reklama
 
 

Středoevropské země se chystají na střet s Merkelovou, píší Němci. Místo kvót chtějí uzavření hranic

AKTUALIZOVÁNO 13. 2. 2016
Slovenský premiér řekl, že Německo si stěžovalo kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze. Na něm budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Podle německého týdeníku Der Spiegel státy V4 zřejmě půjdou příští týden do otevřené konfrontace s Merkelovou kvůli sporu o řešení uprchlické krize.

Berlín/Praha - Na nadcházejícím summitu Evropské unie hrozí otevřený střet mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a zeměmi, které odmítají její plán na řešení uprchlické krize ve spolupráci s Tureckem. Mezi nejsilnější odpůrce patří země visegradské skupiny, které místo kontingentů pro přijímání běženců z Turecka prosazují uzavření hranic mezi Makedonií a Řeckem, napsal v novém vydání německý týdeník Der Spiegel.

Podle týdeníku je základem plánu Merkelové to, že EU každoročně vyzvedne z Turecka 200 000 až 300 000 běženců, kteří budou následně rozděleni mezi evropské země při zohlednění jejich velikosti a hospodářské výkonnosti. Všechny ostatní uprchlíky, které by se podařilo zachytit v Egejském moři, by EU vracela do Turecka.

Proti plánu kancléřky se staví mnoho členů EU, nejvýrazněji vystupují země V4, napsal Der Spiegel. Ty se zasazují spíš o uzavření hranic na cestě mezi Makedonií a Tureckem, aby se uzavřela takzvaná balkánská cesta uprchlíků do Evropy. Merkelová údajně s takovým krokem nesouhlasí, protože se obává, že by desítky tisíc běženců uvízly v Řecku, což by v zemi vyvolalo chaos. Navíc by mohli běženci začít hledat novou cestu do Německa přes Albánii a Itálii, takže by uzavření makedonské hranice žádoucí výsledek nakonec nepřineslo.

Musíme uzavřít balkánskou cestu

Der Spiegel napsal, že státy V4 zřejmě půjdou příští týden na summitu EU do otevřené konfrontace s Merkelovou kvůli sporu o řešení uprchlické krize. Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák tak ostré vyjádření odmítl. "Dokud chybí společná evropská strategie, tak je legitimní, že státy na balkánské trase chrání své hranice. S tím jim pomůžeme," řekl Lajčák časopisu. Dodal, že by bylo špatné přenechat Turecku řešení problémů Evropy.

Slovenský ministr také kritizoval návrh na vytvoření kontingentů pro přijímání běženců. "Kontingenty představují jen pobídku pro migraci," uvedl.

Der Spiegel napsal, že středoevropské země mají spojence i v německých vládních stranách. "Musíme uzavřít balkánskou cestu. Kdo chce udržet v Evropě uzavřené hranice, musí také umět hranice zavřít," řekl listu místopředseda poslanců vládní sociální demokracie (SPD) Axel Schäfer.

Náhradní plán, pokud selže Řecko

Slovenský premiér v sobotu řekl, že Německo si stěžovalo u slovenského ministerstva zahraničí kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze. Na něm budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Země V4 by podle něj měly nabídnout náhradní plán ochrany vnějších schengenských hranic, pokud v této záležitosti selže Řecko.

"Německo protestovalo u státního tajemníka (slovenského) ministerstva zahraničních věcí kvůli konání tohoto summitu, prý je třeba hledat jiné cesty. Pokud Řecko jednou nechce chránit (schengenské) hranice, musíme nabídnout jiné varianty," řekl Fico novinářům na tiskové konferenci v Banské Bystrici po programové konferenci své strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD).

Možnost vytvoření takzvaného záložního hraničního systému v souvislosti s ochranou schengenských hranic před přílivem migrantů do EU přes takzvanou balkánskou cestu zmiňoval již dříve český premiér Bohuslav Sobotka. O tomto plánu hovořil předseda české vlády s Ficem během své lednové návštěvy Bratislavy. Slovenský premiér tehdy záměr svého českého kolegy podpořil.

Fico zopakoval svůj názor, že Řecko selhává v ochraně vnějších hranic schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. "Chceme, aby vznikla shoda mezi zeměmi V4, že když nefunguje Řecko a ono skutečně nefunguje, tak je výhodnější investovat peníze do ochrany hranic, která odděluje Řecko od Makedonie, Bulharska a od dalších zemí na dané linii," řekl. Doplnil, že Bratislava je v této otázce připravena podílet se finančně i personálně.

Jen hledáme řešení

Český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza uvedl, že se na něj kvůli pondělnímu jednání zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze obrátil německý velvyslanec. Zajímaly ho cíle a obsah summitu.

Podle Prouzy Česká republika a další země V4 podporují při řešení migrační krize spolupráci s Tureckem, zároveň jsou ale připraveny posílit pomoc Řecku stejně jako Makedonii nebo Bulharsku, které se mohou v případě rostoucího počtu uprchlíků dostat pod velký tlak. "Ostatně k bilaterální pomoci Makedonii členské státy EU vyzval nedávno i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Pomoc Makedonii tak považujeme za přirozenou součást evropského řešení migrační krize," uvedl Prouza.

Podobně se v sobotu vyjádřil i mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle něj pondělní summit má dva jasné tematické bloky, a to 25. výročí visegrádské skupiny a migrační krizi, a "není tam žádná snaha dělat nějakou oponenturu jakékoli zemi EU".

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nevnímá dotazy Německa na pondělní jednání visegrádské skupiny (V4) o běžencích jako stížnosti, ale jako vysvětlování nejasností a hledání společného přístupu. Praha usiluje o společné evropské řešení uprchlické krize, řekl dnes ministr českým novinářům na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

"Já bych rozhodně nepoužil výraz stěžovalo. V té pozici ta debata není. Tady se na diplomatické úrovni vede celá řada rozhovorů, řada z nich je pochopitelně důvěrných, protože se snažíme si vyjasňovat věci, které nejsou samozřejmé a nejsou totožné. Ale já to pokládám za normální cestu hledání řešení, já to neberu, že by si někdo stěžoval. A já mám zájem se bavit s německými partnery," řekl Zaorálek.

"Nemá cenu se z něčeho obviňovat, je potřeba najít cestu z krize. Potřebujeme ji najít rychle, potřebujeme se o tom otevřeně bavit a potřebujeme se na tom sjednotit," řekl ministr. "Samozřejmě i my usilujeme o společné evropské řešení. To, že jsou rozdíly, to je pravda. Ale také problémy, kterým čelíme, jsou mimořádné a není divu, že nemáme úplně na všem shodu," uvedl.

Celá řada děr

Zaorálek také odmítl německý návrh na vytvoření kontingentů pro počty běženců, které by Evropská unie vyzvedla z krizových oblastí a rozdělila mezi členské země. "Česká republika nesouhlasí s nějakými povinnými kvótami, protože nám připadá, že tady se zapřahují koně za vůz. My nemáme dnes celkové řešení a tady je vidět, že je tam celá řada děr," řekl. Podle něj chybí mimo jiné dohody o tom, že by Turecko přijímalo zpět z Řecka běžence, kteří by se sami vydali na cestu přes Egejské moře. "Má-li to mít smysl, pak musí všichni fungovat řádně. Nemá smysl cokoli rozdělovat, když jednotlivé země neprovádějí ty základní funkce, které musí na hranicích být schopny provést. To znamená, rozeznat toho, kdo přichází, zadržet ty, kteří jsou dokonce nebezpeční," uvedl ministr.

Zaorálek také odmítl všechny spekulace o možném konci schengenského prostoru bez vnitřních hranic. "Německo si je vědomo stejně jako Česká republika toho, že volné hranice je něco, co je životně důležité stejně pro Českou republiku jako pro Německo. A rozhodně si nijak lehce nepohrávají s nějakým takovým opatřením. Všechno, co děláme, děláme proto, aby se žádné hranice nezavíraly, ale aby fungovaly vnější schengenské hranice Evropy," řekl ministr.

autor: ČTK | 13. 2. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama