Praha - Úřadující šéf sociální demokracie Milan Chovanec si dopřál třítýdenní pauzu, než opět začal veřejně vystupovat po "volební katastrofě", jak sám výsledek parlamentních voleb označuje. Jeho ČSSD získala 7,3 procenta hlasů, což znamená, že oproti dřívějším 50 poslancům ztratila ve sněmovně 35 křesel.
"První dny po volbách jsem řešil především financování strany a zajištění její stability. Kromě toho jsem mluvil s mnoha lidmi ve straně a jezdil po konferencích ČSSD," vysvětluje své dosavadní mlčení.
Zároveň otevřeně pojmenovává chyby, které podle něj vedly k volebnímu debaklu. "Vyhození Andreje Babiše z vlády a kauza lithium, která nám vzala dvě až tři procenta hlasů," vypočítává.
"To, že jsme nebyli schopni prodat svou práci, špatně jsme komunikovali s veřejností. Neuchopili jsme některá klíčová témata, například velmi silné téma podpory rodin s dětmi," přidává další důvody, ale vzápětí končící vládu velmi chválí. "Byli jsme výborní správci země, Bohuslav Sobotka bude optikou doby historicky hodnocený jako velmi úspěšný premiér a tato doba jako jedna z nejlepších pro Českou republiku," věří Chovanec.
Pokud jde o kauzu s odchodem Andreje Babiše z vlády, ministr vnitra tvrdí, že místo toho navrhoval předčasné volby. Byl proto velmi překvapený postupem premiéra Sobotky. "Sledoval jsem v televizi tiskovou konferenci, ze které jsem se dozvěděl, že premiér podá demisi celé vlády," popisuje dění ze začátku letošního května.
Tehdy se snažil Sobotka odvolat šéfa ANO a ministra financí Babiše kvůli aféře s korunovými dluhopisy. Protože Babiš odmítal odstoupit sám, Sobotka podal demisi celé vlády. Když mu dal prezident najevo, že odvolá jen jeho, demisi stáhl a Babiš z vlády odešel sám.
"Místo toho, abychom v této chvíli vyzvali další strany k jednání o předčasných volbách, tak jsme si šli znovu sednout do Strakovy akademie. To byla strašlivá politická chyba. Andrej Babiš mezitím běhal po celé republice a dělal ze sebe mučedníka," soudí Chovanec.
Kritice ale nečelí jen Sobotka. Končícímu ministrovi vnitra byla vyčítána policejní reorganizace, kritika Evropské unie, snaha upravit ústavu i častá varování před uprchlíky a odmítání kvót. Vyjádření Chovance byla navíc v závěru kampaně k sehnání jen velmi obtížně.
"Otázek se nebojím a nikdy jsem se jich nebál. Myslím, že jsem byl jeden z ministrů, který komunikoval nejvíc," nesouhlasí končící lídr ČSSD. "Můj děda prošel koncentrákem a já mám z pravicového extremismu obrovskou obavu. Nepovažuji za svou chybu ani nic z toho, co jsem říkal k Evropské unii," vysvětluje s tím, že ani v případě migrace se nesnažil jen populisticky získat hlasy.
"Migrace není téma sociální demokracie a my jsme věděli, že na něm nemůžeme získat žádné body. Pouze jsme věcně řešili problém, který se týkal migrace," dodává.
Kdo do vedení? Běhounek, Bernard, Netolický. Nebo třeba Hamáček
Chyba ale podle Chovance byl i vznik takzvaného "triumvirátu". V červnu totiž přistoupily špičky ČSSD k riskantnímu kroku. Kvůli průzkumům veřejného mínění se vedení strany domluvilo na následující změně: premiér Sobotka se vzdal místa v čele sociálních demokratů i postu celostátního volebního lídra. Volebním lídrem se stal Lubomír Zaorálek a Chovanec jako první místopředseda ČSSD převzal otěže strany.
"Situaci takto vyhodnotil a navrhl Bohuslav Sobotka. Já jsem tehdy řekl, že jsem okamžitě připravený rezignovat na funkci prvního místopředsedy ČSSD, chtěl jsem, aby byl na úřadujícího místopředsedu nominovaný Luboš Zaorálek," říká Chovanec.
On ale zůstává tím, kdo příští rok v únoru přivede stranu k mimořádnému sjezdu. Na tom by si měli sociální demokraté zvolit předsedu i další členy vedení. To však nebude jednoduché, strana je v krizi a nikdo zatím nenavrhl, jak ji z ní dostat. Navenek má málokdo z ČSSD odvahu veřejně vystoupit, vše podstatné se odehrává v zákulisí.
"Bude to vedení sebevrahů. Je velká otázka, jestli bude schopné vylepšit stav strany. Nikdo se do vedení nehlásí," říká na adresu nového a zatím neznámého vedení sám šéf strany. Podobně pesimisticky vidí i znovuzískávání voličů, kteří v milionových počtech utekli pryč.
"Hledání další cesty bude pro sociální demokracii v českých podmínkách strašně složité," podotkl. Navrhuje, aby se strana pokud možno co nejvíce otevřela, a to jak pro mladé, tak pro ty, kteří už za sebou mají více zkušeností.
I když Chovanec tvrdí, že stranu nikdy vést nechtěl a jeho jedinou ambicí je přivést ji k mimořádnému sjezdu, není vyloučeno, že ho například jeho domovský Plzeňský kraj do vedení navrhne. V zákulisí se mluví i o Jiřím Běhounkovi, jednom z vůbec nejúspěšnějších politiků ČSSD, který není spojen s žádnou problematickou kauzou. Tento poslanec a od roku 2008 hejtman Kraje Vysočina má ovšem jednu zásadní nevýhodu - není členem ČSSD, takže podle nynějších stanov nemůže být zvolen předsedou. Není ale vyloučeno, že sociální demokraté změní stanovy tak, aby jeho zvolení umožnili.
Hodně se mluví i o dalších hejtmanech - Martinu Netolickém a Josefu Bernardovi, případně o šéfovi odborů Josefu Středulovi. Ve hře jsou také známá jména jako Jiří Zimola, Jeroným Tejc a Roman Onderka. Ten má výhodu, že se vrátil po volbách do centra dění, protože byl zvolen poslancem, navíc se díky preferenčním hlasům dostal z šestého místa na druhé.
V souvislosti s vedením strany často padá i jméno končícího předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Středočeská organizace ČSSD, kterou vede, nedávno domluvila krajskou koalici s hnutím ANO a o Hamáčkovi se mluví jako o tom, kdo má k Babišovi blízko.
"Snaha kohokoliv vlézt někomu do postele nám může zlomit vaz. Jsem přesvědčený, že Andrej Babiš nechce žádnou vládu. Jeho cílem jsou předčasné volby, po kterých by získal ještě větší moc," tvrdí Chovanec. Koho konkrétně myslí, odmítá prozradit. Nabízí se však právě Hamáček.
Hledání další cesty ČSSD probíhá už nyní, kdy si členové volí své zástupce na mimořádný sjezd. Aniž by to možná tušili, už teď tím rozhodují o novém směru, který si sociální demokracie zvolí.
