Mnoha lidem se může zdát, že je na Vánoce sněhu čím dál méně a méně. Je to skutečně tak?
Z meteorologického hlediska, když se podíváme do statistik, tak to tak opravdu není. Svedla bych to na naše pozitivní vzhlížení k minulosti. Zřejmě je to dáno tím, že máme Vánoce spojeny s obrázky Josefa Lady, které jsou vždycky nádherně bílé.
Když se podíváme do doby, kdy se Josef Lada narodil, tedy v roce 1887, a do jeho mládí, tak tenkrát byly ty zimy opravdu bohaté na sníh a hodně mrazivé. V období od roku 1887 do roku 1905 jsem našla hned osm zim, kdy sněhová pokrývka od prosince do konce února vydržela více než 60 dnů. Takže on měl opravdu z čeho čerpat. A zřejmě proto, že máme ty jeho obrázky rádi a máme s nimi spojené Vánoce, tak máme to období zakódované jako "bílé".
Takže jsou "bílé Vánoce" jenom vysněný ideál? Česko až na výjimečná období nebývalo na Štědrý den zasněžené, jako to známe z pohádek?
Tady si trochu pomohu pranostikou, která zní: "Na Adama a Evu čekejte oblevu." A tato pranostika vznikla už v 17. století. Již tehdy si naši předci začali všímat toho, že se v tom období objevuje takzvaná předvánoční obleva. Když se pak podíváme do kronik do období Karla IV., tak tam popisují období Vánoc tak, že měli plné chlívy much.
Jsou období chladnější a období teplejší, stejně jako jsou období sušší a období vlhčí. V období Josefa Lady byly sice zimy bohaté na sníh, pak ale přišly chudší roky. To samé v 60. a 70. letech minulého století, tam byly zimy hodně chudé na sníh, pak se nám zase v těch 80. a 90. letech nějaké bílé Vánoce poštěstily. A v 21. století se ze zasněžených svátků zase stala rarita jako hrom.
Co vánoční oblevu způsobuje?
Kolem Vánoc, konkrétně od 23. prosince do 1. ledna, se sem dostane teplejší vzduch od jihozápadu, západu a přinese téměř jarní charakter počasí. Dostává se k nám od Atlantiku vzduch, který je vlhčí, ale také teplejší. Někdy se hovoří o tom, že jde o takzvanou singularitu, tedy určitý pravidelný chod počasí, jako je například období babího léta nebo období ledových mužů.
Letos sníh možná nebude ani na horách
Ví se již, jak to bude letos? Mnoho lidí mohlo po roce plném srážek nabrat naději, že na Vánoce nasněží.
Do Vánoc zbývají ani ne dva týdny, ale z pohledu dynamiky atmosféry, která je opravdu velmi dynamická a špatně uchopitelná, je to opravdu velmi daleko, takže ještě nelze říct nic s jistotou.
Globální numerické modely se ale shodují na tom, že letošní Vánoce budou opět na blátě. Nejvyšší odpolední teploty budou na Štědrý den stoupat k jednomu až šesti stupňům Celsia. To je ale na druhou stranu dobrá zpráva, protože loni to bylo až osm stupňů a v minulých letech jsme se často setkávali s tím, že teploty na Štědrý den trhaly teplotní rekordy.
Letos ale meteorologové počítají s inverzním počasím, což je nejhorší charakter počasí na Vánoce pro horské oblasti. Znamená to, že můžeme očekávat teplé proudění ve vyšších vrstvách atmosféry. Takže i na horách by mělo být teplo a většina sněhu, který tam o víkendu napadne, do té doby roztaje.
Kdy byl v Praze naposledy na Štědrý den sníh?
Je to přesně 10 let. V roce 2010 v okrajových částech Prahy na stanici Praha-Ruzyně bylo 15 centimetrů sněhu, na stanici Praha-Karlov, což už je téměř v centru, byly 4 centimetry, a na stanici Praha-Klementinum byl 1 centimetr.
Šlo z hlediska posledních 30 let o ojedinělý jev?
Když si to rozdělíme na pražské Klementinum, kde působí takzvaný tepelný ostrov města, tak jsme zde měli sníh - krom zmiňovaného roku 2010 - ještě v roce 2001. Pokud se podíváme na Prahu-Karlov, tak to pak bylo navíc ještě v letech 1994, 1996, 2003 a 2009. Třicet let je ale na nějakou statistiku málo.
Když se ale podíváme na období 60. let minulého století, tak nám vychází, že bílé Vánoce jsou v nížinách jednou za 8 let a pravděpodobnost sněhové nadílky na Vánoce, kdy je v nižších polohách aspoň 5 centimetrů, se pohybuje mezi 10 a 20 procenty. Ale kdybychom teoreticky přesunuli Štědrý den na 24. ledna, tak už stoupáme k osmdesáti procentům. Takže kdo by trval na bílém Štědrém dnu, tak nechť si Vánoce o měsíc posune.
Kdy byla v posledních letech v Praze na Vánoce nadílka nejštědřejší?
Tady se dostáváme do roku 2001, kdy v okrajových částech bylo 15 centimetrů sněhu, a pak do roku 1981, kdy sněhová pokrývka dosahovala 13 centimetrů. Výš už se v Praze nedostaneme, ale kdybychom se podívali třeba na Českomoravskou vrchovinu, tak tam už leželo 55 centimetrů, v dalších horských oblastech i 130 centimetrů.
Lze říct, že jsou Vánoce oproti předchozím obdobím teplejší?
Vůbec nejvyšší teplota na Štědrý den z Klementina je z roku 1977, to bylo 12,9 stupňů. Poslední hodně studený Štědrý den jsem našla v roce 1962, kdy bylo v Praze ráno -17 a odpoledne -10. To byl takzvaný arktický den, kdy teplota nevystoupala nad -10 stupňů. Takové extrémy jsme loni v zimě neměli. Poslední opravdu studené Vánoce jsme měli v roce 1996, kdy bylo v Praze ráno -15 a odpoledne -7 stupňů Celsia.
Když se ale podíváme na rekordy mimo Prahu, tak v roce 2017 bylo v Albrechticích 11,5 stupně Celsia a v roce 2013 bylo v Bohumíně 13,2 stupně. Na první svátek vánoční v roce 1983 pak bylo v Hrádku neuvěřitelných 17,5 stupně.
K oteplování každopádně dochází, je to podložené klimatickými změnami a klimatologové se tím zabývají. Nečetla jsem ale žádné studie, které by se zabývaly tím, že nám klimatická změna přináší "nebílé" Vánoce. Ty "bílé" Vánoce byly raritou vždy.
Místo bílých Vánoc svátky přívalových dešťů?
Pokud bylo posledních pár let na "bílé" Vánoce přece jen ještě chudší, než tomu bylo v 80. a 90. letech minulého století, dá se říct, že nás brzy opět čeká obrat k "bělejšímu" období?
Díky bohu, že letošní rok 2020 byl na srážky tak bohatý, jaký byl, a malinko ukončil to suché počasí. Z meteorologického hlediska se na to ovšem odpovědět nedá. Klimatologové se každopádně přiklánějí k tomu, že srážek by ani tak nemělo být méně, jako že spíš budou úplně jinak rozložené a budou hodně v podobě přívalových dešťů, srážek a povodní, budou daleko intenzivnější bouřky. V zimě budou srážky díky nárůstu teplot víceméně dešťové.
Takže spíš než bílé Vánoce můžeme v příštích letech očekávat na Vánoce přívalové deště a povodně?
Ano, to by ale také nebylo výjimečné. Obleva kolikrát i v minulých letech přinesla povodňové stavy, pokud zde začala tát sněhová pokrývka třeba 30 centimetrů a do toho začalo pršet. Povodní způsobených táním bych se ale dnes již ve vánočním období nebála. Nedokážu si představit, že by nám tady v listopadu a v prosinci napadlo tolik sněhu, aby z toho mohla být povodeň.
