Praha - Český přístup k uprchlíkům je příliš přísný a na západě těžko obhajitelný, myslí si ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Řekl to při pátečním představení migračního manifestu shrnujícím zásady, kterými by se Česko mělo při jednání s migranty řídit. Autorem dokumentu, který se věnuje sedmi oblastem, je Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty.
"Jednoznačně patříme na Východ. Řítíme se směrem k Maďarsku, ne-li k Rusku. Bohužel jsme tak vnímáni i na Západě. Pro nás je problém vycestovat kamkoli na sever, na jih, na západ, protože se většinou musíme stydět za českou azylovou politiku a obhajovat neobhajitelné," říká Rozumek.
Dodal, že například ve Španělsku nechápou, proč Česko drží migranty v detencích, které se vyrovnají vězení. "U nich detence de facto neexistuje. Jejich politika je mnohem vstřícnější a lidé jsou tam mnohem připravenější pomáhat," podotkl.
Podle autorů manifestu by lidé měli mít možnost se po světě volně pohybovat. "Myslíme si, že by státy měly mít podstatně méně pravomocí to regulovat," říká odborník na lidská práva Pavel Čižinský. Podle něj je špatně, že lidé s negativním postojem k uprchlíkům volají po uzavření hranic. "Říkají tím: Ano, my sami chceme mít méně práv, abychom mohli být tvrdší na cizince," podotýká.
Manifest dále zmiňuje, že je potřeba zjednodušit a zpřehlednit český imigrační systém. Podle autorů by také uprchlíci neměli být trestáni za to, že při útěku nelegálně překračují hranice.
Neziskovky vítají slova předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera, že integrace migrantů by měla začít co nejdříve. Podle manifestu má být umožněna už během azylového řízení. "Nezřídka máme případy, kdy se azylové řízení táhne několik let. Člověk zůstává odkázán na podmínky v uprchlických táborech. Po dvou, třech i čtyřech letech azylového řízení je velmi těžké tu osobu integrovat nebo i vrátit do země původu," popsal Rozumek. Upozornil také na to, že v době celoevropské migrační krize v Česku počet žádostí o azyl paradoxně klesá.
Česká vláda i po schválení povinných kvót pro přerozdělení uprchlíků mezi evropské země tento krok dál odmítá. Ministr vnitra Milan Chovanec neustále opakuje, že kvóty nikdy nemohou fungovat, protože migranti do Česka stejně nechtějí.
Podle Rozumka na tom má ale zásadní podíl právě český přísný postoj vůči migrantům. Kdyby české úřady restrikce zmírnily a s uprchlíky lépe komunikovaly, kvóty by mohly fungovat, dodal.
"Zdaleka ne všichni mají příbuzné na Západě. Zdaleka ne všichni chtějí do Švédska, do Německa. Jsem přesvědčen, že to opatření je v zásadě dobré a zatím nikdo nevymyslel lepší," vysvětluje.
Neziskovky už se svými návrhy na změny v českém postoji obcházejí politiky napříč stranami. "Už teď jsme v kontaktu s některými poslanci a senátory, kterým se nelíbí xenofobní mainstream v české politice," popisuje Rozumek. Dodal, že by se téma uprchlíků mělo přestat řešit pouze z bezpečnostního hlediska. "Chybí hlas trhu práce, demografů a vědců," míní.
