Budín je hezká čtvrť Čáslavi, plná rodinných domků s opečovávanými zahradami, po kterých se prohánějí psi. Jenže v podzimní větrné dny, jako je tento, si člověk tak trochu připadá, jako by strčil hlavu do odpadkového koše.
Není těžké identifikovat proč. Skládka, která se vrší několik stovek metrů odsud, je naprostou dominantou desetitisícového města, ležícího 60 kilometrů východně od Prahy. Kdo od hlavního města přijíždí, spíš si jako první všimne bizarně vyhlížející hory odpadu než kostela svatého Petra a Pavla, ačkoli je jeho 88metrová věž jednou z nejvyšších v Česku.
"Můj osobní názor je, že se tady postavila největší pitomost, co se mohla v životě stát. Od počátku je to úplně špatně, na kraji města postavit skládku…" nadává starší muž, který pracuje na zahradě jednoho z domů nejblíže smetiště.
Nejde jen o štiplavý zápach odpadků, vůči kterému jsou místní podle svých slov částečně "otupení". Vítr odnáší ze skládky papíry, sáčky či fólie. Poletují po okolí a zachytávají se o stromy či ploty blízkých domů.
Lidem, kteří bydlí blíže centru města, zase vadí množství mohutných aut s odpadem, které se sem z celého Česka neustále hrnou. Ke skládce přijíždí ve všední den zhruba jedno za dvě minuty. Velká část z nich projede přímo historicky hodnotnou Čáslaví.
I z jejího centra je vidět na horu, která začala za městem růst v 90. letech. Populární u místních nikdy nebyla. S nadějemi vyhlíželi polovinu příštího roku, kdy mělo podle původních plánů ukládání odpadu za Čáslaví skončit. Jenže přišla změna. "Za tou homolí, co už tady máme, by měla vyrůst ještě jedna," ukazuje ze své zahrady muž v pracovním oblečení.
Firma AVE, která skládku provozuje, by chtěla v ukládání pokračovat až do roku 2030, kdy má skládkování v Česku ze zákona skončit. Potřebuje k tomu odpadové centrum rozkládající se na ploše 20 hektarů, což odpovídá rozloze čtyř pražských Václavských náměstí, rozšířit ještě o více než polovinu.
Pro spoustu místních je to nepředstavitelné. Ne tak pro vedení města. To letos na podzim s dalším rozšířením skládky souhlasilo a s AVE podepsalo dohodu. "Starostu jsem podporoval, ale teď jsem opravdu na vážkách. Toto mně i ostatním lidem opravdu vadí," pokračuje starší muž opírající se o svůj plot.
"Podívejte, já bych tam tu skládku nikdy nepostavil. Mně se tam nelíbí," hájí svůj postoj starosta Jaromír Strnad (ČSSD a Nezávislí), zatímco jemně tluče pěstmi do stolu na znamení vzdoru. "Ale už ji nikdo neodveze. A jsem toho názoru, že by se z ní mělo vytěžit maximum, když už tam je."
Milionový podvod
Hlavní roli hrají peníze. Skládka Čáslavi přináší značnou část jejích příjmů. Třeba v roce 2021 hospodařilo město s rozpočtem 226 milionů, přičemž zhruba 50 milionů šlo z poplatků od AVE. Díky skládce si může Čáslav podle Strnada dovolit udržovat nízkou daň z nemovitosti. Lidé navíc platí poloviční náklady na svoz odpadu, než je maximum.
V nové dohodě se AVE dál zavazuje, že bude přispívat pět milionů na chod nemocnice a zafinancuje obchvat, který ulehčí dopravě ve městě. "To je přece pro město velký přínos, i kdyby se tady mělo za několik let přestat ukládat," říká přesvědčeným tónem Strnad.
Na to nikdo z místních, kterých se reportéři Aktuálně.cz dotazovali, neslyší. Než peníze by raději konec skládky a s ní spojeného zápachu, kamionů a poletujících sáčků. "Už by to stačilo. Na tohle množství a takhle dlouhou dobu to vůbec nebylo počítané. Nám se to nelíbí. Lidi to tady vidí jednoznačně," říká seniorka Milada. "A kdo ví, jestli ty peníze vůbec uvidíme," přidává se kolemjdoucí muž.
Naráží na to, že AVE má u Čáslavanů významný škraloup. Firmu, kterou spoluvlastní miliardáři Daniel Křetínský a Karel Pražák, policie obvinila z toho, že v minulosti dlouhodobě obírala o peníze z poplatků město i stát.
Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu lhala o tom, co na skládce ukládá a co s tím dělá. Část dováženého materiálu vydávala za odpad, který spolutvoří konstrukční prvek skládky a platí se tak za něj nižší poplatky. Takto označovala i běžný odpad.
Tímto způsobem měla AVE veřejné rozpočty připravit téměř o čtyři miliardy korun, z toho Čáslav zhruba o miliardu. Trestní řízení se vede od roku 2022, soudy ale zatím o vině nerozhodly.
Náhrad se město začalo domáhat v době, kdy Čáslav vedl předchozí starosta Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny). Ten nyní spolu s ostatními opozičními zastupiteli proti dohodě protestuje. "Pro mě je nepřijatelné, že se město dává dohromady s partnerem, který ho dlouhodobě podváděl," míní Málek.
Údajné podvody se začaly dít za vlády Strnada, který stál v čele města už v letech 2010 až 2018. Brání se, že o nich nevěděl a koncem svého působení sám na nepravosti upozornil krajský úřad. Firmě i tak věří dál. "Pokud se v polovině roku skládka zavře a nezbude nám nic jiného než zvýšit poplatky na maximum a vozit odpad do Benátek nad Jizerou, uvidíte, jak se názor lidí změní," domnívá se starosta.
A dodává, že nová dohoda dá městu potřebné páky na to, aby firmu hlídalo. Pokud jedna ze stran podmínky nedodrží, může smlouvu do třiceti dnů vypovědět. Navíc se Čáslav nově zbavuje závazku, že bude svoz odpadu ve městě mít na starosti výhradně AVE.
Opozice to ale vnímá naopak. Vadí jí například pasáže, ve kterých se město vzdává práva zasáhnout připomínkami do řízení o ekologické zátěži EIA a zavazuje se změnit územní plán tak, aby umožnil stavbu skládky.
Přímou kontrolu garantuje Strnad i občanům. Pomocí webkamery před bránou budou moct "kontrolovat, jaký odpad na místo AVE vozí". "To je hezké. Ale jak uvidíme, co to je za odpad a jak se s ním nakládá?" namítá k tomu Málek, který proti dohodě podal na ministerstvo vnitra podnět na posouzení možné protizákonnosti.
Ředitelka divadla protestovala, dostala vyhazov
Protesty slyšel Strnad i na setkáních s občany, kterých se jen letos konalo několik. Mimo jiné v reakci na petici proti rozšiřování skládky, kterou podepsalo přes tisíc lidí. Schůze provázela bouřlivá atmosféra, lidé si přinesli transparenty s nápisy jako "Skládce stop, smrdí nonstop" a "Prachy, špína, zmar, devadesátkám zdar".
Jednou z žen, která na setkáních proti starostovi vystupovala, byla Lada Bartošová. Tehdy ještě jednatelka Dusíkova divadla Čáslav. Proti skládce brojila dlouhodobě i na sociálních sítích. "Neskutečné, co je možné. Stačí arogance, drzost a znovu arogance," napsala o starostovi po jednom z jednání.
O svůj post ale přišla, vedení města ji jako vlastník divadla v květnu odvolalo a na místo vystudované historičky umění dosadilo radního z ANO Jiřího Žaloudka, historika, policistu a příležitostného herce. Jako důvod uvedlo nekomunikaci. "Měl jsem svatou trpělivost. Ale když mě nazývá na sociálních sítích gaunerem… Posílal jsem za ní lidi, kteří s ní spolupracují, a říkal jim, ať jí domluví. Ať se chová normálně," popisuje starosta odvolání. "Dali jsme jí šanci, aby se srovnala s tím, jakým způsobem dopadly volby. Nesmířila se s tím. Tak jsme ji odvolali," dodává Strnad.
Podobně skončila také spolupráce s TV Čáslav, projektem režiséra Milana Klímy, který pro město zpracovával videa o dění v Čáslavi. Stejně jako Bartošová ale i Klíma v reportážích začal vystupovat proti vedení. "Byl neobjektivní. S takovými lidmi nespolupracuji a nemá to se skládkou nic společného," hájí konec televize starosta.
"Ošklivý pomníček"
I přes dohodu s městem ale stále není jisté, zdali AVE bude vůbec moct s rozšiřováním skládky začít. Jak v dubnu informovalo Aktuálně.cz, firma neuspěla v řízení o zhodnocení dopadu na životní prostředí EIA. Společnost dostatečně nepopsala, jak se rozšíření podepíše na okolí. Ministerstvo životního prostředí dokumentaci vrátilo s tím, že ji AVE musí nejpozději do března 2026 přepracovat. Tolik času ale firma nemá, protože stávající kapacitu skládky vyčerpá zhruba v polovině příštího roku.
Sám ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) tvrdí, že vzhledem k postupnému konci skládek v Evropě nedává rozšiřování čáslavského smetiště smysl. "Pokud bych bydlel v Čáslavi, určitě budu proti tomuto záměru bojovat. Řídím se tím, že nic není odpad. Preferuji jeho materiálové, případně energetické využití," uvedl pro Aktuálně.cz.
V zastavení doufá i starší muž pracující na zahradě domku nedaleko skládky. "Když se tady začalo skládkovat, měl jsem jiné starosti a neřešil jsem to. Dnes to beru jako své selhání," říká, zatímco pozoruje svého psa skotačícího u plotu.
Doufá, že někdo bude mít sílu změnit kurz, kterým se Čáslav ubírá. "Já už nic nezmůžu, už tady dlouho nebudu. Nechci ale, aby tady s mým přispěním zůstal takovýhle ošklivý pomníček," říká a otáčí se k hoře odpadu. Přes pole za domem mezitím přilétá další mikrotenový sáček.
Firma AVE vinu popírá
Společnost AVE CZ si stojí za tím, že je ve věci nevinná. Jádrem sporu je podle její mluvčí Pavly Iváckové nejednoznačný výklad některých ustanovení zákona o odpadech, mimo jiné právě výpočtu poplatků.
"Výše škody uvedená policejním orgánem je založena na nesprávném čistě mechanickém výpočtu objemu odpadů, které byly AVE CZ využity v souladu se zákonem způsobem, který nedával za vznik poplatkové povinnosti," dodává Ivácková. Firma tvrdí, že se nijak neobohatila a nezpůsobila nikomu žádnou újmu.
Vlastnictví AVE CZ se dělí mezi několik spolumajitelů. Největší podíl, necelých 28 procent, náleží miliardáři Danielu Křetínskému. Skrze jeho holding EP Industries má osmiprocentní podíl ve firmě také Křetínského bývalá partnerka a šéfka sekce dohledu a justice ministerstva spravedlnosti Klára Cetlová. Dalšími velkými akcionáři jsou se zhruba čtvrtinovými podíly podnikatelé Roman Korbačka a Karel Pražák.
Mluvčí firmy také upozorňuje, že způsob odvádění poplatků se začal uplatňovat ještě v době, kdy měla společnost AVE CZ rakouské majitele.
