Netrvalo to ani půl hodiny. Po takovou dobu se poprvé a naposledy konalo hlavní líčení, které bylo přístupné veřejnosti. Odehrálo se dopoledne v pondělí 7. listopadu. Byl to začátek celého procesu, při kterém státní zástupce Marek Bodlák z úřadu vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčové přednesl obžalobu.
Zdeněk Blahut podle něj z Úřadu pro zahraniční styky a informace, jak se civilní rozvědka oficiálně nazývá, vytáhl 190 milionů korun pod smyšlenou legendou, že se použijí na záchranu českého misionáře vězněného v Súdánu. Podle žalobce si však tehdejší druhý muž rozvědky peníze nechal.
Tyto stěžejní body trestního příběhu kolem Blahuta byly tím jediným, co mohla veřejnost slyšet. Další průběh hlavního líčení se odehrává ve speciální místnosti soudu. Bez kamer, bez mikrofonů novinářů a bez přítomnosti kohokoliv mimo aktérů případu, advokátů, soudce a žalobce. Proces v těchto kulisách pokračuje příští týden.
Žádný zvukový záznam, žádná elektronika
Speciální místnost se nachází v prvním patře Městského soudu v Praze ve Spálené ulici. Má číslo 117. Zde se kromě zmíněné první půlhodiny pro veřejnost odehrává veškeré dění procesu. Nejenže tu nemohou být novinářské diktafony, ale chybí i jakékoliv nahrávací zařízení zaznamenávající promluvy zúčastněných. U běžných trestních kauz je přitom jejich nedílnou součástí.
"Výpovědi jsou diktovány, protokolující úřednice je přepisuje slovo od slova," řekl Aktuálně.cz mluvčí soudu Adam Wenig. Úřednice za tímto účelem používá certifikovaný notebook. Podle informací Aktuálně.cz se v procesu části některých výpovědí musí kvůli manuálnímu přepisu opakovat víckrát. Běžný postup přitom je, že se přepisují - pochopitelně výrazně pohodlněji - podle zvukového záznamu.
"Nemáme k dispozici žádné elektronické pomůcky. To je komplikace pro všechny účastníky, jak soudu, tak obžaloby a obhajoby. Nemáme k dispozici spis, listiny ze spisu, chodíme tam s prázdnýma rukama, což obhajobu logicky omezuje," popsal Aktuálně.cz ze svého pohledu Blahutův právník Lukáš Trojan.
Důvodem restrikcí je, že hlavní líčení probíhá v takzvaném důvěrném režimu. Jde o třetí nejpřísnější stupeň utajení ze čtyř. Důvěrnými jsou informace, jejichž prozrazení "může způsobit prostou újmu zájmům České republiky". Znamená to závažné narušení ekonomických zájmů země, ohrožení bojeschopnosti státu nebo poškození operací tajných služeb.
Novinář důvěrníkem, v síni lidé bez prověrky
"V každém případě je nutno dostát zákonným požadavkům na ochranu utajovaných informací. V daném případě to s sebou přináší hlavně výrazné prodloužení doby trvání hlavního líčení oproti běžně projednávaným věcem. Nicméně podmínky jsou stejné pro soud, obžalobu i obhajobu a je nutno se s nimi v rámci možností vypořádat," řekl Aktuálně.cz žalobce Marek Bodlák.
Navzdory přísným bezpečnostním opatřením se hlavního líčení paradoxně účastní lidé, kteří prověrkou neprošli. Osvědčení kromě Blahuta nemá jeho advokát Trojan ani důvěrník obžalovaného špiona, novinář Jan Hrbáček. Důvěrníkem je podle trestního práva někdo, kdo pachatele provází trestním procesem coby psychická podpora.
Na první pohled by tedy v soudní síni u této kauzy neměli co dělat. Ale předpisy na takovou situací pamatují. Už jen z důvodu, že by lidé bez prověrky přišli o možnost účinné obhajoby. "Tato situace se řeší poučením podle trestního řádu," vysvětlil mluvčí soudu Adam Wenig.
Soudce Petr Blažek přítomným rovněž vysvětlil, jaké povinnosti jim vyplývají ze styku s tajnými informacemi. A také je varoval, že by porušením mlčenlivosti riskovali trest. Poučení mělo písemnou podobu, kopie pak odeslal soud Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Na předsedu soudního senátu Blažka se podle zákona hledí tak, že má prověrku na nejpřísnější stupeň.
Podle žalobce lhal Blahut řediteli rozvědky
Zdeněk Blahut je obžalovaný z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu v případě uznání viny hrozí až 10 let vězení. V lednu 2017 coby šéf rozvědky pro zpravodajské operace přesvědčil ředitele služby Jiřího Šaška, aby mu uvolnil 190 milionů korun na záchranu českého misionáře Petra Jaška vězněného v Súdánu. Ředitel svolil.
"Nepravdivě informoval ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace o tom, že existuje možnost zajistit propuštění českého občana prostřednictvím intervence jedné ze sousedních afrických zemí výměnou za nákup technických zařízení v hodnotě 190 milionů korun, s tím, že platba proběhne v hotovosti a že je projednána s ministerstvem vnitra," popsal státní zástupce Marek Bodlák.
Peníze měly podle Blahutem smyšlené legendy sloužit k tomu, že se za ně koupí šest sledovacích přístrojů Agáta, darují se egyptské tajné službě a ta operací v Súdánu zajistí Jaškovo propuštění. Peníze si však podle žalobce špion ponechal. Unesený misionář se dostal na svobodu v únoru 2017 díky milosti súdánského prezidenta.
"Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím," zdržel se Blahut komentáře k tomu, co mu žalobce klade za vinu. V rozvědce působil nadvakrát. Naposledy od léta 2014 do ledna 2018. V tomto období byl náměstkem pro operativu a prvním zástupcem ředitele. Z minulosti má zkušenosti z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, byl soukromým detektivem a spolupracoval také s Českou zbrojovkou.
