Ještě než Ivan Bartoš na víkendových oslavách patnácti let existence pirátské strany nařízl dort upečený pro tuto příležitost, pustil připravený vzkaz od zakladatele strany Jiřího Kadeřávka. Jeho slova ho ale moc nepotěšila.
"Naše loď se dostala do mělkých a bezvětrných vod, kam ji zavedlo vábení sirén moci. Nestačí držet kurz, když není vítr v plachtách, je zapotřebí se chytnout vesel. Přeji vám, abychom mezi sebou našli kapitána, který nás znovu zavede zpět do vod hlubokých a plných větrů," vzkázal Kadeřávek.
Bartoš na kritická slova přímo nereagoval. Pro Aktuálně.cz ale poté řekl, že je podle straníků stále tím nejlepším kapitánem. "Máme mechanismus, kdy může být odvolán ze své funkce i předseda. Ale já jsem byl zvolen nedávno s poměrně silným mandátem," připomněl, že v lednu získal při volbě předsedy 64 procent hlasů. Stranu vede s krátkou pauzou po celou dobu její existence.
Bartoš věří, že na podzim v krajských volbách už se "to okotí". Jinými slovy že Piráti uspějí. Obhájit minulé výsledky ale nebude jednoduché. Piráti tehdy získali celkem téměř sto zastupitelů a usedli ve vedení hned devíti krajů. Na oslavě nyní vystoupili lídři krajských kandidátek, jejichž úspěch či neúspěch bude opět spojován i s Bartošem v čele strany. Podobně jako výsledek senátních voleb, do kterých posílají pět svých kandidátů a šesti dalším vyjadřují podporu.
Gregorová: Odchod z vlády teď nedává smysl
Ani straníci nemluví kvůli neúspěchu v evropských volbách o odvolání Bartoše nebo o změně pirátské politiky. Včetně Markéty Gregorové, která obhájila post europoslankyně, a bude tak jedinou zástupkyní Pirátů. Původně nebyla pro vstup strany do vlády Petra Fialy, teď ale žádné radikální řešení nechce.
"Nemyslím si, že po evropských volbách je odchod z vlády první krok, který bychom měli dělat. To by byl absolutní nesmysl. Zejména když ještě nemáme analýzy, proč jsme neuspěli," řekla Aktuálně.cz. Podle ní není vyloučeno, že Piráti získali ve volbách jen 6,2 procenta právě proto, že dělají dobrou práci ve vládě. "Potřebujeme data, analýzy. Ne říkat: Honem pryč z vlády," vysvětluje.
Příčinu neúspěchu nevidí ani ve složení kandidátky, kterou vedl europoslanec Marcel Kolaja - a jehož předběhla Gregorová díky preferenčním hlasům. "Kdybych bez analýz tvrdila, že ten a ten kandidát byl takový nebo makový, tak bych urážela sebe i voliče. Proto nebudu říkat věci typu, že jsme měli například slabého lídra," řekla Gregorová.
Kolaja však podle ní nedostal od strany takovou podporu, jakou by si coby lídr zasloužil. Naopak někteří známí pirátští politici podpořili exposlance Mikuláše Ferjenčíka, který byl až na 12. místě kandidátky.
Gregorová i další oslovení však poukazují na problémy s fungováním strany. Ten vznikl v době, kdy strana měla 22 poslanců, její aparát byl široký a rozhodování komplikovanější. "Na dnešní situaci to je už zastaralý a špatný systém. Musíme stranu transformovat, rozhodování musí být rychlejší a efektivnější," podotýká europoslankyně.
Podobně odpovídali ministr zahraničí Jan Lipavský, náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib nebo poslankyně Klára Kocmanová. "Musíme odstranit zbytečnou byrokracii, musíme řízení našich kampaní zjednodušit a sjednotit," říká Hřib. "Chybí nám větší akceschopnost a komunikace mezi týmy, které se věnují kampaním," přidává se Kocmanová.
Naši voliči nepřišli, tvrdí Bartoš
Ivan Bartoš je přesvědčený, že za pirátskými politiky je hodně odvedené práce, ale neumí své úspěchy vysvětlit veřejnosti. "Nám se to nepodařilo v kampani prodat. Ani lidé, kteří nás trvale podporují, k volbám nepřišli. Není to ale jejich vina, je to naše vina," míní.
Bartošovo vnímání současného dění dobře vystihuje to, že na Facebooku má jako svou profilovou fotku kresbu Dona Quijota, známého románového hrdiny a snílka, který dál a dál bojuje, přestože jeho bitvy jsou dopředu ztraceny. "Svým způsobem i já bojuji proti takovým větrným mlýnům," svěřil se Bartoš Aktuálně.cz, který má na svém pracovním stole sošku Dona Quijota.
Popisuje tak například snahu o digitalizaci nebo zákony pro větší transparentnost. "Je to nekonečný boj, ve kterém se nám daří věci měnit k lepšímu, ale málokoho to zajímá," prohlásil Bartoš. "Když jsem byl minulý týden na pracovní cestě v USA, vláda schválila velmi důležitý zákon o podpoře bydlení. Ale nikdo neupozornil, že jsem s ním přišel já s Piráty," postěžoval si.
Bartoš při oslavách opakovaně odmítl dívat se na současnou politiku Pirátů kritickýma očima. "Dostali jsme se do všech pater politiky, podařilo se nám přejít od slov k činům a aktivnímu prosazování pirátských ideálů," připomínal Bartoš, podle kterého Piráti při založení "vyslyšeli volání tatíčka Klause staršího", aby aktivisté toužící po změně šli do politiky.
Bartoš se od té doby změnil z aktivisty v politika, v čele strany je s přestávkou už 14 let, poprvé byl šéfem v letech 2009 až 2014, podruhé se vedení ujal v roce 2016. Piráty přivedl nejprve do sněmovny a po dalších volbách i do vlády. Jenže od roku 2017, kdy Piráti získali přes 10 procent hlasů a 22 poslanců, na další výrazný volební úspěch čekají. Výsledky krajských a senátních voleb za necelé čtyři měsíce mohou ukázat, jestli Bartoš povede Piráty i do sněmovních voleb v příštím roce.
