Praha - Lednový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že čím dál více Čechů je zcela proti přijímaní uprchlíků z válkou postižených zemí. Pro tento názor se vyslovilo 65 procent dotazovaných, zatímco ještě v září minulého roku jich bylo jen 50 procent. I počet těch, kteří by v Česku uprchlíky nechali do doby, než v jejich zemi pomine válečný konflikt, se výrazně snížil. Ze záříjových 40 na současných 28 procent. Jen velmi malá část českých občanů (tři procenta) zastává postoj, že by Česko mělo uprchlíky přijmout a nechat je se zde usadit natrvalo.
Poláci jsou v otázce uprchlické krize daleko vstřícnější než česká veřejnost. Proti nepřijímání uprchlíku je v zemi našeho sever-východního souseda 53 procent dotazovaných. V rámci Visegrádské čtyřky se "nejpřátelštěji" k uprchlíkům staví Maďaři. Podle průzkumů je proti přijímání migrantů 32 procent občanů Maďarska a 58 procent by jim poskytlo útočiště ve své zemi dokud by uprchlíci nebyli schopni se vrátit do svého původního státu.
Mírnější postoj mají Češi k ukrajinským uprchlíkům. Ty by přijímalo 43 procent dotazovaných, naproti tomu 39 procent by je odmítalo úplně. Pro přijímání migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu je 15 procent dotazovaných, opačný názor zastává 8 z 10 lidí.
Z průzkumu také vyplývá, že zhruba čtyři pětiny lidé migranty berou nejen jako bezpečnostní hrozbu pro Česko a Evropu, ale také v celosvětovém kontextu. I zájem o migrační krizi je větší, než o jiné mezinárodní konflikty z minulosti. Aktuální vývoj krize sleduje bezmála 80 procent české veřejnosti.
