reklama
 
 

Plán za 4,5 miliardy má zabránit vraždám v nepříčetnosti

1. 6. 2015
Foto: Eliška Čermáková
O lidi s duševní chorobou se po propuštění z léčebny postará komunitní centrum. Bude vybavené nejen lékaři, ale také terénními sociálními pracovníky a asistenty. Otevřeno bude prakticky nepřetržitě.
Doporučujeme

Praha - Trpěl bludy a vyhrožoval, že někoho zabije. Po propuštění z psychiatrické léčebny skutečně bodl a zavraždil mladou knihovnici. Tragédie z Horní Břízy na Plzeňsku znovu ukázala na problém spojený s psychiatrickou péčí v Česku. Vraždám v nepříčetnosti se dá totiž podle odborníků předcházet.

Zajistit by to měla síť komunitních center duševního zdraví, která vyroste po celém Česku. Ministerstvo zdravotnictví s ní počítá ve své reformě psychiatrie, na kterou chce už během příštího roku čerpat 4,5 miliardy korun z evropských dotací. V každém regionu by mělo vzniknout alespoň jedno komunitní centrum.

O lidi s duševní chorobou se tady postará tým asi dvaceti zaměstnanců – nejen psychiatrů, ale také terapeutů, terénních sociálních pracovníků a asistentů. "Pacienty si budou přebírat postupně, navštěvovat je budou už v léčebně, když se bude chystat jejich propuštění," vysvětluje spoluautor reformy a pracovník ministerstva zdravotnictví Ivan Duškov.

Klientovi potom pomohou i doma: budou dohlížet na to, jestli chodí na terapie či bere léky. Asistovat mu mohou také při hledání práce a řešení osobních problémů.

Pětina hospitalizací je zbytečných

Právě to dnes nikdo nedělá. Systém je podle odborníků nastaven špatně. "Pacienta sice odvezou s akutním problémem do psychiatrické nemocnice, kde ho lékaři zaléčí, jakmile ale akutní problém odezní, propustí ho. Nemohou ho v léčebně držet donekonečna," popisuje současnou praxi Duškov.

Jenomže pacient se znovu ocitne bez pomoci. Jestli chodí k ambulantnímu specialistovi, už nikdo nehlídá. Jeho zdravotní problémy se proto mohou znovu rozvinout.

O tom, kolika pacientům se to může stát, svědčí i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky: dokonce 78 procentům schizofreniků lékaři při propuštění z nemocnice doporučují, aby vyhledali ambulantního psychiatra a dál se léčili. Jde o 8,5 tisíce lidí. Dalším 12 procentům pacientů – tedy 1300 lidem - pak dokonce lékaři předepíšou další ústavní léčbu.

"Pětina lidí by se dokonce nemusela do léčebny vůbec dostat, pokud je někdo předtím vedl a jejich problému se věnoval," uvádí ve svém materiálu o centrech duševního zdraví ministerstvo zdravotnictví.

Léčebny, jak je známe dnes, zaniknou

Do budoucna se proto část psychiatrických léčeben na komunitní centra přemění. Podle Duškova se do nich přesune část nemocničních psychiatrů. Spolu s terapeuty a sociálními pracovníky bude ve třiceti centrech pracovat 600 až 700 lidí.

Provoz každé komunity bude stát kolem 14 až 15 milionů ročně, všech třicet center tedy přijde na 450 milionů z balíku peněz na zdravotnictví a sociální služby. Pro srovnání: dnes stát posílá na psychiatrii 8,8 miliardy korun a tři čtvrtiny z toho jdou na léčebny.

Ostatně přeměnu čekají i léčebny a nemocnice. Zaniknou. O ty nejzávažnější případy se nově postarají specializovaná centra, ostatní pacienty si převezmou menší psychiatrická oddělení v běžných nemocnicích.

"Toto uspořádání je výhodnější i z toho důvodu, že řada pacientů trpí kombinací psychických a somatických poruch. V běžné nemocnici budou mít veškerou péči zajištěnou na jednom místě," vysvětluje šéf Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý.

Psychiatrů je příliš málo

Většina odborníků s plány ministerstva souhlasí. Největší problém současné české psychiatrie je totiž podle nich přimět nemocné, kteří se vyhýbají léčbě, aby přišli do ordinací. "Vznik komunitních center, která budou pracovat s nemocnými i po propuštění z lůžkového zařízení, skutečně může snížit nebezpečí útoků na minimum," domnívá se například Filip Španiel z Psychiatrického centra v Praze.

Přesto bude muset ministerstvo vyřešit jeden problém: nedostatek lékařů. Podle senátorky a členky správní rady VZP Aleny Dernerové je jich totiž zoufalý nedostatek - necelých osm stovek.

Počty ambulantních specialistů sice v posledních dvanácti letech o třetinu nabobtnaly, ovšem pacientů přibylo ještě víc - o šedesát procent. Podle šéfa bohnické kliniky Martina Hollého se proto mohou lékaři věnovat každému pacientovi v průměru sotva třináct minut.

Léčebna v Dobřanech propuštěním pacienta nepochybila, ředitel jednal v souladu se zákonem, jeho odvolání pokládám za zcela nekorektní přístup, říká psychiatr Ivan David. Jde podle něj o chybu systému | Video: Daniela Drtinová |  16:36

"Čekací lhůty na ošetření se navíc pohybují v řádech týdnů i měsíců. Nedovedu si proto představit, jak se centra duševního zdraví personálně zajistí," podotkla Dernerová.

Podle ministerstva se proto bude muset reforma navázat také na změnu vzdělávacího systému. Počet odborníků by se měl během následujících deseti až patnácti let zvednout o třetinu.

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama