Na předvolebních mítincích mluvil Andrej Babiš často o tom, v jakém ohrožení je v Česku svoboda slova. Vláda Petra Fialy chce podle něj rozhodovat, co lidé budou smět říkat a co už bude trestné. Jak se blíží druhé kolo prezidentských voleb, Babiš přitvrzuje a hovoří o cenzuře a nové totalitě. Kritizuje vládní plán pro čelení dezinformacím, o kterém poprvé napsal Deník N a jehož celou verzi publikoval iRozhlas.
"Oni chtějí určovat vaše názory. Je neuvěřitelné, že si to někdo může dovolit," prohlásil minulý týden na mítinku v Benešově a vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu označil za hlavního cenzora. Cenzura přitom v Československu skončila s pádem komunistického režimu v roce 1989.
Slova o cenzuře a nové totalitě Babišovi příznivci na mítincích pravidelně odměňují velkým potleskem. Babiš a jeho tým se hájí tím, že volební kampaň postavili na obavách lidí, které zjistili pomocí dotazníků. Šéfka kampaně Tünde Bartha odmítá, že by si prezidentský kandidát něco vymýšlel. "Vycházíme z toho, co společnost trápí a čeho se bojí. Máme zhruba 3,5 tisíce dotazníků. Pečlivě jsme seděli nad tím, co nám lidé vlastně píšou, máme k tomu analýzy," sdělila Deníku N.
Strašení lidí cenzurou se v současnosti objevuje i na webech či v anonymních řetězových mailech. Na protivládní demonstraci, kterou na Václavském náměstí v Praze navštívilo v sobotu několik stovek účastníků, mluvil o cenzuře organizátor akce Ladislav Vrabel. "Vláda oznámila, že chystá zákon proti dezinformacím. Pokud projde, tak všechno, co tu dnes zazní, bude zakázáno říkat," prohlásil.
Že by něco takového bylo cílem Fialova kabinetu, ale vládní zmocněnec Klíma opakovaně odmítá. Zdůrazňuje, že on ani vláda nebudou rozhodovat, co mají lidé říkat či psát. "V části veřejnosti se vytvořil dojem, že stát chce každý výrok označený za dezinformaci, nějakým způsobem vyšetřovat a zavírat lidi. To je úplný nesmysl," uvedl tento měsíc v DVTV. Stejně mluvil pro Český rozhlas Plus, kde zdůraznil, že vláda nechystá cenzuru.
Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan prohlásil, že pokud bude zákon proti dezinformacím přijatý, trestné by bylo šíření cílených dezinformací. "Naše ministerstvo ručí za vnitřní bezpečnost. Zabývali bychom se jen tím, co by tuto bezpečnost mohlo ohrožovat. Třeba informacemi, které vyzývají k násilí. Nebo ke změně systému," řekl Aktuálně.cz. Dodal, že lidé budou moci klidně dál psát třeba o tom, že země je placatá.
Že se lidé nemusí cenzury bát, potvrzuje i Dominik Presl, poradce Úřadu vlády pro strategickou komunikaci a boj s dezinformacemi. "Případná úprava by se zaměřila na dlouhodobé koordinované aktivity s prokazatelným úmyslem poškodit stabilitu, bezpečnost a zájmy státu," popsal.
Mimochodem, organizátora sobotní demonstrace Vrabela, který mluví o cenzuře, policie zatkla kvůli podezření z šíření poplašné zprávy. Tedy na základě existujícího zákona, nikoli chystaného opatření proti dezinformacím. Vyhlašoval, že Česko chystá jaderný útok na Rusko, aniž by svá slova doložil. Ministerstvo obrany jeho výrok označilo za nesmysl.
Babiš a dezinformace při covidu
Spekulace o cenzuře zesílily poté, co se v prosinci objevily informace o akčním plánu boje proti dezinformacím, který vznikl na ministerstvu vnitra. Jako první o něm psal Deník N. Dokument obsahuje mimo jiné návrh, aby stát šíření dezinformací stíhal. Zatím ho ale neprojednala vláda, předsedové koaličních stran, natož parlament. Těžko proto odhadovat, jak budou pravidla vypadat.
Přestože Babiš před prezidentskou volbou boj státu proti dezinformacím kritizuje, za jeho vlády tento boj začal. Kabinet tehdy schválil akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, který potírání dezinformací řeší. V roce 2021 nastoupil na Úřad vlády národní koordinátor pro čelení hybridnímu působení Petr Matouš, do té doby Babišův vojenský poradce.
"Dezinformace polarizují společnost. Je potřeba se na to zaměřit a vytvořit nástroje, které by nám pomohly v boji proti nim. Je potřeba udělat klíčové legislativní změny," hlásil tehdy Babiš. Experti mu ale vyčítali, že nebezpečí lživých informací ve veřejném prostoru neřeší důsledně a systémově. Plány existovaly, jejich plnění bylo pomalé. Aktuálně.cz navíc poukazovalo, že sám Babiš dezinformací využíval, třeba v kampani před parlamentními volbami, kdy strašil migrací.
Veřejně Babiš vystupoval proti dezinformacím kolem pandemie covidu, s níž se jeho vláda potýkala. Každou chvíli ji řešil jiný ministr zdravotnictví, jak rychle je premiér střídal. V Česku byly plné nemocnice a nakažení virem umírali. Část lidí přitom tvrdila, že covid neexistuje a očkování proti němu zabíjí. Proti vládě a jejím proticovidovým opatřením protestovali kritici na masových demonstracích. Odmítali nosit roušky a protiepidemická opatření dodržovat.
"Ten vir si nikdo nevymyslel, je tady a my děláme všechno pro to, abychom naše lidi ochránili," odpovídal v roce 2021 na dotaz, zda patří ke spiklencům, kteří prý chtějí vakcínami pozabíjet lidi. "Chápu, že se na sítích vysílají různé nepravdy a fejky, ministerstvo zdravotnictví si na to najalo firmu, měla by to vyvracet. Věřte mi, buďte v klidu," uklidňoval tazatelku, jejíž dotaz odpovídal tehdejším dezinformacím.
Koncem roku 2021 nastoupila nová vláda Petra Fialy. Covidová nákaza sice slábla, hned v únoru následujícího roku ale Rusko přepadlo Ukrajinu a vynořila se nová vlna lživých informací spojených s válkou a uprchlíky. A kabinet převzal záměr boje proti dezinformacím. "Vláda se žádné svobody potlačovat nechystá. Boj s dezinformacemi nevedeme způsobem zákazů a omezování, ale formou vysvětlování," prohlásil premiér Fiala tento měsíc ve sněmovně.
