupin skládajících se z ekonomů, sociologů, pedagogů, psychologů, politologů, filozofů, demografů a právníků. Každý z vědců do institutu SYRI vstupuje se svou agendou a plynule v něm navazuje na předchozí práci. Jejich výstupy pak poslouží ministerstvům a politikům. Na základě výzkumných závěrů budou experti formulovat doporučení, jak v krizových situacích postupovat.
Výzkumníci vyjedou do uzavřených škol
Hlavním tématem profesorky z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Šeďové bude vzdělávání. Kromě toho, že je v čele celého institutu, vede i skupinu, která bude problémy ve školách zkoumat. "Když dojde v nějakém regionu k uzavření škol, jsme schopni tam vyjet a sbírat data. To tady dosud nebylo," přibližuje. Podle ní je výzkumů na téma, jak se školy vyrovnávaly s covidem, málo a převážně to jsou nepříliš důvěryhodná dotazníková šetření. Od projektu si slibuje, že nebude problémy jen popisovat a hodnotit, ale nabídne i jejich řešení.
Konkrétně se teď zaměří na hodnocení dotace Národního plánu obnovy určené školám pro žáky, kteří byli za covidu na domácí výuce znevýhodněni a teď potřebují doučování. "Naším úkolem je zjistit, jak identifikovat žáky, kteří doučování potřebují, jak jsou školy připraveny jim ho poskytnout i do jaké míry je pro tyto školy připravena podpora a jaký bude její výsledný efekt," popisuje Šeďová.
Institut SYRI je jedním z pěti nově vzniklých projektů, na který jdou peníze z Národního plánu obnovy z programu Exceles neboli Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví. Dalšími jsou Národní institut virologie a bakteriologie, Národní ústav pro výzkum rakoviny, Národního ústav pro neurologický výzkum a Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Většina jich je zaměřena lékařsky a přírodovědně, pouze SYRI se soustředí na sociální a ekonomické problémy.
VIDEO: Odhaduji, že bude pátý typ koronaviru, který bude součástí viróz, ale už nás nebude kosit, říká biochemik Zdeněk Hostomský.
