Uprchlická zařízení v Česku jsou téměř úplně prázdná. Podmínky v Bělé se zlepšily, říká ombudsmanka

Jan Hejl Jan Hejl
10. 2. 2016 6:50
Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.
V uprchlickém táboře v Bělé-Jezové přebývá jen několik cizinců. Kapacita je přitom 700 míst.
V uprchlickém táboře v Bělé-Jezové přebývá jen několik cizinců. Kapacita je přitom 700 míst. | Foto: Reuters

Praha – Ještě loni na podzim detenční zařízení pro migranty praskala ve švech. Ministerstvo vnitra v nich narychlo navyšovalo kapacity, otevřelo i nový uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Dnes jsou budovy, kde cizinci čekají například na vyhoštění ze země, téměř prázdné.

Kvůli chladnému počasí i dlouhodobě restriktivní migrační politice ministerstva vnitra pod vedením Milana Chovance se migranti Česku vyhýbají. Rakušané navíc uprchlíky organizovaně pouští do Německa. I proto čeští policisté od začátku roku zadrželi jen čtyři desítky nelegálních migrantů, za poslední týden pouhé tři.

Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se do Česka (v drtivé většině případů přes Česko do Německa), se také vylidnila detenční zařízení. I díky tomu se v nich podařilo zlepšit podmínky. Právě poměry v uprchlickém táboře v Bělé-Jezové na Mladoboleslavsku před téměř čtyřmi měsíci ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová.

Kolik migrantů úřady v detencích drží?

Bělá pod Bezdězem - detenční zařízení - prohlídka s Chovancem - final

Bělá-Jezová

  • Kapacita: 700
  • Míst obsazeno: 9

Vyšní Lhoty

  • Kapacita: 452
  • Míst obsazeno: 29

Drahonice

  • Kapacita: 240
  • Míst obsazeno: 51

Teď veřejná ochránkyně práv vzkazuje, že se po několika schůzkách s Chovancem podmínky v Bělé zlepšily. "Především přibylo tlumočníků a sociálních pracovníků, zlepšila se dostupnost právní pomoci," upřesňuje její mluvčí Iva Hrazdílková.

Liduprázdné, ale přizpůsobené detence

Detence, které disponují celkovou kapacitou přes 1500 míst, jsou téměř liduprázdné. Úřady v Drahonicích a Vyšních Lhotách dohromady drží jen osmdesát migrantů. V Bělé-Jezové na Mladoboleslavsku, jejíž kapacita činí 700 míst, dnes přebývá pouhých devět cizinců.

O situaci v tamním zařízení loni v říjnu ombudsmanka Anna Šabatová zveřejnila zprávu, v níž konstatovala, že dochází k porušování lidských práv migrantů. Varovala, že dětem chybí teplé oblečení nebo vhodná obuv. Podle zjištění Šabatové byly podmínky v Bělé horší než ve vězení a vyzvala ministerstvo vnitra, které uprchlické zařízení spravuje, k nápravě.

Na poměrech v Bělé, které loni kritizoval i Vysoký komisař OSN pro lidská práva, se tehdy podle Hrazdílkové podepsala hlavně přeplněnost areálu. "Zařízení nebylo připraveno na poskytování služeb tolika lidem," vysvětluje mluvčí. "Znamená to ale také, že v tuto chvíli není jak ověřit, jak by zařízení fungovalo při plném obsazení."

I přes kritiku Šabatové si ministerstvo vnitra i cizinecká policie stojí za svým – tvrdí, že podmínky v Bělé byly standardní i v době, kdy bylo zařízení plné. "Člověk dostal najíst, měl se kde vyspat, pro děti byly a jsou volnočasové aktivity. O ty lidi bylo normálně postaráno a podmínky v detencích se neustále zlepšují, hlavně směrem k malým dětem," odmítl výtky Šabatové šéf cizinecké policie Milan Majer.

Uprchlický tábor v Bělé je podle Chovancova úřadu už nyní uzpůsobený rodinám s dětmi i ženám. Správa uprchlických zařízení po kritice ombudsmanky i neziskových organizací třeba odstranila ploty, které oddělovaly jednotlivé budovy.

"Rekonstrukcí prochází například toalety, další prostory sloužící klientům, dětské centrum, dětské koutky nebo místnost pro právní poradenství," vyjmenovává Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra s tím, že ve všech českých detencích už pravidelně působí překladatelé a cizinci mohou využít právního poradenství.

Mluvčí ochránkyně práv však upozorňuje, že tyto změny nemusí automaticky znamenat, že v případě náporu migrantů nebude znovu docházet k excesům jako vloni. Rovněž připomíná, že jedním z cílů inspekcí Šabatové v uprchlických zařízeních je prevence.

"Zprávy ombudsmanky, popis nedostatků a příkladů špatného zacházení by měly být pro zřizovatele a provozovatele zařízení dostatečným vodítkem k tomu, aby se stejné chyby neopakovaly," připomíná Hrazdílková.

Politici straší zavřením hranic

I přes mizivý zájem běženců o Českou republiku paradoxně vysoce postavení politici stále víc hovoří o uzavření státních hranic. Jihomoravský hejtman Michal Hašek například minulý týden přišel s neobvyklým návrhem – hraniční přechody by mohli střežit dobrovolní hasiči. Jeho nápad na návštěvě kraje podpořil i prezident Miloš Zeman, bude za Haškův plán lobbovat i u dalších hejtmanů.

Uzavření hranic si také podle říjnového průzkumu agentury Median pro Českou televizi přeje bezmála 80 procent Čechů. A mnozí politici v tomto ohledu přáním veřejnosti ochotně naslouchají.

Po okamžitém obnovení hlídek volá například parlamentní hnutí Úsvit – Národní koalice. Šéf jejich poslaneckého klubu Marek Černoch upozorňuje, že migrační vlna se může každou hodinou stočit do Česka. "Z našeho pohledu mělo k uzavření hranic už dojít," tvrdí. Uzavřením schengenských hranic by uprchlickou krizi řešil i ministr financí Andrej Babiš.

Že někteří politici už přehánějí, upozorňuje dokonce i ministr vnitra Milan Chovanec, který přitom platí za zastánce striktního přístupu k migrantům. "Česká republika nezaznamenává žádný příliv migrantů, a to už v řádu týdnů a měsíců. Nechci toto téma podceňovat, ale myslím, že tady tím někteří lidé straší víc, než je zdrávo," řekl ve středečním rozhovoru pro Aktuálně.cz místopředseda ČSSD.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy