Praha – Česká a Slovenská republika si v úterý připomínají 66. výročí od komunistického převzetí moci v Československu. Při této příležitosti je naplánováno několik vzpomínkových akcí.
Dopoledne se v pražské Nerudově ulici uskutečnilo pietní shromáždění, které mělo připomenout pochod studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad. Chtěli tehdy vyjádřit podporu prezidentovi Edvardu Benešovi, ale komunisty ovládaná policie pochod zastavila.
Bývalí i současní studenti tentokrát pochod na Hradčanské náměstí dokončili, aby tam přednesli vzkaz adresovaný současné politické elitě.
Tři bývalí političtí vězni dostanou odpoledne ve Strakově akademii pamětní dekrety a odznaky. Udělí jim je Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Účast přislíbil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, ministr obrany Martin Stropnický a ministr kultury Daniel Herman.
Mezi oceněné patří pětaosmdesátiletá Růžena Popílková, která byla v 50. letech odsouzena na čtyři roky vězení za to, že pomáhala ukrývat svého otce, člena protikomunistické skupiny. Dále její vrstevník Vladislav Palát z Českého svazu bojovníků za svobodu a třiaosmdesátiletá Marie Susedková.
Vpodvečer se pak na Staroměstském náměstí v Praze uskuteční happening BEZ komunistů.cz. Účastníci chtějí vytvořit světelný řetěz za oběti komunistického režimu, který vyplní Staroměstské náměstí. Zároveň si zapálením svíček připomenou oběti demonstrací na Ukrajině.
Celý týden také probíhá 8. roční mezinárodního festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa Mene Tekel. V jeho rámci mohou lidé navštívit přednášky, výstavy nebo koncerty.
"Právě se vracím z Hradu"
Vítězný únor, jak byl převrat v roce 1948 kdysi nazýván, byl začátkem přes čtyřicet let trvajícího vládnutí komunistické strany. Komunistický puč byl důsledkem vyprovokované vládní krize, kterou zpečetila demise dvanácti nekomunistických členů tehdejší vlády, podaná 25. února 1948. Prezident Beneš byl nucen demisi přijmout a jmenovat ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda.
Později se proslavilo Gottwaldovo prohlášení na Václavském náměstí po setkání s Benešem: "Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy přesně tak, jak byly podány, přijal."
14. června téhož roku Edvard Beneš abdikoval a Gottwald byl zvolen novým československým prezidentem. Země se dostala do područí Sovětského svazu a byly prosazeny nechvalně známé reformy, mezi které patřila například kolektivizace zemědělství.
Za Gottwaldovy vlády došlo také k mnoha politickým vykonstruovaným procesům a bylo vyneseno přes dvě stě třicet rozsudků smrti. Celkem bylo v době vlády komunistického režimu popraveno 241 lidí, poslední v listopadu 1960.
V letech 1948 až 1989 prošlo věznicemi Československa přes 262 tisíc politických vězňů. Při zatýkání, ve vězeních a v táborech nucených prací zahynulo zhruba dva tisíce pět set až tři tisíce lidí.
První snahy o uvolnění tvrdého režimu projevil zvolený první tajemník ÚV KSČ Alexandr Dubček v roce 1968. Demokratizační proces, nazývaný pražské jaro, však byl přerušen vstupem vojsk Varšavské smlouvy do země v srpnu 1968.
Následné období normalizace skončilo až sametovou revolucí v listopadu 1989.
