Česko léčí krátkozrace. Šetří miliony, pak vyhazuje miliardy

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
15. 6. 2015 5:30
Nejmodernější léky na roztroušenou sklerózu dostane jen polovina pacientů. Zbylí lidé zůstanou odkázáni na levnější a méně účinnou terapii. Končí dříve v invaliditě a stát jim musí déle platit důchod.
Foto: Thinkstock

Praha - Česko ve snaze ušetřit miliony za léčení pacientů vyhazuje miliardy za invalidní důchody.

Příkladem jsou pacienti s roztroušenou sklerózou. V Česku s ní žije kolem sedmnácti tisíc lidí, nejmodernější léky na zpomalení rozvoje choroby ale dostane jen polovina z nich. Pojišťovny za každého vydají ročně kolem 200 tisíc korun a zbylí lidé zůstanou odkázáni na levnější a méně účinnou terapii. Kvůli tomu pak končí dříve v invaliditě a stát jim musí o to déle vyplácet důchod.

Státu by se přitom vyplatil opačný postup: zaplatit dražší léčbu, aby byli lidé déle zdraví a schopní pracovat. Stát by jim potom neplatil sociální dávky a získal by i více peněz na daních.

Biologický zázrak

Co ukázala česká studie?
Studie zkoumala vliv biologické léčby na pacienty s těžkou psoriázou (lupénkou). Lidé, kteří začali užívat biologické léky, byli před zahájením léčby často hospitalizováni - což pro zdravotní systém znamenalo vyšší náklady. Během 6 měsíců bylo hospitalizováno kvůli komplikacím asi 32,1 % pacientů. Poté, co lidé začali užívat biologickou léčbu, se počet hospitalizovaných snížil. Po jednom roce už muselo do nemocnice jen 4,8 % pacientů.

Co ukázala dánská studie?
Zúčastnilo se jí celkem 2538 pacientů s revmatoidní artritidou. Vyplynulo z ní následující: po pěti letech nemoci se dostalo do invalidního důchodu až 30 % pacientů, kteří neužívali biologickou léčbu. Z těch, kteří biologickou léčbu naopak užívali, musela s prací skončit po stejných pěti letech jen 3 % lidí.

(Zdroj: iHeta)

"Zatímco pacienti s moderní terapií bez větších problémů pracují, 41 procent lidí s klasickými léky skončí po šesti letech nemoci v invalidním důchodu. Po patnácti letech musí zůstat doma téměř šedesát procent lidí,“ upozorňuje profesorka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Eva Havrdová.

"Prostě to neumíme"

A stát musí začít platit. Každému z pacientů dá invalidní důchod, tedy až 10 437 korun měsíčně. K tomu musí uhradit zdravotní pojištění. Od pacienta, který nepracuje, nedostane nic. Invalida neplatí daně ani neutrácí vydělané peníze. Stát tak na každém pacientovi tratí statisíce korun ročně.

"A to není všechno. Méně účinnou klasickou léčbu brzy zkomplikují i častější pobyty pacientů v nemocnici a operace. Náklady se proto nakonec vyšplhají na dvojnásobek," popisuje Havrdová své zkušenosti s pacienty.

Zatímco za sklerotika s moderní terapií vydá pojišťovna stovky tisíc korun ročně, za člověka s "obyčejnými" léky stát zaplatí až 2 miliardy.

V jiných evropských zemích, například ve Skandinávii, už proto lékaři začali předepisovat biologickou léčbu většině pacientů.

Jenže Česko se drahou léčbu stále zdráhá lidem platit. Proč? Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku to "prostě neumíme". "U nás se na léčbu nikdo nedívá jako na celek. Nikdo nepočítá, jaké přinese léčba nepřímé celospolečenské náklady, zkoumá se jen prvotní útrata," říká.

Dva systémy platí totéž, propojit je ale stát neumí

Expert na zdravotnictví Jiří Schlanger souhlasí. Česko podle něj nezvládá propojit dva obyčejné systémy - zdravotnický a sociální. "Jsou oddělené. Takže nelze spočítat, jak moc je určitý druh léčby ve skutečnosti nákladný. Neumíme ani říct, jak moc se vyplatí kvalitní rehabilitace,“ popisuje Schlanger.

Před pěti lety chtěl proto jako náměstek ministra zdravotnictví oba systémy propojit. Úkol ale dokončit nestihl. A současné vedení resortu v jeho snahách nepokračuje. "Určit výdaje na pacienty naše údaje stále neumožňují," potvrzuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

Jak rostou náklady za "centrové" léky

Celkové náklady VZP na biologickou terapii

  • celkem 5 867 679 524 korun za rok 2012
  • celkem 6 444 538 432 korun za rok 2013
  • celkem 7 125 582 339 korun za rok 2014

Příklady chorob

  • Revmatoidní artritida - biologickou léčbu dostalo loni 1421 lidí (necelá 3 % všech pacientů), jejich léčba stála 342 989 000 Kč.
  • Crohnova choroba - biologickou léčbu dostalo loni1539 lidí (asi 15 % všech pacientů), jejich léčba stála 475 253 000 Kč.
  • Parkinsonova choroba - biologickou léčbu dostalo loni 47 lidí (asi 0,5 % všech pacientů), jejich léčba stála 38 979 000 Kč.

(Zdroj: VZP a pacientské organizace)

Zdravotní pojišťovny proto navyšují peníze na moderní terapii jen neochotně. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna nyní naopak zkoumá, proč náklady na biologické léky tolik vzrůstají - jen během posledního roku poskočily útraty za moderní terapii o 10,5 procenta. Za poslední dva roky to bylo dokonce o pětinu. Managementu pojišťovny se to nelíbí, chystá revize.

"Tlak na zvyšování počtu pacientů, a tím na růst finančních prostředků, je problém. Růst nákladů v centrové péči vede každoročně k zamyšlení, kam až mohou tyto náklady eskalovat, aby byly uhraditelné," píše se v dokumentu, který náklady na biologickou léčbu vyčísluje a který dostala minulý měsíc na stůl správní rada pojišťovny.

Příliš drahá léčba

Ze svého si přitom pacienti biologickou léčbu nekoupí. Nemohou. Jednak stojí statisíce i miliony ročně, takže na ni drtivá většina populace nemá peníze, další problém je v zákoně. "Šlo by to jen v případě, že by Parlament uzákonil, že si lidé mohou na svou léčbu připlácet,“ říká onkolog Jiří Vorlíček.

Biologické léky jsou nejmodernější přípravky, které jsou účinnější a zároveň šetrnější než klasické medikamenty. Jsou ale nesmírně drahé. Lidem se proto většinou podávají jen ve specializovaných centrech – například onkologických. Někdy se jim proto říká také "centrové".

Biologickou léčbu v Česku poskytuje celkem 53 zdravotnických zařízení, lékaři ji předepisují na 51 různých chorob. Největší tuzemská pojišťovna VZP zaplatí každoročně "centrovou léčbu" zhruba 17 tisícům pacientů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy