Čech Pravda se v Německu živí dezinformacemi. Vydělám si na byt, zimu trávím na Mauriciu, chlubí se

Jakub Zelenka Lukáš Prchal Jakub Zelenka, Lukáš Prchal
14. 3. 2017 5:30
Šéfredaktor známého německého konspiračního serveru Nikolas Pravda nabízí svým čtenářům "alternativní informace" jinými slovy fake news - například o tom, že kancléřka Angela Merkelová je příbuznou Adolfa Hitlera nebo že ebolu v Africe šíří Červený kříž. Bývalý marketingový specialista s českými kořeny přiznává, že významnou motivací je pro něj i obživa. Díky dezinformačním zprávám si vydělal na byt a zimu tráví v tropickém ráji. Kvůli vydaným textům už měl problémy i s německou justicí a několikrát jeho články vyvraceli lovci hoaxů. Některé zprávy přebraly i české servery.
Nikolas Pravda.
Nikolas Pravda. | Foto: Archiv Nikolase Pravdy

Praha/Berlín - Jeden z významných německých konspiračních a dezinformačních serverů Pravda-tv.com založil a už pět let vede šéfredaktor s českými kořeny Nikolas Pravda. Jeho projekt navštěvují každý měsíc stovky tisíc lidí a desítky tisíc jej sdílejí na sociálních sítích. A jeho často lživé zprávy přebírají také některé české dezinformační servery.

Na webu, který návštěvníka vítá velkou rudou hvězdou, se objevilo třeba tvrzení, že německá kancléřka Angela Merkelová je příbuzná Adolfa Hitlera. Pravda, jehož identitu potvrzují i německé úřední dokumenty, tuto informaci zveřejnil pod pseudonymem aikos2309.

"Zabývali se tím němečtí specialisté na rodokmeny. Kdyby si Hitlerova rodina dala analyzovat DNA, potvrdilo by se to. Čeho se bojí?" vysvětluje Pravda důvod, proč takový článek na svém serveru publikoval.

Podobných zpráv na Pravda-TV vyjde i sedm denně. Svůj web v rozhovoru s redaktory Aktuálně.cz Pravda označuje jako projekt s alternativními informacemi a přiznává, že jeho motivací jsou kromě jiného i peníze.

Pravda tvrdí, že svůj konspirační web spustil po životní krizi. Zlom nastal, když po šestnácti letech práce marketingového specialisty pro nadnárodní korporace vyhořel. "Dostal jsem panické záchvaty a další čtyři týdny jsem měl deprese. Meditace a příroda mi zachránily život," říká Pravda, který se narodil v sedmdesátých letech v Opavě a ještě před revolucí emigroval s rodiči do Německa.

Svět dezinformací začal Pravdu fascinovat, když se po svém zhroucení v roce 2010 dostal na Facebooku do uzavřené skupiny konspirátorů.

Stovky tisíc čtenářů

Sami Němci označují Pravdův server za propagandistický, dezinformační a lživý. A jeho články už museli několikrát vyvracet. Podle analytika Josefa Šlerky sdílí web dost lidí. "Na takhle relativně malý server nevykazuje vůbec špatná čísla," vysvětluje.

Šlerka pro Aktuálně.cz udělal exkluzivní analýzu. Z té vyplynulo, že desítky zpráv z Pravda-TV mají na kontě desítky tisíc sdílení a lajkování.

Fake News a dezinformační zprávy

Jsou články, které se tváří jako ověřené zprávy, ale neobsahují žádná fakta. Často se šíří virálně po alternativních serverech či sociálních sítích. Redakce dezinformačních serverů nedodržují základy novinářské práce a přistupují volně k ověřování faktů i výběru zdrojů. Fake News bývají také jedním z nástrojů takzvané hybridní války. Mají za cíl zmást protivníka, oslabit jeho autoritu a vytvářet nedůvěru občanů v instituce a volené zástupce. Vyvracení takových informací se v Česku zabývají neziskové organizace, ale i vládní Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které spravuje ministerstvo vnitra. To nyní dojednává i spolupráci se sociální sítí Facebook v boji proti hoaxům v Česku.

Mezi Pravdovy nejúspěšnější články patří například text o tom, že Maďarsko vykázalo Mezinárodní měnový fond ze země či že hranolky z restaurace McDonald's obsahují tmel, který poškozuje DNA. Jen tyto texty mají na sociální síti Facebook v přepočtu přes 15 tisíc interakcí.

Další desítky článků šířily na sociálních sítích desítky tisíc lidí. Navíc některé jeho texty přebraly i české dezinformační servery. Kolikrát i s odkazem na Pravdův server.

Čísla návštěvnosti u Pravda-TV by mohla podle Šlerky ještě růst kvůli nadcházejícím německým volbám.

"Německo má zkušenosti z předchozích let, kdy se do propagace fake news o znásilnění ruské Němky Lisy žadateli o azyl zapojili i oficiální ruské kanály a představitelé," varuje analytik.

Sám Pravda pak tvrdí, že ho čtou stovky tisíc uživatelů měsíčně. Stejné údaje ukazuje i analytický nástroj Similarweb.com. Podle Šlerky je však třeba tato data brát s rezervou.

Peníze z reklamy a prodeje

Nikolas Pravda přiznává, že mu web zajišťuje slušnou obživu. Vydělává například díky bannerové reklamě na svých stránkách, která odkazuje často na e-shopy s výrobky nebo vybavením pro přežití. Nabízí se na nich například plynové masky, protichemické obleky nebo Geigerův přístroj na měření radioaktivity.

Příjmy mu ale plynou také z prodeje knih a DVD. "Máme partnerství například s eBayem a Amazonem, kde prodáváme. Máme agentury, které prodávají naši stránku jiným společnostem, z toho také vyděláváme. Musíte dělat od pondělí do neděle s minimem volného času, ale dá se tím slušně uživit a koupit si byt. A zimu trávím na Mauriciu. Žiju vlastně jako digitální nomád," říká Pravda, který se na svém facebookovém profilu chlubí fotkami z exotických zemí.

Na přímou otázku, kolik si zhruba měsíčně vydělá, však odpovídat nechce s tím, že o příjmech se veřejně nemluví.

Před soudem pro popírání holokaustu

Kvůli práci s dezinformacemi měl už Pravda značné problémy s německou justicí. Jeden z článků, který na svém serveru vydal, se totiž dostal do hledáčku úřadů kvůli popírání holokaustu - Židé podle textu měli dostávat za svou práci ve vyhlazovacích táborech normálně zaplaceno.

"Ano, ten článek jsem vydal a dostal jsem se k soudu. Tam jsem argumentoval, že dva mí příbuzní z Česka zemřeli v koncentračním táboře. Vysvětlil jsem to a tím to skončilo," popsal Pravda soud s tím, že pak článek upravil.

Dále se Nikolas Pravda snažil Aktuálně.cz popsat, odkud získává informace o spiknutích, které se prý vlády snaží úzkostlivě utajit před veřejností.

"Zdroje jsou vlastně často naši autoři. To jsou například spisovatelé a blogeři. Někdy, když se něco stane - třeba teroristický útok, začnu prohledávat internet. Občas se na YouTube objeví kousek videa, které zachycuje, co se skutečně stalo. Fotíme příspěvky od lidí, než zmizí z internetu, a to zkompletujeme do textu," uvedl.

Přiznává, že často používá intuici jako vlastní názor.

"Jedna věc je použít pozorování, ale druhá věc je, že musíte hledat a prokutávat se internetem. Ale nemůžete používat k vyhledávání jenom Google, protože vám ukazuje pouze to, co chce, abyste našli," tvrdí.

"A také nám chodí e-maily, v nichž nám lidé posílají své tipy, říkají nám, co slyšeli, co viděli, posílají nám odkazy," říká šéfredaktor německého serveru, na kterém podle svých slov píše pravdu. Odmítá, že si informace vymýšlí a dobarvuje podle toho, co najde na internetu.

Pravda využívá i informace, které pocházejí z médií jako CNN, doplňuje je však z webů, jako jsou InfoWars - ten je v USA považován za konspirační a dezinformační web.

"Popsaná metoda práce spočívající v kombinování informací z alternativních zdrojů a neozdrojovaných videí může být využívána při tvorbě manipulativních článků. Podle dosavadních poznatků CTHH si české alternativní zdroje informace z jiných portálů vybírají selektivně a především účelově v návaznosti na zpracovávaná témata," uvedla za Centrum proti terorismus a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra mluvčí Hana Malá.

Píší pro něj spisovatelé

Většina přispěvatelů Pravdova webu jsou, jak sám přiznává, různí blogeři a spisovatelé, kteří se ve svých často i anonymních knihách zabývají konspiračními teoriemi o tom, kdo může za 11. září nebo kdo zabil prezidenta J. F. Kennedyho.

A zdroje neuvádí, protože si prý nepřejí být jmenováni. Mezi autory, kteří pro něj příležitostně píší, patří třeba Wolfgang Eggert, Matthias Weik a Marc Friedrich a další, kteří jsou německými médii označováni za dezinformátory a konspirátory. Pravdovi to však nevadí a dodává, že sám podobnou nálepku dostal také.

I když často zveřejňuje svá videa na YouTube a názory na sociálních sítích, své soukromí si prý snaží úzkostlivě chránit. "Hodně cestuji, ale nyní jsem v Augsburku v Bavorsku u své české přítelkyně," řekl s tím, že více to rozvádět nebude.

A své bydliště chce také utajit - jemu i rodičům, kteří bydlí nedaleko Frankfurtu nad Mohanem, údajně píší různí lidé a vyhrožují smrtí.

Jeho konspirační stránka Pravda-TV je německým lovcům dezinformací už dobře známa. Nepatří sice mezi nejnavštěvovanější alternativní zpravodajské servery, na sociálních sítích je však vidět. Zpráva o tom, že ebolu v Africe šíří Červený kříž, překročila hranice Německa a musela ji vyvracet až rakouská organizace Mimikama. Ta je mimo jiné držitelem mnoha cen a spolupracuje s tamními nejprestižnějšími médii.

Články z Pravda-TV se mnohokrát dostaly i do Česka. Přebírají je největší tuzemské konspirační servery jako Nwoo.org, Euportal.parlamentnílisty.cz či časopis Šifra. Odkazy na Pravdovy stránky se objevují pravidelně i v diskusích pod zprávami nebo na fórech, kde se řeší migrace a Evropská unie.

Dezinformační servery nejsou pouze doménou Německa, ale vznikají po celém světě. Jen v Česku jich působí desítky.

Některé z nich jsou spojovány i šířením ruské propagandy. Například Aeronet rozšířil zprávu, že červené karty na protest proti prezidentovi Miloši Zemanovi rozdávala americká ambasáda. Identita autorů je na konspiračních serverech často skryta.

Stejně tak i financování, které je netransparentní a má vazby i na zahraniční zdroje. Často je uváděno například Rusko, což se prokázalo i v případu Alexandra Usovského, který dostal peníze od ruského oligarchy Konstantina Malofejeva. Na organizace demonstrací dostával Usovskij až 100 tisíc eur.

Nechápu, co komu na Centru proti dezinformacím vadí, říká Petr Honzejk. Nemyslím si, že by úředníci měli vybírat pravdu, oponuje Ivan Bartoš /Piráti/. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 minutami

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Čtyřiadvacetiletý muž zemřel po potyčce se strážníky, případ vyšetřují kriminalisté

Kriminalisté vyšetřují úmrtí čtyřiadvacetiletého muže po potyčce a následném zásahu strážníků v Březnici na Příbramsku. Mladík upadl do bezvědomí a později v nemocnici zemřel. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z usmrcení z nedbalosti, řekla mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

Událost se stala v noci na neděli kolem 2:00. Po potyčce mezi čtyřmi lidmi a následném zákroku strážníků upadl jeden z účastníků konfliktu do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice v Praze, kde muž v pondělí zemřel.

"Zjišťujeme podíl jednotlivých osob na incidentu, na okolnostech i na následku," uvedla Suchánková. Zkoumat by se měla i role strážníků, kteří při zásahu použili slzotvorný prostředek. "Vzhledem k tomu, že tam byli přítomni, tak musíme zjistit i okolnosti, které se týkají následného zásahu," dodala mluvčí.

Kriminalisté se případem nejdříve zabývali pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že mladík zemřel, věc překvalifikovali na podezření z usmrcení z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Policie vyšetřuje srážku vlaků na Prostějovsku jako obecné ohrožení

Sobotní srážku lokomotivy a osobního vlaku v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku vyšetřuje policie pro podezření z obecného ohrožení. Kvůli vyšetřování okolností nehody hledá policie cestující, kteří z místa nehody po střetu vlaků odešli, informovala mluvčí policie Miluše Zajícová. Příčinou střetu byla pravděpodobně nedovolená jízda za návěstidlo, dva lidé se při nehodě zranili. V místě nehody je stále omezen provoz, řekla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Nehoda se stala v sobotu ve 13:30 v blízkosti stanice Němčice nad Hanou, nákladní lokomotiva se zde střetla s osobním vlakem č. 3821 jedoucím z Olomouce do Nezamyslic. "Událost je šetřena pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. Touto cestou se obracíme na cestující z osobního vlaku, kteří z místa nehody odešli ještě před příjezdem policie," uvedla policejní mluvčí. Cestující, které policie nestihla na místě zkontaktovat, by se měli obrátit na linku 158, podle policie by svým svědectvím mohli pomoci s řádným objasněním této závažné železniční nehody, dodala Zajícová.

Podle Drážní inspekce byla příčinou srážky pravděpodobně nedovolená jízda za návěstidlo, které ji zakazovalo. Vyšetřování příčin podle mluvčího inspekce Martina Drápala potrvá několik měsíců.

Při nehodě byl zraněn jeden cestující v osobním vlaku a strojvedoucí samostatně jedoucí lokomotivy. V obou případech šlo o lehká zranění. Hasiči z vlaku evakuovali pět cestujících a personál vlaku. Podle Drážní inspekce byly škody odhadnuty na 10,3 milionu korun. Z toho tři miliony korun na osobním vlaku, pět milionů na lokomotivě a 2,3 milionu korun je škoda na trati.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Příčinou nehody trolejbusu a tramvaje v Brně byly ulomené šrouby, policie případ odložila

Policie po více než dvou letech prověřování odkládá případ nehody tramvaje a trolejbusu z dubna 2019 v Křenové ulici v Brně. Příčinou nehody bylo ulomení šroubů u trolejbusu, podle policie tak není na místě věc vyřídit jinak. Na policejním webu to dnes uvedl mluvčí Pavel Šváb. Při nehodě se tehdy zranilo 43 lidí.

"Ve věci nejde o podezření z trestného činu a věc není na místě vyřídit jinak. Příčinou bylo ulomení závrtných šroubů silentbloku, které řidič nemohl předpokládat a jejich případné narušení kontrolou před jízdou ani odhalit," uvedl mluvčí.

Šrouby se v rámci generální opravy trolejbusu měnily, znalecké zkoumání odhalilo rozdíl v technologii jejich výroby. "Policisté prověřovali, zda v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů některý ze subjektů v tomto směru nepochybil. Po vyhodnocení všech opatřených důkazů byla zjištěna dílčí pochybení více zainteresovaných osob, nedosahovala však takové intenzity, aby mohla být postižena normami trestního práva," uvedl mluvčí.

Nehoda se stala v pondělí 1. dubna 2019 před 14:00, ulici téměř na šest hodin zablokovala. Trolejbus jedoucí v kolejovém pásu znenadání vybočil do protisměru a čelně se střetl s protijedoucí tramvají, která jela bez cestujících. V nemocnici skončily čtyři desítky lidí včetně obou řidičů, 13 lidí bylo zraněno těžce a středně těžce. Škoda dosáhla 2,5 milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy