Náklady na zbrojní zakázky, o kterých ve středu rozhodovala vláda, v souhrnu pravděpodobně přesáhnou 100 miliard korun a zásadně ovlivní podobu části české armády v příštích desetiletích.
Černochová také ve středu informovala vládu, že české stíhací letouny Gripen budou hlídat o dva měsíce déle vzdušný prostor pobalstkých zemí. Požádala o to Litva, protože české stíhače neměl kdo vystřídat.
O záměru na pořízení F-35 vláda podle Černochové rozhodla na základě vojenského doporučení armády. Ministryně má pověření jednat s americkou vládou do října 2023. Pokud by se nepodařilo dosáhnout dohody, mohou přijít na řadu další způsoby řešení. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů.
Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česko smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci. Podle Černochové ale bylo nutné rozhodnout už nyní, protože se ceny techniky stále zvyšují a zároveň chybí výrobní kapacity a suroviny, což dobu dodání prodlužuje.
Podle Švédů budou gripeny splňovat požadavky českého letectva nejméně do roku 2040. Společnost Saab, která letadla vyrábí, čekala, že bude mít švédská vláda transparentní možnost představit svou nabídku. Uvedl to server Seznam Zprávy.
Kabinet ve středu také projednal tendr na nákup 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun, který nabral několik let zpoždění. Výběrové řízení minulá vláda na konci svého funkčního období zastavila, protože podané nabídky nesplňovaly armádní požadavky. Ministerstvo obrany tři možné výrobce oslovilo s novými podmínkami tendru, dva z jeho účastníků je ale odmítlo. Vláda proto na základě právní analýzy rozhodla o zrušení výběrového řízení.
Nově bude Černochová jednat přímo se švédskou vládou o nákupu strojů CV90 od výrobce BAE Systems. Ten nové podmínky v tendru akceptoval. Noví obrněnci nahradí ve výzbroji 7. mechanizované brigády letitá sovětská BVP.
Nákup ze Švédska chce Černochová koordinovat se Slovenskem, které pořídí 152 CV90 zhruba za 1,69 miliardy eur (41,7 miliardy korun). Existuje podle ní šance na slevu nebo rychlejší dodávky. "Jdeme vyjednávat se švédskou vládou, ale nezavíráme si cesty pro další možnosti, které mohou nastat," doplnila.
S nákupem by podle Černochové měl počítat už státní rozpočet pro příští rok. Při vyjednávání chce dosáhnout toho, aby se na zakázce minimálně ze 40 procent podílel český průmysl, dalšími kritérii budou rychlost dodání a cena.
Premiér Fiala označil středeční vládní rozhodnutí za krok směrem k posílení obranyschopnosti Česka v příštích desetiletích, k modernizaci armády a plnění závazků vyplývajících z členství v NATO. Náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že se švédskými BVP je armáda schopna pracovat. "Je to vyhovující vozidlo pro koncepci našich ozbrojených sil a vozidlo, které potřebujeme. Pokud k tomu nákupu dojde, jsme s tímto výběrem spokojeni," uvedl.
Firmu BAE Systems rozhodnutí vlády potěšilo. Věří, že vozidlo CV90 je pro Česko nejlepší volbou. Společnost Rheinmetall je z rozhodnutí překvapená a firma GDELS vzala středeční prohlášení Černochové na vědomí. Než rozhodne o dalších krocích, chce analyzovat situaci a přezkoumat své další možnosti.
Vojenští analytici Jiří Vojáček a Lukáš Visingr rozhodnutí vlády začít vyjednávat o nákupu CV90 uvítali, jde podle nich o osvědčený stroj. V případě F-35 se shodli, že to je v současné době nejlepší bojový letoun na světě. Poukázali ale na vysoké náklady, které jsou s jeho provozem spojené. Podle Vojáčka šlo o čistý výběr mezi "hodně muziky za hodně peněz" a "méně muziky za méně peněz". Visingr poznamenal, že po ruském útoku na Ukrajinu je jasná odpověď na otázku, zda Česko nejmodernější stroj na světě potřebuje.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) by přímý nákup CV90 ze Švédska podpořil. Zdrženlivý je naopak v případě pořízení stíhacích letounů F-35 z USA, k bližšímu komentáři mu chybí podrobnější faktické informace ohledně ceny nebo doby dodání.
