Bezpečnostní strategie České republiky jmenuje hybridní hrozby coby první riziko pro tuzemskou společnost. Představují spojení nebojových prostředků, jako jsou skrytá propaganda, dezinformace, zpravodajské operace či ekonomický nátlak. Cílem jejich aktérů je otřást politickým a společenským uspořádáním tak, aby v cílové zemi mohli naplnit své mocenské ambice.
Ucelený plán pro vypořádání se s tímto fenoménem v Česku dosud chyběl. Vláda Bohuslava Sobotky už přitom v roce 2016 pověřila ministerstvo obrany k jeho vypracování. Resort ho vyhotovil nyní. Impulsem pro jeho dokončení byl nástup náměstka pro obrannou politiku a strategie Jana Havránka loni v říjnu, v jeho sekci dokument vznikl. V pondělí dopoledne pro něj zvedla ruku Bezpečnostní rada státu.
Materiál je zásadní ve dvou ohledech. Jde o vůbec první dokument, jenž s vahou státní autority hybridní hrozby výslovně pojmenovává, zevrubně je vsazuje do aktuálního kontextu a uvádí konkrétní důsledky jejich působení. Dokument současně přichází s uceleným plánem, jak takovým hrozbám čelit.
Prohlubování zranitelností
"Hybridní působení se snaží o rozostření hranic mezi mírem, krizí a konfliktem. Záměrně usiluje o skrytost, nejednoznačnost a obtížnou přičitatelnost svého původce. Snaží se využívat existujících zranitelností a společenských rozporů a dále je prohlubovat," uvádí se v dokumentu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Cílem takových ataků je narušit chod demokratických institucí, kvalitu právního státu a vnitřní bezpečnost.
Materiál upozorňuje, že původci útoků mohou být státy i soukromí aktéři. Největší dopad má hybridní aktivita státního původu. Podle dokumentu chtějí takto dosáhnout svých cílů autoritářské velmoci s ambicí stát se klíčovou silou na globální politické scéně. Ačkoliv v tomto není strategie konkrétní, podle dlouhodobých upozornění české kontrarozvědky se jedná o Rusko a Čínu.
"Mezi cíle může patřit zpomalení či paralyzování politického rozhodovacího procesu, oslabování důvěry občanů v ústavněprávní uspořádání a demokratické instituce a mechanismy, narušování ekonomických procesů, získání vlivu v klíčových hospodářských sektorech a strategických podnicích, manipulace či ovládnutí informačního prostředí a oslabení či ovlivnění fungování kritické infrastruktury," stojí ve strategii, na niž upozornil Deník N.
Korupce, špionáž, diplomacie
Jak plyne z poznatků české kontrarozvědky, ze strany Ruska jsou typickým nástrojem dezinformační kampaně. Opakovanou záminkou se k nim stalo odstranění sochy sovětského vojevůdce Ivana Koněva z veřejného prostranství v Praze 6. Čína volí taktiku politicko-ekonomického nátlaku, jež se nejvíce projevila ve výhrůžném dopise bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi kvůli jeho plánu navštívit Tchaj-wan.
Další formou hybridní války je možná aktivizace vybraných skupin obyvatelstva, jejichž společné nasazení je způsobilé nabourat veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Nepřítel takto může jitřit nálady kriminální části společnosti stejně jako její odlišné náboženské, etnické či jazykové skupiny. Pro tuzemské prostředí však tento jev zatím není typický.
Využívání nevojenských prostředků k získání převahy nad zájmovým územím není nový fenomén, nepřátelské státy k nim sahají už několik dekád. V posledních letech však násobně narůstá intenzita takových útoků. Jejich dopad roste s rychle se rozvíjejícími technologickými možnostmi, jak poukazuje strategie.
"Hybridní působení se může projevit i prostřednictvím využívání moderních technologií a technologických řešení, jako jsou sítě 5G nebo umělá inteligence, pocházejících ze zemí s odlišnou ideově-hodnotovou orientací, soukromým sektorem. Rizikem je v této souvislosti také korupce, propojování diplomacie, obchodu a špionáže či vystupování v zájmu cizí moci."
Jednotný hlas státního aparátu
Strategie vytyčila tři cíle, o které by mělo Česko v boji proti hybridním hrozbám usilovat. Pro každý jeden z nich je potřeba učinit řadu vzájemně provázaných kroků. Jako celek se jedná o jeden z nejambicióznějších plánů na poli bezpečnostní politiky za poslední roky, jejž vláda předestřela.
"ČR bude v rámci svého bezpečnostního systému posilovat schopnosti včasné detekce nepřátelských hybridních aktivit, jejich přičitatelnosti konkrétním útočníkům a včasné reakce na ně. ČR bude schopna včas rozpoznat hybridní působení a bude na něj schopna adekvátně reagovat. Veřejné určení původce hybridního působení je politickým rozhodnutím vlády," uvádí k prvnímu cíli dokument.
Jeho smyslem je vybudovat odolnou zemi na úrovni společnosti, státního aparátu a kritické infrastruktury. Přispět má k tomu snížení energetické závislosti na nedemokratických režimech, prověřování zahraničních investic či systematicky seznamovat veřejnost s problematikou hybridních hrozeb. Ambicí strategie je, aby vláda, ministerstva a další instituce mluvily k občanům na toto téma jednotným hlasem.
Odvetná opatření a sankce
Dalším nástrojem je propojit aktéry veřejné a státní správy. Musí zvýšit výměnu informací k tématu, sladit jejich využívání a koordinovat další postup. V tomto ohledu už došlo k posílení příslušné pracovní skupiny Bezpečnostní rady státu. Česko má také pravidelně testovat odolnost bezpečnostního systému na národní úrovni, stejně tak bude nutné ho vystavit zátěži i prostřednictvím cvičení se spojenci.
Prohlubování spolupráce v Evropské unii a NATO je posledním pilířem, na němž má stát obrana proti hybridním hrozbám. Úkolem bude využívat spojeneckých receptů, stejně jako se na nich aktivně podílet. Má být snahou vlády, aby se přihlásila ke spojencům při společném pojmenování původců nepřátelských útoků. Stát hodlá vytvořit i sadu nouzových postupů v případě ataků a průběžně je trénovat.
"ČR je připravena na nepřátelskou hybridní činnost reagovat odvetnými opatřeními (včetně sankcí) a dalšími nástroji svými i mezinárodních organizací, jichž je členem. Součástí adekvátní reakce bude i rozvoj schopnosti vyhodnocovat její účinnost, což bude sloužit jako zpětná vazba pro další postup," uvádí k tomu dokument.
Ještě vláda a potom klíčový akční plán
Strategii nyní čeká druhé kolo schvalování, jež bude pro její platnost zásadní. Odsouhlasit ji musí vláda. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se ji chystá kabinetu předložit v průběhu příštích týdnů. "Tím bude strategie dokončena. Poté s ní seznámíme širší veřejnost a také mezinárodní odborné publikum," sdělil k tomu Aktuálně.cz odpovědný náměstek ministerstva obrany pro obrannou politiku a strategie Jan Havránek.
Obdobně jako souhlas vlády bude důležité schválení akčního plánu strategie. Jde o konkrétní způsoby, jakými se její cíle mají dosáhnout. Materiál nemá bez akčního plánu smysl. Pracuje se na něm od loňského podzimu. Zásadní bude pro podobu akčního plánu domluva resortu s dalšími důležitými hráči problematiky - podle informací Aktuálně.cz to jsou Úřad vlády, ministerstva vnitra, zahraničí, průmyslu a obchodu a školství.
"Teprve pak bude možné požádat vládu o schválení akčního plánu. Byl bych rád, kdyby se to podařilo stihnout do začátku léta," podotkl náměstek Havránek. Podle informací Aktuálně.cz na pondělním jednání Bezpečnostní rady státu prošla strategie hladce. Otázkou je, zda se k ní později obdobně postaví i vláda. Podle informací Aktuálně.cz bude snahou resortu obrany předložit akční plán už v dubnu ještě před začátkem horké fáze volební kampaně.
Je potřeba i státní tajemník, míní analytik
Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty věnující se bezpečnostní problematice, se kriticky pozastavil nad tím, že ministerstvo připravilo Národní strategii pro čelení hybridnímu působení až po pěti letech od jejího zadání. Samotný dokument považuje za kvalitní, ale zdůrazňuje, že právě akční plán rozhodne o jeho úspěšnosti.
"V případě vládou schváleného Auditu národní bezpečnosti totiž sice analytický materiál vypadal velmi kvalitně, ale většina ministerstev se téměř úplně vykašlala na jeho naplňování. Takže například dodnes na těchto resortech nefunguje systém strategické komunikace, což se během pandemické krize ukázalo jako zcela evidentní selhání," sdělil Aktuálně.cz Janda.
Z jeho pohledu bude pro životaschopnou obranu proti hybridním hrozbám důležité, aby pro ni našel místo ve své agendě také Úřad vlády. Na místě by podle analytika byla pozice státního tajemníka pro tuto oblast. "Obdobný formát existuje například v Polsku nebo v Británii. Na tomto kroku zatím neexistuje shoda a bude rolí příští vlády, aby jasně politicky stanovila, že tento klíčový prvek do českého bezpečnostního systému zavede," řekl Janda.
