Předminulý týden dostal místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček na stůl nový spis. Bude rozhodovat o stížnosti Ruska proti dílčímu verdiktu pražského městského soudu, kde se spor o zaplacení dlužného nájemného odehrává. Instance nevyšla Rusku vstříc v jeho žádosti spor zastavit.
"Věc se týká usnesení Městského soudu v Praze, který zamítl námitku nedostatku pravomoci soudů České republiky k projednání věci vznesenou žalovanou (Ruskou federací)," vysvětlil Aktuálně.cz mluvčí Vrchního soudu v Praze Vít Vatra, proti čemu podala Moskva stížnost.
Podle Ruska není česká justice oprávněná rozhodovat o nároku české strany za ušlý nájem. U stejné justice, jen o soudní stupeň výš, přitom pro tento názor nyní hledá zastání. Než místopředseda vrchního soudu Horáček o stížnosti Moskvy rozhodne, spor nebude po věcné stránce pokračovat.
Advokát Ruska nereagoval
Čím Rusové vysvětlují postoj, na jehož základě odmítají autoritu českých soudů k vyřízení sporu, není jasné. Redakce se opakovaně snažila spojit s advokátem Michalem Pacovským, který Moskvu v této věci zastupuje. Na zaslané dotazy však nereagoval, telefon nezvedal.
"Obsah námitek nelze v tuto chvíli přiblížit, jelikož o námitkách dosud nebylo pravomocně rozhodnuto," sdělil pak Aktuálně.cz mluvčí vrchního soudu Vatra. Současně podotkl, že v tuto chvíli nelze odhadnout, kdy soudce o stížnosti rozhodne.
Redakce se na důvod nerespektování pravomoci soudů ptala i ruského velvyslanectví v Praze, ale i tyto dotazy zůstaly bez odezvy. Ministerstvo zahraničí vede s Moskvou spor prostřednictvím své organizace zvané Diplomatický servis, jenž budovy využívané Ruskem vlastní.
"Omlouvám se, ale v této fázi nebudeme řízení komentovat," reagovala na prosbu Aktuálně.cz, jak se resort zahraničí staví k tvrzení Ruska o české justici, mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. Není tak jasné ani to, jaké argumenty vzneslo v soudním řízení proti ruské stížnosti.
Česko vymáhá 57 milionů
"Vyzveme ruskou stranu, aby vydala bezdůvodné obohacení, kdy nemovitosti užívala k účelům, které nebyly spojeny s diplomatickou činností," řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) loni 17. května. Vláda Petra Fialy tehdy zrušila devět rozhodnutí komunistických kabinetů, jež Rusku svěřily 40 budov a pozemků k bezplatnému užívání.
Černínský palác krátce poté Moskvu diplomatickou nótou o usnesení Fialovy vlády informoval, zažádal o zaplacení ušlého nájmu a předložil návrh nájemní smlouvy. Rusové nejprve reagovali konstruktivně, dokonce si vyžádali doplňující informace. Pak ale dohodu odmítli. Diplomatický servis proto loni v červenci podal žalobu.
"Neplatí nic. S ohledem na omezené možnosti jednání zatím nájemní smlouva uzavřena nebyla," sdělil letos v červenci mluvčí resortu zahraničí Daniel Drake Deníku N, jenž předchozí průběh soudního sporu a postoj Moskvy popsal. Také upozornil, že česká strana zvýšila původně vymáhanou částku, 53 milionů korun, o čtyři miliony.
Nepovolený komerční účel
Ušlý nájem počítá Černínský palác od 27. července 2020. Tehdy vláda Andreje Babiše přestala budovy coby objekty diplomatické mise uznávat. Ještě větší míra nelegitimní správy majetku Ruskem se ukázala po vyhoštění více než 90 pracovníků jeho ambasády na jaře 2021. K němu Česko přistoupilo po odhalení ruského angažmá v útoku na muniční sklady ve Vrběticích.
"Kapacity nemovitostí mnohonásobně převyšují počet zbylého personálu velvyslanectví Ruské federace v Praze a je jednoznačně vyloučeno, že by byly k diplomatickým účelům využívány. Některé nemovitosti jsou zjevně využívány ke komerčním účelům," stálo v materiálu, který má redakce k dispozici a na jehož základě Fialova vláda loni konala.
Ministerstvo zahraničí usiluje o výběr nájmu za několik objektů se stovkami bytů v areálu nebo blízkosti velvyslanectví v Praze, rekreační objekt v Pyskočelích ve Středočeském kraji nebo obdobné zařízení v Jevanech. Naopak devět budov včetně samotného sídla ambasády a rezidenci velvyslance smí Rusko využívat dál bezplatně.
