Nejméně důvěryhodnými politiky ve světovém měřítku nadále byli podle CVVM německá kancléřka Angela Merkelová, americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin, k nimž nově přibyl severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Zemanovi podle nyní zveřejněného průzkumu důvěřovalo 50 procent dotázaných (o tři procentní body více než v dubnu loňského roku) a 43 procent mu nedůvěřovalo (o čtyři procentní body méně). Důvěra Čechů v Kisku se zvýšila z 33 na 44 procent, nedůvěra klesla z 30 na 25 procent. Končící slovenský prezident tak na tom byl podle CVVM ze všech 23 hodnocených osobností relativně nejlépe.
Ze čtvrté na třetí příčku v žebříčku důvěryhodnosti se dostal Orbán, který si v důvěře polepšil z 25 na 34 procent, přičemž nadále mu nedůvěřovala zhruba čtvrtina lidí. V dubnu třetího francouzského prezidenta Emmanuela Macrona (31 procent důvěřujících) předskočila těsně i britská premiérka Theresa Mayová (32 procent důvěřujících). Nedůvěra v ně se ale zvýšila - u Mayové z 31 na 35 procent, u Macrona z 35 na 43 procent. Za ně se do žebříčku dostal slovenský premiér Peter Pellegrini s 23 procenty důvěry a 18 procenty nedůvěry.
Žebříček nejvíce nedůvěryhodných lídrů se podle CVVM od dubna do prosince nezměnil. Merkelové nadále nevěřilo 70 procent Čechů, Trumpovi a Putinovi dvě třetiny respondentů. Důvěřovala jim zhruba pětina dotázaných. V míře nedůvěry se za tuto trojici dostal poprvé hodnocený Kim Čong-un, kterému důvěřovala tři procenta Čechů. Hůře na tom byl s dvouprocentní důvěrou už jen také nově hodnocený současný íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Jemu nedůvěřovala čtvrtina dotázaných a tři pětiny oslovených nevěděly, o koho jde.
Průzkum CVVM se uskutečnil od 1. do 13. prosince loňského roku. Zapojilo se do něj 1078 lidí starších 15 let.
