Babiš viní vládu z cenzury a odmítá boj proti dezinformacím. Dříve se na něm podílel

Radek Bartoníček Anna Dohnalová Radek Bartoníček, Anna Dohnalová
25. 1. 2023 13:16
Prezidentský kandidát Andrej Babiš obviňuje vládu ze zavádění cenzury. Plánovaný boj proti dezinformacím povede podle předsedy hnutí ANO k trestání lidí za jejich názory a nařizování, co kdo může říkat. Přitom to byl právě Babišův kabinet, který plán na boj s dezinformacemi schválil. Nynější vláda Petra Fialy z ODS jednoznačně odmítá, že by chtěla rozhodovat, co lidé mohou a nemohou říkat.
Andrej Babiš před volbami lidem tvrdí, že kroky nynější vlády můžou vést k cenzuře. Vláda něco takového označuje za lež.
Andrej Babiš před volbami lidem tvrdí, že kroky nynější vlády můžou vést k cenzuře. Vláda něco takového označuje za lež. | Foto: Jakub Plíhal

Na předvolebních mítincích mluvil Andrej Babiš často o tom, v jakém ohrožení je v Česku svoboda slova. Vláda Petra Fialy chce podle něj rozhodovat, co lidé budou smět říkat a co už bude trestné. Jak se blíží druhé kolo prezidentských voleb, Babiš přitvrzuje a hovoří o cenzuře a nové totalitě. Kritizuje vládní plán pro čelení dezinformacím, o kterém poprvé napsal Deník N a jehož celou verzi publikoval iRozhlas.

"Oni chtějí určovat vaše názory. Je neuvěřitelné, že si to někdo může dovolit," prohlásil minulý týden na mítinku v Benešově a vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu označil za hlavního cenzora. Cenzura přitom v Československu skončila s pádem komunistického režimu v roce 1989.

Slova o cenzuře a nové totalitě Babišovi příznivci na mítincích pravidelně odměňují velkým potleskem. Babiš a jeho tým se hájí tím, že volební kampaň postavili na obavách lidí, které zjistili pomocí dotazníků. Šéfka kampaně Tünde Bartha odmítá, že by si prezidentský kandidát něco vymýšlel. "Vycházíme z toho, co společnost trápí a čeho se bojí. Máme zhruba 3,5 tisíce dotazníků. Pečlivě jsme seděli nad tím, co nám lidé vlastně píšou, máme k tomu analýzy," sdělila Deníku N.

Strašení lidí cenzurou se v současnosti objevuje i na webech či v anonymních řetězových mailech. Na protivládní demonstraci, kterou na Václavském náměstí v Praze navštívilo v sobotu několik stovek účastníků, mluvil o cenzuře organizátor akce Ladislav Vrabel. "Vláda oznámila, že chystá zákon proti dezinformacím. Pokud projde, tak všechno, co tu dnes zazní, bude zakázáno říkat," prohlásil.

Že by něco takového bylo cílem Fialova kabinetu, ale vládní zmocněnec Klíma opakovaně odmítá. Zdůrazňuje, že on ani vláda nebudou rozhodovat, co mají lidé říkat či psát. "V části veřejnosti se vytvořil dojem, že stát chce každý výrok označený za dezinformaci, nějakým způsobem vyšetřovat a zavírat lidi. To je úplný nesmysl," uvedl tento měsíc v DVTV. Stejně mluvil pro Český rozhlas Plus, kde zdůraznil, že vláda nechystá cenzuru. 

Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan prohlásil, že pokud bude zákon proti dezinformacím přijatý, trestné by bylo šíření cílených dezinformací. "Naše ministerstvo ručí za vnitřní bezpečnost. Zabývali bychom se jen tím, co by tuto bezpečnost mohlo ohrožovat. Třeba informacemi, které vyzývají k násilí. Nebo ke změně systému," řekl Aktuálně.cz. Dodal, že lidé budou moci klidně dál psát třeba o tom, že země je placatá. 

Že se lidé nemusí cenzury bát, potvrzuje i Dominik Presl, poradce Úřadu vlády pro strategickou komunikaci a boj s dezinformacemi. "Případná úprava by se zaměřila na dlouhodobé koordinované aktivity s prokazatelným úmyslem poškodit stabilitu, bezpečnost a zájmy státu," popsal.

Mimochodem, organizátora sobotní demonstrace Vrabela, který mluví o cenzuře, policie zatkla kvůli podezření z šíření poplašné zprávy. Tedy na základě existujícího zákona, nikoli chystaného opatření proti dezinformacím. Vyhlašoval, že Česko chystá jaderný útok na Rusko, aniž by svá slova doložil. Ministerstvo obrany jeho výrok označilo za nesmysl. 

Babiš a dezinformace při covidu

Spekulace o cenzuře zesílily poté, co se v prosinci objevily informace o akčním plánu boje proti dezinformacím, který vznikl na ministerstvu vnitra. Jako první o něm psal Deník N. Dokument obsahuje mimo jiné návrh, aby stát šíření dezinformací stíhal. Zatím ho ale neprojednala vláda, předsedové koaličních stran, natož parlament. Těžko proto odhadovat, jak budou pravidla vypadat.

Přestože Babiš před prezidentskou volbou boj státu proti dezinformacím kritizuje, za jeho vlády tento boj začal. Kabinet tehdy schválil akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, který potírání dezinformací řeší. V roce 2021 nastoupil na Úřad vlády národní koordinátor pro čelení hybridnímu působení Petr Matouš, do té doby Babišův vojenský poradce.

"Dezinformace polarizují společnost. Je potřeba se na to zaměřit a vytvořit nástroje, které by nám pomohly v boji proti nim. Je potřeba udělat klíčové legislativní změny," hlásil tehdy Babiš. Experti mu ale vyčítali, že nebezpečí lživých informací ve veřejném prostoru neřeší důsledně a systémově. Plány existovaly, jejich plnění bylo pomalé. Aktuálně.cz navíc poukazovalo, že sám Babiš dezinformací využíval, třeba v kampani před parlamentními volbami, kdy strašil migrací.

Veřejně Babiš vystupoval proti dezinformacím kolem pandemie covidu, s níž se jeho vláda potýkala. Každou chvíli ji řešil jiný ministr zdravotnictví, jak rychle je premiér střídal. V Česku byly plné nemocnice a nakažení virem umírali. Část lidí přitom tvrdila, že covid neexistuje a očkování proti němu zabíjí. Proti vládě a jejím proticovidovým opatřením protestovali kritici na masových demonstracích. Odmítali nosit roušky a protiepidemická opatření dodržovat.

"Ten vir si nikdo nevymyslel, je tady a my děláme všechno pro to, abychom naše lidi ochránili," odpovídal v roce 2021 na dotaz, zda patří ke spiklencům, kteří prý chtějí vakcínami pozabíjet lidi. "Chápu, že se na sítích vysílají různé nepravdy a fejky, ministerstvo zdravotnictví si na to najalo firmu, měla by to vyvracet. Věřte mi, buďte v klidu," uklidňoval tazatelku, jejíž dotaz odpovídal tehdejším dezinformacím.

Koncem roku 2021 nastoupila nová vláda Petra Fialy. Covidová nákaza sice slábla, hned v únoru následujícího roku ale Rusko přepadlo Ukrajinu a vynořila se nová vlna lživých informací spojených s válkou a uprchlíky. A kabinet převzal záměr boje proti dezinformacím. "Vláda se žádné svobody potlačovat nechystá. Boj s dezinformacemi nevedeme způsobem zákazů a omezování, ale formou vysvětlování," prohlásil premiér Fiala tento měsíc ve sněmovně.

Spousta lidí žije ve strachu, protože věří lžím o tom, že se nelze svobodně vyjadřovat a hrozí cenzura. Není to pravda, říká Radek Bartoníček. | Video: Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy