Česko léčí krátkozrace. Šetří miliony, pak vyhazuje miliardy

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
15. 6. 2015 5:30
Nejmodernější léky na roztroušenou sklerózu dostane jen polovina pacientů. Zbylí lidé zůstanou odkázáni na levnější a méně účinnou terapii. Končí dříve v invaliditě a stát jim musí déle platit důchod.
Foto: Thinkstock

Praha - Česko ve snaze ušetřit miliony za léčení pacientů vyhazuje miliardy za invalidní důchody.

Příkladem jsou pacienti s roztroušenou sklerózou. V Česku s ní žije kolem sedmnácti tisíc lidí, nejmodernější léky na zpomalení rozvoje choroby ale dostane jen polovina z nich. Pojišťovny za každého vydají ročně kolem 200 tisíc korun a zbylí lidé zůstanou odkázáni na levnější a méně účinnou terapii. Kvůli tomu pak končí dříve v invaliditě a stát jim musí o to déle vyplácet důchod.

Státu by se přitom vyplatil opačný postup: zaplatit dražší léčbu, aby byli lidé déle zdraví a schopní pracovat. Stát by jim potom neplatil sociální dávky a získal by i více peněz na daních.

Biologický zázrak

Co ukázala česká studie?
Studie zkoumala vliv biologické léčby na pacienty s těžkou psoriázou (lupénkou). Lidé, kteří začali užívat biologické léky, byli před zahájením léčby často hospitalizováni - což pro zdravotní systém znamenalo vyšší náklady. Během 6 měsíců bylo hospitalizováno kvůli komplikacím asi 32,1 % pacientů. Poté, co lidé začali užívat biologickou léčbu, se počet hospitalizovaných snížil. Po jednom roce už muselo do nemocnice jen 4,8 % pacientů.

Co ukázala dánská studie?
Zúčastnilo se jí celkem 2538 pacientů s revmatoidní artritidou. Vyplynulo z ní následující: po pěti letech nemoci se dostalo do invalidního důchodu až 30 % pacientů, kteří neužívali biologickou léčbu. Z těch, kteří biologickou léčbu naopak užívali, musela s prací skončit po stejných pěti letech jen 3 % lidí.

(Zdroj: iHeta)

"Zatímco pacienti s moderní terapií bez větších problémů pracují, 41 procent lidí s klasickými léky skončí po šesti letech nemoci v invalidním důchodu. Po patnácti letech musí zůstat doma téměř šedesát procent lidí,“ upozorňuje profesorka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Eva Havrdová.

"Prostě to neumíme"

A stát musí začít platit. Každému z pacientů dá invalidní důchod, tedy až 10 437 korun měsíčně. K tomu musí uhradit zdravotní pojištění. Od pacienta, který nepracuje, nedostane nic. Invalida neplatí daně ani neutrácí vydělané peníze. Stát tak na každém pacientovi tratí statisíce korun ročně.

"A to není všechno. Méně účinnou klasickou léčbu brzy zkomplikují i častější pobyty pacientů v nemocnici a operace. Náklady se proto nakonec vyšplhají na dvojnásobek," popisuje Havrdová své zkušenosti s pacienty.

Zatímco za sklerotika s moderní terapií vydá pojišťovna stovky tisíc korun ročně, za člověka s "obyčejnými" léky stát zaplatí až 2 miliardy.

V jiných evropských zemích, například ve Skandinávii, už proto lékaři začali předepisovat biologickou léčbu většině pacientů.

Jenže Česko se drahou léčbu stále zdráhá lidem platit. Proč? Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku to "prostě neumíme". "U nás se na léčbu nikdo nedívá jako na celek. Nikdo nepočítá, jaké přinese léčba nepřímé celospolečenské náklady, zkoumá se jen prvotní útrata," říká.

Dva systémy platí totéž, propojit je ale stát neumí

Expert na zdravotnictví Jiří Schlanger souhlasí. Česko podle něj nezvládá propojit dva obyčejné systémy - zdravotnický a sociální. "Jsou oddělené. Takže nelze spočítat, jak moc je určitý druh léčby ve skutečnosti nákladný. Neumíme ani říct, jak moc se vyplatí kvalitní rehabilitace,“ popisuje Schlanger.

Před pěti lety chtěl proto jako náměstek ministra zdravotnictví oba systémy propojit. Úkol ale dokončit nestihl. A současné vedení resortu v jeho snahách nepokračuje. "Určit výdaje na pacienty naše údaje stále neumožňují," potvrzuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

Jak rostou náklady za "centrové" léky

Celkové náklady VZP na biologickou terapii

  • celkem 5 867 679 524 korun za rok 2012
  • celkem 6 444 538 432 korun za rok 2013
  • celkem 7 125 582 339 korun za rok 2014

Příklady chorob

  • Revmatoidní artritida - biologickou léčbu dostalo loni 1421 lidí (necelá 3 % všech pacientů), jejich léčba stála 342 989 000 Kč.
  • Crohnova choroba - biologickou léčbu dostalo loni1539 lidí (asi 15 % všech pacientů), jejich léčba stála 475 253 000 Kč.
  • Parkinsonova choroba - biologickou léčbu dostalo loni 47 lidí (asi 0,5 % všech pacientů), jejich léčba stála 38 979 000 Kč.

(Zdroj: VZP a pacientské organizace)

Zdravotní pojišťovny proto navyšují peníze na moderní terapii jen neochotně. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna nyní naopak zkoumá, proč náklady na biologické léky tolik vzrůstají - jen během posledního roku poskočily útraty za moderní terapii o 10,5 procenta. Za poslední dva roky to bylo dokonce o pětinu. Managementu pojišťovny se to nelíbí, chystá revize.

"Tlak na zvyšování počtu pacientů, a tím na růst finančních prostředků, je problém. Růst nákladů v centrové péči vede každoročně k zamyšlení, kam až mohou tyto náklady eskalovat, aby byly uhraditelné," píše se v dokumentu, který náklady na biologickou léčbu vyčísluje a který dostala minulý měsíc na stůl správní rada pojišťovny.

Příliš drahá léčba

Ze svého si přitom pacienti biologickou léčbu nekoupí. Nemohou. Jednak stojí statisíce i miliony ročně, takže na ni drtivá většina populace nemá peníze, další problém je v zákoně. "Šlo by to jen v případě, že by Parlament uzákonil, že si lidé mohou na svou léčbu připlácet,“ říká onkolog Jiří Vorlíček.

Biologické léky jsou nejmodernější přípravky, které jsou účinnější a zároveň šetrnější než klasické medikamenty. Jsou ale nesmírně drahé. Lidem se proto většinou podávají jen ve specializovaných centrech – například onkologických. Někdy se jim proto říká také "centrové".

Biologickou léčbu v Česku poskytuje celkem 53 zdravotnických zařízení, lékaři ji předepisují na 51 různých chorob. Největší tuzemská pojišťovna VZP zaplatí každoročně "centrovou léčbu" zhruba 17 tisícům pacientů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy