Neustále zvoní telefon a e-mailová schránka přetéká zprávami od rodičů, jejichž dítě se nedostalo na školu v prvním kole přijímacích zkoušek. "Je tady blázinec. Minulý rok jsme nic podobného nezažívali," povzdechne si Jaroslava Vágnerová z kanceláře Střední průmyslové školy Vlašim. "Před týdnem jsem ztratila hlas. Jeden den jsem přijala 70 hovorů," líčí.
Podle Atlasu školství je vlašimská průmyslovka ve Středočeském kraji jedinou školou, která pro maturitní obory vypsala druhé kolo přijímaček. Vzít v něm může 97 uchazečů, přihlášek má ale dvakrát tolik.
Ještě větší drama mají na Střední průmyslové škole zeměměřické v Praze 9, kde jsou třídy zeměpisně zaměřeného gymnázia. Za tři dny od oznámení druhého kola tu na 35 míst dostali přes 400 přihlášek. "Část uchazečů zajímá jen volné místo, moc neřeší, za jakých podmínek mohou být přijati," říká ředitel Jan Staněk. Ví o rodičích, kteří ve druhém kole poslali přihlášky až na deset škol. Zatímco v prvním se deváťáci mohou hlásit jen na dvě střední školy, ve druhém je počet neomezený.
Situace je stejná po celém Česku, deváté třídy letos opouští silný ročník 2008. Podle státní společnosti Cermat se na maturitní obory na středních školách, víceletých gymnáziích a nástavbách letos přihlásilo 116 tisíc dětí, o čtvrtinu víc než před šesti lety. Počet neúspěšných v prvním kole zatím znám není - někteří ještě čekají na odvolání. Druhá kola vyhlásilo přes 250 škol, místa jsou nejčastěji v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Podle údajů ministerstva školství je v Česku celkem 1294 středních škol.
V prvním kole dělali uchazeči jednotné testy z matematiky a češtiny, které od roku 2017 zadává a vyhodnocuje právě Cermat. Termíny i kritéria druhých kol si školy, kterým zbyla volná místa, určují samy.
Dětem hrozí, že se na školu s maturitou vůbec nedostanou. Matka pražského deváťáka, divadelní dramaturgyně Marta Ljubková, podala se synem přihlášky na sedm škol. Odvolání za první kolo podávat nebudou. Na přelomu dubna a května se vydala syna přihlásit. "Dorazím pět minut po otevření a jsem tak padesátá. Paní za přepážkou mi sdělí, že na to můžu rovnou zapomenout. Přede mnou stálo padesát jedničkářů a jedničkářek," popisuje.
S odmítnutím se setkala několikrát. I na méně atraktivní obory se hlásí plno dětí s výborným prospěchem. Právě prospěch z posledních tří pololetí bývá jedním z kritérií, podle kterých školy žáky vybírají. Minimálně 60 procent pak musí tvořit testy od Cermatu.
Hledání náhradní varianty popsala Ljubková na Facebooku a její příspěvek vzbudil velký ohlas. "Tento týden budu podávat další dvě přihlášky na školy, které druhé kolo otevírají. Ze žádné nám zatím nedali vědět," doplňuje pro Aktuálně.cz. Čeká, že v následujících dnech se na školy dostanou děti s lepšími výsledky, se synem však nejistotu ještě nějakou dobu mít bude.
Ministerstvo školství udává, že od loňského září obdrželo 31 žádostí škol o otevření gymnázia, Středočeský kraj zase hlásí, že postaví dvě nová gymnázia a tři přistaví. Ohlášené plány ale letošním deváťákům nepomůžou.
"Kraje stále nepochopily, že roste poptávka po všeobecném vzdělání. Lidé vycítili, že se požadavky na trhu práce mění. Pokles zájmu o učňovské obory je vidět od 90. let," připomíná Miroslav Hřebecký ze vzdělávací organizace EDUin, že nabídka vzdělání odpovídá čím dál méně poptávce. Stejný problém čeká i v dalších třech letech. Upozorňuje i na rozdíl v počtu těch, kteří učební obor vychodí, a těch, kteří se mu nakonec věnují. "Podle statistik zůstává absolventů v oboru naprosté minimum," tvrdí.
Ve všeobecném vzdělávání je nyní v Česku zhruba třetina středoškoláků, ostatní navštěvují střední odborné školy a učiliště.
Zlepšení by podle Hřebeckého přinesla celková reforma učebních oborů, kterých je nyní 280. "Máme tu 13 druhů elektrikářů, to je přece nesmysl," říká. Situaci by usnadnila a zpřehlednila i digitalizace přijímacích zkoušek. "Zmizel by 'středověký' systém, kdy uchazeči ručně vyplňují přihlášky, nosí je do škol a pak se na ně vracejí pro zápisové lístky," popisuje momentální stav. Cermat má přitom žáky v databázi, kterou zasílá školám. "Mezi školami a Cermatem běží komunikace elektronicky, mezi uchazeči a školami na papíře," říká.
Kvůli nepřijetí na původně vybranou školu zažilo mnoho letošních uchazečů neúspěch a frustraci v poměrně nízkém věku. "Může je to ovlivnit. Stanou se generací studující na školách, o které nemají zájem a vybrali si je možná jen kvůli taktizování," jmenuje Hřebecký dopady. Šťastné to podle něj nebude ani pro školy samotné. "Děti vyučování nebude bavit, nepodají maximální výkon a projeví nezájem i vůči učitelům. Trápení tak bude oboustranné," upozorňuje.
Tyvado, to je šílený. pic.twitter.com/B1ZPZDNRSK
— Elinka (@achanojsemblond) May 13, 2023
