Padesátitisícová Karviná se svým okolím na východě republiky nepatří ke zrovna prosperujícím oblastem země. Exekuci tu má každý osmý obyvatel, každé dvacáté dítě žije v bytové nouzi a každý jedenáctý žák nezvládne vychodit všech devět tříd základní školy. Koncem loňského roku tu byla více než osmiprocentní nezaměstnanost, dvojnásobně vyšší než v celém Česku. V celém Moravskoslezském kraji nemá takřka 100 tisíc lidí zubaře, tedy každý dvanáctý.
Právě tady před necelými dvěma týdny hlasovali voliči pro Andreje Babiše. V Karviné dostal 62 procent hlasů, podobně jako v okolí. Místní tak dali najevo, že si nástupcem dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana představují právě expremiéra z hnutí ANO, a ne jeho soupeře, penzionovaného generála Petra Pavla. Úspěšný byl Babiš také v dalších sociálně znevýhodněných regionech - na Bruntálsku, Lounsku nebo Mostecku.
"Lidé v těchto regionech cítí, že nemohou být úspěšní, a šanci uspět nebudou mít ani jejich děti. To je výrazně frustruje," říká sociolog Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM.
Podmínky k životu jsou v uvedených lokalitách horší než jinde v Česku. Nejde přitom jen o velké příhraniční regiony, ale také o vnitřní periferie - oblasti uvnitř krajů s horší veřejnou dopravou či méně dostupnou zdravotní péčí. "Zaměstnání a starosti lidí v nich jsou zcela odlišné. Žijí v jiném světě," uvádí sociolog Lukáš Linek z Akademie věd při srovnání volebních výsledků například s Prahou, kde většinu hlasů získal v prvním kole Pavel.
"Loajalita k demokracii je u spousty lidí podmíněná jejich ekonomickým úspěchem. Pokud řeší, jak přežít a jak zaplatit elektřinu, jsou pro ně jiná témata vzdálená," popisuje politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy dopad současného zdražování na slabší regiony.
V nich lidé volili Babiše, miliardáře, který ovládá holding Agrofert a v žebříčku nejbohatších Čechů časopisu Forbes mu patří páté místo s odhadovaným majetkem 107,8 miliardy korun. Podle Charváta získali mnozí pocit, že právě Babiš je kandidátem, který jim může pomoci. Přestože se během osmi let, kdy byl premiérem a ministrem financí, o snížení nerovností mezi regiony nijak výrazně nezasadil. Z pozice prezidenta by k tomu ani neměl pravomoc.
"Jenže někteří lidé si myslí, že pro ně něco udělal. Nečtou zprávy o politice. Stačí, když vidí billboard nebo jim něco řekne soused. A pokud dostanou přidáno 500 korun k důchodu, je to pro ně informace, že tady je chlapík, který se za ně pere," říká sociolog Linek.
Právě vyšší důchody zmiňují jako důvod hlasování pro Babiše v Milhostově na Chebsku, kde expremiér dosáhl na nejvyšší procentuální zisk. Ze 124 hlasů jich dostal 105. Penze zvedl Babiš naposledy těsně před sněmovními volbami v roce 2021. Ekonomové to kritizovali s tím, že jde o nesystémový krok, který zvýší zadlužení země. Na rozdíl od současného kabinetu Petra Fialy z ODS Babiš vládl v době ekonomické prosperity.
Místa, kde expremiér získal v prvním kole prezidentských voleb většinu hlasů, kopírují kritické oblasti na mapě chudoby. Podpora od voličů požadujících levicová řešení ukazuje přeměnu, kterou Babiš se svým hnutím ANO prošel. Když jej v roce 2011 zakládal, sliboval především boj s korupcí a lepší podmínky pro živnostníky a podnikatele. Od té doby se program proměnil a míří především na voliče, kteří se dříve klonili k sociální demokracii a komunistům. Zvyšování penzí je jedním z nejdůležitějších témat mezi seniory. Podle loňských údajů jich půl milionu žije na hranici chudoby.
Pro většinu svých nynějších voličů nemusí být Babiš nijak zvlášť přitažlivý, považují ho ale za lepší variantu než ostatní kandidáty, upozorňuje sociolog Buchtík. "Není to tak, že by ho měli nějak extra rádi," říká s tím, že pro lidi je i cestou, jak dát najevo nespokojenost se svou životní situací.
Babiše navíc znají. Předseda ANO za voliči neustále jezdí a podobně jako v Itálii euroskeptický politik Matteo Salvini to dělá na úkor své práce ve sněmovně. Od zvolení poslancem v říjnu 2021 má účast na hlasování jen 14 procent, není ani členem žádného výboru, kde se zákony podrobně diskutují. Pro návštěvy si cíleně vybírá slabší regiony.
Možnost podat si s ním ruku, prohodit pár slov a vyfotit selfie pro přátele je podle politologa Charváta dalším důvodem, proč se Babišovi v regionech daří. "Naprostá většina politiků takhle republiku neobjíždí, přestože jim to experti opakují pořád dokola. Babiš a před ním Miloš Zeman vyhrávají, protože si lidi objedou," vysvětluje Charvát.
Na sociálně znevýhodněné regiony se ale zaměřil i Babišův soupeř Petr Pavel. Mezi prvním a druhým kolem navštívil například Ústí nad Labem a Ostravu, kde na něj čekaly tisíce lidí. Charvát rozumí i tomu, že se vyfotil, jak pije pivo z lahve, nebo navštívil nádražní hospodu v pražských Dejvicích. "Lidem pak přijdou politici uvěřitelnější. Jen minimum lidí by volilo Zemana pouze proto, že pije becherovku, ale tyhle věci mají svou symbolickou rovinu. Lidé si řeknou, že to je normální borec, se kterým by si mohli sednout do hospody a pokecat," říká politolog.
Právě to se daří Babišovi. "Je takový normální, na nic si nehraje a chodí mezi lidi," chválila expremiéra v Milhostově na Chebsku jedna z místních podporovatelek. Ve znevýhodněných regionech se lidé s Babišem ztotožňují, přestože jde o bohatého podnikatele s miliardami na kontě. "Je to jeden z paradoxů, který se ale objevuje i v jiných zemích, že miliardář je reprezentantem chudších lidí," upozorňuje sociolog Linek. Příklad lze najít opět v Itálii, i tam lidé v horší sociální situaci dlouho volili miliardáře Silvia Berlusconiho.
Před druhým kolem prezidentské volby se teď o takové voliče přetahují Babiš a Pavel. Expremiér na ně sází, pokud se naopak alespoň část z nich podaří získat generálovi ve výslužbě, přijde Babiš o důležitou část své podpory. Výsledek bude známý brzy, k urnám půjdou voliči už v pátek 27. a sobotu 28. ledna.
