Nejlépe si ze sledovaných kritérií vedly české vysoké školy v takzvané internacionalizaci. V tomto bodě se hodnotí podíl oborů s výukou v cizím jazyce, procento studentů ze zahraničí nebo možnosti studentů vyjet do zahraničí. Nadprůměrnou známku v rámci měření U-Multirank získalo 56 procent z 18 hodnocených univerzit v Česku.
Českým školám ale v tomto kritériu pomáhá i vysoký podíl studentů ze Slovenska, kteří se počítají jako cizinci, ale mohou studovat ve své mateřštině.
Nadprůměrné jsou české univerzity také v počtu vědeckých publikací, avšak horší už je to s jejich využitím v dalších vědeckých pracích. Jen velmi malý podíl českých publikací totiž patří mezi 10 procent nejcitovanějších studií v daném oboru. Velká část jich je vytvořena v rámci spolupráce se zahraniční institucí.
V hodnocení výuky Česko také dost zaostává. Hlavním problémem je nízký podíl studentů bakalářských oborů, kteří svůj obor dokončí. Pohyboval se loni totiž jen okolo 40 procent, většina studentů dokončí svůj obor pouze na dvou ze sedmnácti sledovaných škol - Mendelově univerzitě v Brně a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Naopak nejméně studentů dostuduje bakaláře na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, pouhých 30 procent.
Vysoká škola chemicko-technologická přitom jinak dopadla ve srovnání nejlépe z českých škol, získala nejvíce známek "výborně" (devět). Se sedmi nejlepšími hodnoceními se za ní umístila Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Západočeská univerzita v Plzni. Největší a nejstarší Univerzita Karlova získala pouze tři, ale je to způsobené také tím, že u ní autorům srovnání chyběla některá data, a tak v některých kritériích nemohla být vůbec hodnocena.
Spolupráce se soukromým sektorem vázne
Největším nedostatkem českého vysokého školství je ale podle srovnání přenos znalostí do praxe a obecně spolupráce se soukromým sektorem. To se podepsalo hlavně na počtu získaných patentů, kterých bylo loni jen 81. Ve srovnání s univerzitami celého světa se nadprůměrný počet patentů povedl získat jenom pražskému ČVUT a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Dlouhodobým problémem je také financování výzkumu ze soukromého sektoru. Pouhých 6 procent z podnikatelských výdajů na vědu a výzkum šlo v roce 2017 vysokým školám, zbytek skončil opět v podnikovém sektoru. Přitom Technologické agentuře ČR, která se spoluprací univerzit a firem zabývá, zbyly v loňském roce v rozpočtu nevyužité 2 miliardy korun, což byla více než polovina ročního rozpočtu celé organizace.
Předseda agentury Petr Konvalinka v lednu pro deník E15 uvedl, že problém je podle něj v roztříštěnosti státní podpory. "Je stále řada ministerstev, která dotují různé programy, a firmy se v tom hůře orientují. Není to úplně přehledné, a hlavně se obtížně korigují překryvy a možné duplicity v programech."
U-Multirank je žebříček univerzit z celého světa, jehož vznik a vývoj podporuje Evropská komise. Letos do srovnání zahrnuli autoři 1600 univerzit z 90 zemí světa. Na rozdíl od obvyklých žebříčků srovnává univerzity v rámci oborů a poté uděluje známky od A po E, kde C je průměr škol v daném oboru. Nedá se tedy na základě U-Multiranku říct, která škola je nejlepší.
